Kolumbie - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Kolumbie zavedla Národní politiku digitální transformace a umělé inteligence již v listopadu 2019 ( CONPES 3975 ), ale pandemie přechod země k digitálním nástrojům jak ve veřejné, tak v soukromé sféře uspíšila. I přesto zůstává zemí OECD s nejmenší dostupností mobilního a pevného internetového připojení a průměrná rychlost připojení dosahuje jen poloviny průměru zemí OECD. K lednu 2023 mělo přístup k internetu, nejčastěji přes mobilní telefon, zhruba 75 % Kolumbijců. Stále existují obrovské rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi, nicméně vláda zavádí řadu programů na zlepšení přístupu domácností k moderním technologiím. V roce 2023 plánuje investovat 63 mil. USD do konektivity a digitálních iniciativ v rámci vládního plánu zajistit pokrytí pro 85 % země v příštích čtyřech letech. Z tohoto celkového počtu bude 31 mil. USD směřováno do neutrálních sítí a 20 mil. USD do projektu Zonas de Conectividad Comunataria por la Paz. Nad rámec těchto prostředků bude vyčleněno 11 mil. USD na podporu rozvoje nových technologií, 6,5 mil. USD na optické sítě a 2,5 mil. USD na poskytování půjček malým a středním poskytovatelům internetových služeb. Kolumbie má také v plánu zprovoznit 2 000 venkovských digitálních zón. Ke konci června 2022 se vyskytovalo v Kolumbii 8,56 mil. pevných přístupů k internetu, což představuje meziroční nárůst o 3,2 %. Na konci září 2022 měla země 32,9 mil. 4G připojení, tedy o 16,3 % více, než v předcházejícím roce.

Dynamický rozvoj zaznamenala oblast fintech. Sektor se koncentruje ve dvou největších kolumbijských městech, tedy v Bogotě (65 %) a Medellínu (20 %). Plnému přechodu většiny uživatelů na virtuální platformy brání zejména obavy o bezpečnost prováděných operací, obtížnost používání některých nástrojů a nekvalitní internetové připojení. I přesto se ale očekává pokračování tohoto trendu změny návyků spotřebitelů finančních služeb, což v praxi znamená poptávku po specializovaných softwarech například v oblasti posuzování úvěruschopnosti, platebních platforem či zpracování dat.

Limitovaný přechod ke komplexnějším informačním technologiím je patrný u kolumbijských menších a středních podniků v sektoru obchodu a průmyslu, kdy jen 4,7 - 6,1 % z nich disponuje těmito nástroji. V současné době má však již na 60 % podniků vlastní strategii digitální transformace, přičemž před pěti lety to bylo jen 25 % z nich. Prodeje přes digitální platformy podporují i různé akce jako Cyberlunes, HotSale a Black Friday. Kolumbijské firmy sice pokročily v rozvoji elektronického obchodu, automatizaci procesů a implementaci cloudových systémů, nicméně zavádění technologií blockchainu, umělé inteligence, virtuální reality, analytických nástrojů, 3D či internetu věcí zatím v zemi fungují jen okrajově. Pro rozvoj softwarových řešení tohoto typu se místní firmy z velké části neobejdou bez zahraničních partnerů a know-how.

Dalším z prioritních projektů digitální ekonomiky současné vlády je digitalizace státní správy s cílem zlepšit vztah a komunikaci s občany. Ambiciózní plány počítají především s vytvořením systémů pro služby občanům, které zahrnují digitální autentifikaci, zřízení digitální složky občana, systém řízení ochrany soukromí a informací či integraci nabídky úkonů a služeb veřejných institucí. Koncem ledna 2022 vydalo Ministerstvo informatiky novou vyhlášku k posílení digitalizace a automatizace byrokratických úkonů. Do roku 2037 má dojít k transformaci cca 70 tis. úředních procesů u více než dvou tis. úřadů na národní i regionální úrovni. Začíná také rozsáhlá digitalizace těžkopádného justičního systému. Meziamerická rozvojová banka (MRB) schválila na tento program podmíněný úvěr ve výši až 500 mil. USD. V první fázi se má v průběhu čtyř let od září 2021 proinvestovat 100 mil. USD na zvýšení transparentnosti, účinnosti a efektivity při řešení soudních procesů.

V souvislosti s pokračující digitalizací různých sektorů má klíčovou roli také otázka regulace virtuálního prostoru a kybernetické bezpečnosti. Zvýšená exponovanost země vůči státním i nestátním škodlivým aktérům je dána sousedstvím s Venezuelou a přítomností sofistikovaných kriminálních skupin spojených s narkobyznysem. Kolumbie čelí druhému nejvyššímu počtu kybernetických útoků v Latinské Americe a celosvětově drží šestou příčku v této nelichotivé statistice. Velký rozmach takových útoků je patrný i z informací kolumbijského policejního útvaru DIJIN, jde například o nárůst odcizení dat z informačních systémů, přírůstek zneužití osobních údajů, zvýšení neoprávněného blokování informační nebo telekomunikační sítě a nárůst neoprávněných převodů finančních prostředků nebo jiných aktiv. Aktuálně se proto uvažuje o zřízení orgánu zastřešujícího tyto politiky na způsob českého NÚKIBu. Podle MRB jsou schopnosti v oblasti kyberbezpečnosti v Kolumbii na úrovni 2,8 bodů z 5. Existují tedy příležitosti pro dodání nezbytných nástrojů k budování struktury kyberbezpečnosti a řešení zabezpečení jednotlivých aplikací. Na začátku roku 2023 oznámila kolumbijská vláda zvýšení rozpočtu pro oblast kybernetické bezpečnosti z 660 tis. USD na 2,2 mil. USD.

Kolumbie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí