I přes zdražování se rodiny na nový školní rok dívají optimisticky

Zatímco jednorázové náklady spojené s pořízením výbavy na nadcházející školní rok očekává většina rodičů v přibližně stejné výši jako loni, ty pravidelné každoměsíční – například obědy či kroužkovné – letos výrazně porostou. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity realizovala na přelomu července a srpna formou dotazníkového šetření agentura Ipsos.

Stejně jako loni i letos zhruba třetina rodičů počítá s tím, že při nákupu výbavy před začátkem školního roku utratí maximálně 2000 Kč pro jedno dítě (loni 32,7 %, letos 35,3 %). Meziročně pak lehce přibylo těch, kteří kalkulují s částkou mezi dvěma a čtyřmi tisíci korun (loni 36,8 %, letos 41,5 %). „Když se v čase vrátíme dále do minulosti, uvidíme, že ceny školní výbavy rostly hlavně mezi roky 2021 a 2022, a to o více než 10 %. Letos tak ceny batohů, pastelek a dalších školních nezbytností zůstávají zhruba na stejné úrovni, výrazněji podražily snad jen sešity a učebnice,“ říká Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity a maminka dvou školou povinných dětí. Zároveň připomíná, že při pořizování školní výbavy mohou rodiče využít benefity od zaměstnavatelů – ať už ty volnočasové anebo v Cafeterii. „S jejich pomocí lze třeba uhradit jazykový kurz, v kamenných i on-line knihkupectvích, jako jsou Kosmas, Grada či Luxor, koupit učebnice nebo knihy. Lze za ně dítěti pořídit nové brýle či kontaktní čočky, ale také doplňky stravy na podporu imunity,“ uvádí příklady Machová.

V nadcházejícím školním roce bude 52 % rodičů platit za obědy více než v roce 2022/2023. Oproti loňsku tak výrazně přibylo těch, jejichž pravidelné měsíční výdaje na jedno dítě ve škole se budou pohybovat mezi jedním a dvěma tisíci korun.

„Pokud se podíváme na setrvalý růst cen vstupů, tedy potravin a energií, je takové zdražení obědů opodstatněné. Jídelny nejčastěji zvyšují cenu o méně než 10 Kč, přičemž v uplynulém školním roce stál podle portálu jidelny.cz oběd průměrně kolem 35 korun,“ říká Martina Machová, podle níž je daleko větším problémem to, že rostou i všechny další výdaje.

„Ještě loni téměř 35 % rodičů utratilo v souvislosti se školou za jedno dítě maximálně tisíc korun měsíčně. Letos se do této částky vejde jen 25 % z nich a většina pak počítá s měsíčními náklady mezi jedním a dvěma tisíci korun,“ konstatuje Machová a připomíná také další platby za kroužky, školné v ZUŠ či sport. „Sport a všechny další pohybové aktivity považují přitom dětští lékaři i psychologové po letech covidu, kdy bylo mnoho dětí zavřených doma, za velmi důležité,“ apeluje na rodiče Machová.

„Obávám se, že snížení výdajů na mimoškolní aktivity dětí nemusí být dáno tím, že by zlevnily, ale bohužel tím, že je řada rodin musela škrtnout, protože už na ně v jejich rozpočtu nezbyly finance,“ míní Machová, podle níž je z výsledků patrné, že nejčastěji rodiče za mimoškolní aktivity utratí mezi třemi a pěti tisíci korun za pololetí. Více než 21 % respondentů výzkumu totiž zároveň uvedlo, že svým dětem nemohou zaplatit vše, co budou během školního roku potřebovat a musí některé výdaje omezit. „Za pozitivní považuji, že oproti loňsku takových rodin o zhruba 5 % ubylo a zároveň 30 % respondentů uvádí, že vše potřebné zvládnou dětem zaplatit bez problémů,“ konstatuje Machová. Nejčastěji rodiče hodlají šetřit na lyžařském výcviku, výletech a kroužcích, k položkám, na které naopak nehodlají sáhnout, se zpravidla řadí školní obědy a pobyt v přírodě.