Zvýšení spotřební daně z nafty přišlo letos v nejhorší možný okamžik, cena nafty na evropském trhu totiž zrovna dramaticky stoupá. Nelze tudíž vyloučit zdražení nafty v ČR až o pět korun na litr ještě před koncem léta

Dnešní zvýšení spotřební daně z nafty přišlo z letošního hlediska v takřka nejhorší možný okamžik. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu totiž v posledním necelém měsíci vylétla o skoro 30 procent, je na svém více než půlročním maximu a nadále nezadržitelně stoupá (viz graf Bloombergu níže).

O to výraznější zdražení pocítí čeští řidiči. Motorová nafta během dvou týdnů podraží oproti včerejšku o více než tři koruny na litr, do konce léta pak až o pět korun na litr.

Zvýšení daně letos přinese veřejné kase zhruba čtyři miliardy korun navíc. Pomůže tedy stabilizovat veřejné finance, byť jen poměrně zanedbatelně. Přesto takový zásah dává smysl. Daň se vrací na úroveň z doby před loňským červnem. Tehdy vláda rozhodla spotřební daň z pohonných hmot snížit z důvodu historicky rekordních cen paliv. Od té doby však paliva, která rekordně zdražily důsledky vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, dramaticky zlevnila, v případě nafty do včerejška až o bezmála 20 korun na litr.

Navrácení daně na původní úroveň, tedy o 1,50 koruny na litr výše, znamená již dnes skokové zdražení nafty u čerpacích stanic, a to leckdy i o více než dvě koruny na litr. Čerpadláři totiž zohledňují také vyšší DPH, někteří se evidentně navíc snaží situace využít k navýšení vlastních marží pod záminkou zvýšení daně. Vyšší spotřební daň a z takto navýšeného základu počítaná, vyšší DPH, by měly litr nafty zdražit jen o 1,80 koruny, nikoli o dvě koruny nebo i více.

Z dat Evropské komise, zveřejněných koncem minulého týdne, plyne, že Česko mělo před zvýšení daně čtvrtou nejnižší cenu nafty v EU. Levněji ji tankovali pouze na Maltě, v Bulharsku a v Rumunsku. Po dnešním zvýšení daně má stále šestou nejnižší cenu nafty v EU. V pomyslném žebříčku zemí EU podle nejnižších cen nafty se před něj totiž dostaly ještě Litva a těsně také Polsko. Ceny na Slovensku, v Maďarsku, Německu či Rakousku jsou i nadále vyšší než v ČR.

Cena nafty v Česku je však oproti naftě v Polsku dražší jen zhruba o 60 haléřů na litr, jak plyne z výpočtu na základě zmíněných dat Evropské komise z minulého týdne. Takový rozdíl nijak dramaticky neohrožuje konkurenceschopnost českých dopravců. Sdružení Česmad Bohemia však dříve varovalo, že zvýšení daně je o jejich konkurenceschopnost připraví. To však tedy data příliš nepotvrzují.

Nafta v Česku do konce léta může v porovnání s dneškem zdražit až o pět korun na litr. Americká centrální banka totiž minulý týden signalizovala blížící se konec fáze utahování své měnové politiky. To povzbuzuje poptávku po ropě a ropných produktech, včetně nafty na burze v Rotterdamu, a žene to jejich cenu vzhůru. Na surovinové burze v Rotterdamu, která je určující i pro ceny u českých čerpacích stanic, zdražila velkoobchodně prodávaná nafta od začátku července o zmíněných bezmála 30 procent, přičemž tuzemští dodavatelé pohonných hmot ještě toto zvýšení, jehož důvodem je i omezení vývozu ropy z Ruska, do svých cen teprve ještě plně promítnou.

Cena velkoobchodně prodávané nafty na burze v Rotterdamu stoupla během necelého uplynulého měsíce o výrazných takřka 30 procent a nadále stoupá (zdroj: Bloomberg)

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank