Proč se úhlopříčka displejů uvádí v palcích, a ne v centimetrech? A jak vlastně fungují Imperiální jednotky délky?

Taky se vám už někdy stalo, že ve filmu řekli: „Hledáme muže vysokého asi 6 stop", a vy jste neměli tušení, o jakém muži může být řeč, je to nějaký maličký chlapík, nebo naopak  dlouhán? Nebo když někdo řekne, že pachatel ujížděl rychlostí asi 100 mil za hodinu, jak rychle vlastně jel? Podívejte se na naší kalkulačce, kolik vlastně zvládl za hodinu kilometrů ujet anebo kolik měřil dotyčný hledaný muž.

Vzhledem v přednímu postavení anglického a amerického průmyslu od 19. století se palcové míry staly průmyslovým standardem v celé řadě odvětví. Rozměry instalačních trubek, pneumatik, elektronických součástek nebo displejů se běžně udávají v palcích všude po světě. Pro nás Evropany od malička zvyklé na metrický systém to však může být velmi matoucí. Když si například vybíráme novou televizi, na které je uvedeno, že úhlopříčka je široká 60 palců, nic moc nám to neřekne. Jedná se o televizi malou nebo velkou? Pro převody poslouží naše kalkulačka převodů palců na centimetry.

Pro jednotlivé výpočty můžete použít naše kalkulačky převodů jednotek:

• palců
• stop
• yardů
• mil
• námořních mil

nebo využít hromadnou kalkulačku však těchto převodů. 

Náročnost převodů jednotek Imperiálních/Angloamerických jednotek délky

Metrická soustava je založená, na převodu mezi jednotlivými jednotkami o řády desítek, na rozdíl od té imperiální, kde jsou převody mezi palci, stopy a yardy a mílemi o něco komplikovanější, jak je naznačené na obrázku.

Trocha historie a vývoje

Nejstarší jednotky délky byly odvozeny od velikostí částí lidského těla: prst, palec, dlaň, pěst, stopa, loket, krok... A právě z těchto jednotek vycházejí Imperiální/Angloamerické jednotky délky využívané stále v některých zemích, například na pravítkách v USA jsou vyznačeny palce na místo centimetrů, nebo výšku člověka udávají ve stopách.

Jak přesně jsou tyto jednotky velké, je v současnosti jasně a přesně definované, ale nebylo tomu tak vždy. Velikost každé jedné jednotky se lišila stát od státu, město od města, nebo dokonce i tržiště od tržiště. Není se čemu divit, velikosti stop nebo palců lidí jsou konec konců odlišné. Není sice k podivu, že jako vypovídající velikost se brala stopa dospělého muže, i tak však docházelo k znatelným rozdílům. například i velikost tak malé jednotky jako je palec se mohla přibližně pohybovat od 2,4 od 2,8 centimetrů. Na jednom palci se to může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale co když si chcete dát ušít košili ve vedlejším městě a nahlásíte obvod hrudníku na 35 palců, pokud by byl rozdíl v jednom palci o "pouhé" 4 milimetry může být košile o 14 cm širší/užší, což si můžeme představit asi tak, že by muž, který nosí obvykle košile M/L by obdržel košili XS.

Snaha o sjednocení těchto jednotek byla postupem věků čím dál tím větší, jelikož bránila mezinárodnímu, ale i domácímu obchodu, například v Rakouskuúhersku byl palec normalizován a sjednocen až patentem Marie Terezie z roku 1756 a měřil 26,34 mm, ale i přesto se v Praze dále používal „římský“ palec, měřící 24,69 mm. Palce, stopy a jiné části těl byly ve většině zemí nakonec vystřídány metrickým systémem a v zemích, kde se palce stále používají, je velikost jednoho palce rovna 2,54 centimetrům.

Ke sjednocení Imperiální/Angloamerických jednotek sice došlo u jednotek délkových, ale například u hmotnostních jednotek se to nezdařiloo.