Za nejvyšší inflaci v EU můžeme i my, Česká národní banka, a naše chyby, přelomově a po návratu z USA připouští guvernér české centrální banky Michl

Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Ve svém textu (zde), jenž vznikl po návratu z každoroční klíčové konference centrálních bankéřů celého světa, pořádané tradičně v Jackson Hole ve Wyomingu, si guvernér nezvykle sype popel na hlavu. Lépe řečeno, sype jej na hlavu hlavně předchozímu vedení ČNB.

„Při debatě s kolegy z americké centrální banky, Evropské centrální banky, Bank of England nebo Reserve Bank of New Zealand jsem si potvrdil, že tak jako u nich, projdou naše modely auditem a kritickým hodnocením,“ píše Michl. „V Česku se již nesmí opakovat rok 2017, kdy se významně navýšil objem likvidity v bankovním systému s cílem oslabit korunu a vyvolat inflaci,“ dodává.

V dubnu roku 2017 tehdejší vedení ČNB ukončilo kontroverzní intervenci za slabší korunu, jejímž cílem bylo, jak píše Michl, vyvolat inflaci. Tuzemská centrální banka se zejména v letech 2013 až právě 2017 obávala možných důsledků deflace, tedy plošného poklesu cenové hladiny v ekonomice.

Michl kritizuje zejména poslední měsíce intervence, započaté už v listopadu 2013. Guvernér upozorňuje, že mezi prosincem 2016 a dubnem 2017 se zvýšila bilance ČNB, respektive likvidita bankovního sektoru, o závratný bilion korun, a to z 1300 na 2300 miliard korun. To podle Michla „přispělo k tomu, že jsme později měli nejvyšší jádrovou inflaci v EU.“

Guvernér ČNB též nezvykle otevřeně připouští, že minulá politika ČNB byla mylná, přičemž ovšem – jak dodává – nyní „nelze šmahem napravit chyby z posledních let.“