Estonsko - Chemický sektor, plasty, gumárenství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Estonský chemický průmysl je malý, ale se silnou exportní orientací: asi 85 % veškeré produkce jde na export. V Estonsku působí cca 119 společností chemického průmyslu. Celkový obrat chemického průmyslu v roce 2021 činil 613 milionů EUR.

Objemy vývozu v posledních obdobích zůstaly stabilní. Výroba chemikálií a chemických produktů se podílí 5,2 % na celkovém zpracovatelském průmyslu a přibližně 0,8 % na celkovém HDP. Charakteristickým rysem estonského chemického průmyslu je jeho koncentrace v regionu Ida-Virumaa, kde se koncentrují dva důležité a jedinečné chemické sektory v Evropské unii – chemie ropných břidlic a výroba vzácných kovů a jejich oxidů. Tyto způsoby výroby jsou ovšem silně neekologické.

Estonský chemický průmysl potřebuje zvýšit dostupnost finančního kapitálu a kvalifikované pracovní síly. Objemy exportu chemického průmyslu od začátku války na Ukrajině padají (v lednu 2023 dosáhl meziroční pokles 31 %), průmyslové podniky proto musejí agresivněji inovovat a modernizovat. Sektor se v příštích letech nevyhne restrukturalizaci, která může nabídnout i možnosti k uplatnění českých firem.

Příkladem může být významný modernizační projekt Enefit280 společnosti Eesti Energia, největšího výrobce energie v Estonsku, zaměřeným na modernizaci závodu na zpracování ropných břidlic, který se nachází v Auvere na severovýchodě země. Nová továrna má nahradit tu stávající - projekt nese název Enefit280, protože se očekává zvýšení energetické účinnosti závodu až o 280 %. Konkrétně bude nový závod využívat technologii termického oleje nazvanou Direct Heating Technology (DHT), která je navržena tak, aby vyráběla vysoce kvalitní kapalná paliva při nižší spotřebě energie a nižším množství emisí ve srovnání s tradičními metodami zpracování ropných břidlic. Očekává se, že projekt bude stát přibližně 600 milionů eur a jeho dokončení je naplánováno na rok 2024.

Fond EU pro spravedlivou transformaci (JTF) alokoval 340 miliony eur pro severovýchodní region Ida-Viru, srdce estonského energetického sektoru založeného na spalování ropných břidlic, které musí být do roku 2030 ukončeno. Nabídkou až desetimilionových grantů Estonsko do regionu láká zahraniční investory a podnikatele schopné vytvořit pracovní místa a přispět k diverzifikaci místní ekonomiky. Za tímto účelem se v Ida-Viru s plánovanou podporou z JTF rozrůstá pět průmyslových parků zaměřených mj. na logistiku, strojírenství, čisté technologie, obnovitelné zdroje energie a chemický průmysl. Jedním z hlavních projektů bude výstavba plně robotické filtrační továrny na čištění vody za 200 milionů eur ve městě Narva, která má být dokončena do roku 2025. Vzniknout má také továrna na zpracování odpadů z plastů.

V únoru 2023 Estonsko zveřejnilo svou vodíkovou strategii do roku 2050. Vodíková strategie může do roku 2050 vytvořit v Estonsku až 42 tisíc pracovních míst, zahrnuje celkové investice ve výši 44 milionů EUR a slibuje si ušetření 2,2-4,5 milionů tun CO2. V závislosti na vývoji trhu s elektřinou a vodíkem se potenciál pro výrobu zeleného vodíku do roku 2030 pohybuje v rozmezí 20 000 - 40 000 tun ročně. Využití potenciálu vodíku je ale možné, jen pokud bude k dispozici dostatečný přebytek velmi levné obnovitelné energie. Jinými slovy vytvoření vodíkové ekonomiky je závislé na úspěšném zvládnutí zelené tranzice (o plánech Estonska na skokové zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů viz energetický sektor). Nejvyšší investice se očekávají do samotné výroby vodíku elektrolýzou, v průmyslu a v dopravě. V oblasti dopravy je v estonském prostředí největší potenciál vodíkové dopravy u těžších strojů, jako jsou vlaky, těžká nákladní vozidla a trajekty – tedy tam, kde je vyšší spotřeba a složitá elektrifikace. Příležitost pro české firmy tak spočívá v dodávkách komponentů pro elektrolyzéry, průmyslových provozů a dopravních prostředků. V Česku se již nyní vyvíjí vodíková dodávka a kamion, lokomotiva, vlak i tramvaj.

Zajímavé pro české firmy je také odvětví výroby hnojiv, zejména po výpadku dovozů z Ruska a Běloruska. Jedním z hlavních modernizačních projektů společnosti je modernizace závodu na výrobu dusičnanu amonného ve městě Kunda v severním Estonsku. Projekt zahrnuje instalaci nových zařízení a technologií zaměřených na zvýšení efektivity výroby a snížení dopadu závodu na životní prostředí - vlastník továrny zavádí nový proces nazvaný radiální tok, který má zlepšit kvalitu vyráběného dusičnanu amonného a zároveň snížit spotřebu energie a produkci odpadu. Společnost rovněž investuje do nových systémů pro úpravu a opětovné využití odpadních vod vznikajících během výrobního procesu, čímž dále snižuje dopad závodu na životní prostředí.

V neposlední řadě se rozvíjí projekt metalurgického závodu na zpracování vzácných kovů a magnetických materiálů pro použití ve větrných turbínách, elektrických vozidlech a dalších ekologických technologických řešeních. Rozšíření výroby a výstavba nové továrny bude stát až 250 milionů eur. Továrna by mohla zahájit výrobu v roce 2024 a uspokojit potřeby evropských firem na magnety až z pětiny. Projekt zapadá do strategie zeleného přechodu Estonska.

Dalšími vývozními artikly regionu Ida-Virumaa jsou fenoly, kyselina benzoová, benzoát sodný a změkčovadla. V regionu se dále nacházejí výrobci produktů stavební chemie (plniva spár, tmelů a stavebních lepidel). Estonsko je třetím největším světovým výrobcem jednosložkových polyuretanových pěn.

Estonsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí