Evropská i americká průmyslová produkce rostla (Komentář,Ranní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického průmyslu i nemovitostního trhu by měla vykázat růst. V případě průmyslu se však bude jednat spíše o korekci slabých červnových čísel. Zápis z posledního zasedání Fedu zřejmě pouze potvrdí již známé, tedy že další kroky budou závislé na zveřejněných datech. Zpřesněný odhad HDP eurozóny za druhé čtvrtletí letošního roku bude podle našeho odhadu potvrzen na 0,3 % q/q. Nepatrně směrem nahoru by mohla být revidována data za předchozí dva kvartály. Tempo růstu by měla zrychlit evropská průmyslová produkce. Naopak směrem dolů se opět vydají ceny českých průmyslových výrobců.

Druhý odhad HDP za Q2 potvrdí odolnost eurozóny

Ve Spojených státech bude zveřejněná průmyslová produkce za červenec. Ta podle našeho odhadu meziměsíčně vzrostla o 0,4 %. Spíše, než o výrazné zlepšení se však bude jednat o korekci červnového poklesu o 0,5 % m/m. Ani v případě USA totiž nejsou předstihové ukazatele pro průmysl nikterak optimistické, i když oproti Evropě stále vypadají o něco lépe. Dále budou zveřejněna data z trhu nemovitostí, kde by po výrazných propadech v červnu mělo dojit k meziměsíčnímu růstu, a to jak u počtu vydaných stavebních povolení, tak i nově zahájených staveb. Zápis z posledního zasedání americké centrální banky zřejmě zdůrazní, že další kroky Fedu budou závislé na zveřejněných datech. My další zvyšování úrokových sazeb již nečekáme.

Druhý odhad HDP eurozóny za Q2 23 podle nás potvrdí, že tamní ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 %. Mírně směrem vzhůru by měl být navíc opět revidován výsledek za Q1 23 (z původních 0,0 % na 0,1 % q/q) a za Q4 22 (z -0,1 % na 0,0 % q/q). V případě meziročního růstu HDP za Q2 23 tak očekáváme mírné zlepšení z původně udávaných +0,6 % na +0,7 %. Struktura hospodářského vývoje zatím známa nebude, k jejímu zveřejnění dojde až 7. září spolu s třetím odhadem HDP. S ohledem na znalost dat z jednotlivých členských států a měsíčních statistik se však domníváme, že hlavním zdrojem ekonomického růstu zůstal čistý vývoz, stejně jako v předchozích dvou čtvrtletích. Významný vliv na to měly nižší importy energetických surovin a výrobních materiálů související s níže zmíněným mezičtvrtletním poklesem průmyslové produkce. Předpokládáme ale i obnovení mezičtvrtletního růstu spotřeby domácností a pokračování svižného růstu fixních investic. Negativně by k dynamice HDP měly naopak přispět zásoby. Růst HDP by měl podle nás pokračovat také v Q3 23 (rovněž o 0,3 % q/q), podpořený turistickou sezonou a vyššími útratami v oblasti služeb. Růst zaměstnanosti podle našeho odhadu pokračoval rychlým tempem (+1,3 % y/y v Q2 23) a zesiloval napětí na evropském trhu práce. Zvyšující se nedostatek pracovních sil napříč evropským kontinentem může být pro další období významným omezujícím faktorem růstu ekonomiky eurozóny.

Růst průmyslové produkce v eurozóně podle našeho odhadu zrychlil z květnových 0,2 % m/m na 0,5 % v červnu. Meziročně by ale výroba měla nadále zůstat nižší (o 2,7 %). Naše odhady jsou založeny na již známých statistikách pro většinu členských zemí eurozóny. Z těch je patrné, že pozitivní výsledek souvisí především s rychlým růstem průmyslové produkce v Irsku (ten v červnu dosáhl 13 % m/m), kde jsou však data běžně velmi volatilní. Ze čtyř největších ekonomik eurozóny se produkce meziměsíčně zvýšila pouze v Itálii (o 0,5 %). V Německu, Francii a Španělsku naopak klesla, a to ve všech případech poměrně rychlým tempem kolem 1 % m/m. I přes červnový růst by za celé druhé letošní čtvrtletí měla průmyslová produkce v eurozóně vykázat pokles o 1 % q/q. Šlo by tak o zesílení negativního trendu v evropském průmyslu, neboť k poklesům produkce došlo již v Q1 23 (-0,1 % q/q) a v Q4 22 (-0,5 % q/q).

Region v červeném

Německý ZEW index dopadl ve složce očekávání lépe, než se čekalo. Investoři již neočekávají růst sazeb ani v USA ani v eurozóně. Výsledek je ale třeba vnímat i v kontextu hodnocení současné situace, které se naopak poměrně výrazně zhoršilo. Společná evropská měna tak na zveřejněná data příliš nereagovala. Pouze mírná reakce pak přišla po zveřejnění amerických maloobchodních tržeb za červenec. Ty překvapily výrazně vyšším růstem, než se očekávalo. V kontrolní skupině, která je důležitá z hlediska spotřeby domácností ve výpočtu HDP, stouply meziměsíčně o 1 %, když trh čekal 0,5 %. Euro ale vzápětí ztráty korigovalo a obchodovalo se opět na silnější úrovni za 1,094 USD/EUR.

Všechny regionální měny včera ztrácely. Relativně nejlépe vyšla z úterního klání česká koruna, která oslabila jen o 0,2 % a v odpoledních hodinách se obchodovala za 24,11 CZK/EUR. Nejhůře pak skončil polský zlotý, který přišel o 0,9 % a posunul se na 4,49 PLN/EUR. Příliš pozadu nezůstal ani maďarský forint, který ztratil 0,8 % (na 386,8 HUF/EUR). Žádná data v regionu zveřejněna nebyla, a tak lze oslabení regionálních měn přičíst na vrub rizikové averze vůči rozvíjejícím se trhům. Tu mohlo zažehnout nečekané snížení úrokových sazeb čínskou centrální bankou, která tímto krokem chce podpořit tamní ekonomiku, která dosuď oživuje jen velmi pozvolně. Klíčovou jednoletou úrokovou sazbu snížila o 15 bb na 2,50 %, sedmidenní repo sazbu pak o 10 bb na 1,80 %.