Recyklace asfaltu se v praxi osvědčila. Pardubický kraj chce být do budoucna při opravách silnic ještě ekologičtější

Náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš navštívil na konci července obalovnu Topol u Chrudimi. Kromě využívání recyklovaných materiálů pro výrobu nových asfaltových směsí řešil s vedením podniku i současnou situaci v dopravním stavitelství a výhled celého odvětví do budoucna.

Pardubický kraj od letošního roku požaduje u všech rekonstrukcí silnic ve svém majetku využívat minimálně 15 procent R-materiálu, tedy recyklovaného asfaltu a kameniva z povrchu původní silnice. „Důvody jsou prosté. Jedná se o ekologické řešení, při kterém využijeme alespoň část původní vozovky pro tvorbu nové. Dalším faktorem je, že využijeme kamenivo, které se nemusí těžit v lomech. Posledním benefitem je ekonomická stránka věci, protože asfaltová směs s 15 procenty R-materiálu vyjde obalovnu na výrobu levněji. Finanční úspora je asi deset procent. Cílem mé návštěvy bylo ověřit si, zda naše požadavky jsou v praxi dlouhodobě splnitelné, a vše funguje, jak má,“ uvedl náměstek Kortyš.

Do budoucna chce krajská samospráva postupně podíl recyklované složky v asfaltu zvyšovat. Prozatím je maximální hranicí 25 procent R-materiálu ve směsi. To platí v případech, kdy v obalovnách není k dispozici paralelní sušící buben, který směs předehřívá. „Čím více recyklujeme, tím lépe pro životní prostředí i pro nás. Bohužel nejde znovu využít povrch celé staré silnice, protože při využití R-materiálu se pečlivě hlídá chemické složení jednotlivých složek, ale do budoucna bychom se měli určitě dostat minimálně na 25 procent. Líbil by se mi samozřejmě i vyšší podíl, ale k tomu je potřeba, aby si obalovny pořídily paralelní sušící buben za 40 až 50 milionů korun. V případě instalace tohoto zařízení by výrobci potřebovali garantovaný odběr alespoň 150 tun asfaltu s vyšším podílem recyklované směsi na jednu várku. Jinak je to pro ně neekonomické. Takže do budoucna nás čeká celostátní debata o tom, zda se vydat cestou ještě efektivnější recyklace. Stát i kraje by ale měly garantovat firmám, že o tyto ekologičtější asfaltové směsi bude z jejich strany dlouhodobý zájem a navýší se finanční prostředky na opravy silnic,“ dodal Michal Kortyš s tím, že se zástupci stavebních firem bude nejenom o tomto tématu znovu diskutovat v září na pravidelném silničním veletrhu.

Kromě R-materiálu řešil náměstek Kortyš s vedením obalovny i problematiku gumoasfaltu, jeho vhodné použití a údržbu v praxi. Stejně tak probrali technické postupy u používání dalších inovací, například geomříží, které zvyšují odolnost vozovky proti prasklinám. „Bavili jsme se samozřejmě i o cenách, které firmy nabízejí ve výběrových řízeních. Diskutovali jsme také o situaci ohledně lomů, protože dlouhodobě je v České republice problém s povolováním těžby, ale bez kameniva nemůžeme opravovat silnice. Zde bude potřeba najít kompromis a samozřejmě co nejvíce využívat již jednou vytěžený kámen, který by bylo škoda deponovat někde na skládkách,“ zakončil náměstek Kortyš.