Kolumbie - ICT, elektronika, kyberbezpečnos, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Kolumbie zavedla Národní politiku digitální transformace a umělé inteligence již v listopadu 2019 ( CONPES 3975 ), ale pandemie přechod země k digitálním nástrojům jak ve veřejné, tak v soukromé sféře uspíšila. I přesto zůstává zemí OECD s nejmenší dostupností mobilního a pevného internetového připojení a průměrná rychlost připojení dosahuje jen poloviny průměru zemí OECD. K lednu 2023 mělo přístup k internetu, nejčastěji přes mobilní telefon, zhruba 75 % Kolumbijců. Stále existují obrovské rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi, nicméně vláda zavádí řadu programů na zlepšení přístupu domácností k moderním technologiím. V roce 2023 plánuje investovat 63 mil. USD do konektivity a digitálních iniciativ v rámci vládního plánu zajistit pokrytí pro 85 % země v příštích čtyřech letech. Z tohoto celkového počtu bude 31 mil. USD směřováno do neutrálních sítí a 20 mil. USD do projektu Zonas de Conectividad Comunataria por la Paz. Nad rámec těchto prostředků bude vyčleněno 11 mil. USD na podporu rozvoje nových technologií, 6,5 mil. USD na optické sítě a 2,5 mil. USD na poskytování půjček malým a středním poskytovatelům internetových služeb. Kolumbie má také v plánu zprovoznit 2 000 venkovských digitálních zón. Ke konci června 2022 se vyskytovalo v Kolumbii 8,56 mil. pevných přístupů k internetu, což představuje meziroční nárůst o 3,2 %. Na konci září 2022 měla země 32,9 mil. 4G připojení, tedy o 16,3 % více, než v předcházejícím roce.
Dynamický rozvoj zaznamenala oblast fintech. Sektor se koncentruje ve dvou největších kolumbijských městech, tedy v Bogotě (65 %) a Medellínu (20 %). Plnému přechodu většiny uživatelů na virtuální platformy brání zejména obavy o bezpečnost prováděných operací, obtížnost používání některých nástrojů a nekvalitní internetové připojení. I přesto se ale očekává pokračování tohoto trendu změny návyků spotřebitelů finančních služeb, což v praxi znamená poptávku po specializovaných softwarech například v oblasti posuzování úvěruschopnosti, platebních platforem či zpracování dat.
Limitovaný přechod ke komplexnějším informačním technologiím je patrný u kolumbijských menších a středních podniků v sektoru obchodu a průmyslu, kdy jen 4,7 - 6,1 % z nich disponuje těmito nástroji. V současné době má však již na 60 % podniků vlastní strategii digitální transformace, přičemž před pěti lety to bylo jen 25 % z nich. Prodeje přes digitální platformy podporují i různé akce jako Cyberlunes, HotSale a Black Friday. Kolumbijské firmy sice pokročily v rozvoji elektronického obchodu, automatizaci procesů a implementaci cloudových systémů, nicméně zavádění technologií blockchainu, umělé inteligence, virtuální reality, analytických nástrojů, 3D či internetu věcí zatím v zemi fungují jen okrajově. Pro rozvoj softwarových řešení tohoto typu se místní firmy z velké části neobejdou bez zahraničních partnerů a know-how.
Dalším z prioritních projektů digitální ekonomiky současné vlády je digitalizace státní správy s cílem zlepšit vztah a komunikaci s občany. Ambiciózní plány počítají především s vytvořením systémů pro služby občanům, které zahrnují digitální autentifikaci, zřízení digitální složky občana, systém řízení ochrany soukromí a informací či integraci nabídky úkonů a služeb veřejných institucí. Koncem ledna 2022 vydalo Ministerstvo informatiky novou vyhlášku k posílení digitalizace a automatizace byrokratických úkonů. Do roku 2037 má dojít k transformaci cca 70 tis. úředních procesů u více než dvou tis. úřadů na národní i regionální úrovni. Začíná také rozsáhlá digitalizace těžkopádného justičního systému. Meziamerická rozvojová banka (MRB) schválila na tento program podmíněný úvěr ve výši až 500 mil. USD. V první fázi se má v průběhu čtyř let od září 2021 proinvestovat 100 mil. USD na zvýšení transparentnosti, účinnosti a efektivity při řešení soudních procesů.
V souvislosti s pokračující digitalizací různých sektorů má klíčovou roli také otázka regulace virtuálního prostoru a kybernetické bezpečnosti. Zvýšená exponovanost země vůči státním i nestátním škodlivým aktérům je dána sousedstvím s Venezuelou a přítomností sofistikovaných kriminálních skupin spojených s narkobyznysem. Kolumbie čelí druhému nejvyššímu počtu kybernetických útoků v Latinské Americe a celosvětově drží šestou příčku v této nelichotivé statistice. Velký rozmach takových útoků je patrný i z informací kolumbijského policejního útvaru DIJIN, jde například o nárůst odcizení dat z informačních systémů, přírůstek zneužití osobních údajů, zvýšení neoprávněného blokování informační nebo telekomunikační sítě a nárůst neoprávněných převodů finančních prostředků nebo jiných aktiv. Aktuálně se proto uvažuje o zřízení orgánu zastřešujícího tyto politiky na způsob českého NÚKIBu. Podle MRB jsou schopnosti v oblasti kyberbezpečnosti v Kolumbii na úrovni 2,8 bodů z 5. Existují tedy příležitosti pro dodání nezbytných nástrojů k budování struktury kyberbezpečnosti a řešení zabezpečení jednotlivých aplikací. Na začátku roku 2023 oznámila kolumbijská vláda zvýšení rozpočtu pro oblast kybernetické bezpečnosti z 660 tis. USD na 2,2 mil. USD.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři