Inflace v eurozóně povzbudí jestřábí letku v ECB

Dnes dopoledne bude publikováno nejdůležitější číslo před zářijovým zasedáním ECB – výsledek srpnové inflace v eurozóně. Tržní očekávání jsou nastavena na mírný pokles jak celkové meziroční inflace (z 5,3 % na 5,1 %), tak i jádrové složky (z 5,5 % na 5,3 %). Pokračující desinflační vývoj má však jeden háček – úroveň inflace, zvláště jádrové, zůstává nadále až příliš vysoká, což by mělo před zářijovým zasedáním ECB povzbudit jestřábí křídlo uvnitř Rady guvernérů.

V podobném duchu hovoří i včera zveřejněná inflační čísla v Německu a ve Španělsku. V největší evropské ekonomice překvapila srpnová inflace mírně směrem nahoru – celková HICP inflace zvolnila o desetinu procentního bodu na 6,4 %, zatímco jádrová inflace setrvala na úrovni 5,5 %. Podobně také ve Španělsku skončila inflace nad očekáváním trhu, když její meziroční dynamika zrychlila z červencových 2,0 % na 2,3 %, primárně z titulu dražších energií.

Dobrou zprávou je, že desinflační vývoj by měl nabrat na síle již v září, přičemž na konci roku 2023 by se mohla celková inflace dostat do blízkosti 3 %. Klesat bude i jádrová inflace, nicméně pozvolnější tempem. Rizika jsou navíc vychýlena ve směru setrvačnějších tlaků v souvislosti se zrychlujícím růstem mezd. Ve směru nižší inflace může naopak působit slabší výkon ekonomiky eurozóny, která dle našeho nowcastu směřuje ve třetím čtvrtletí k mezikvartálnímu poklesu HDP.

Shrnuto, podtrženo, pokud bude ECB při svém rozhodování nadále preferovat vzad-hledící výsledek inflace nad jejím očekávaným vývojem, jestřábí letka uvnitř Rady guvernérů bude mít po dnešních číslech nabito na poslední 25bps zvýšení depozitní sazby na 4,0 %. Výsledek zářijového hlasování však není vůbec jistý a nelze vyloučit, že nová makro prognóza naopak dodá argumenty holubicím. Našim základním scénářem zůstává ještě jedno zvýšení sazeb, zatímco trh zůstává rozpolcený a „hiku“ přisuzuje přibližně 50% pravděpodobnost.