Změny v dávkách i v důchodech: nižší valorizace důchodu, zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, o 50.000 Kč vyšší rodičák, delší náhradní výživné a debaty kolem výchovného

Po skončení covidové pandemie se očekávalo oživení ekonomiky, které ale nenastalo. Naopak, naše země, stejně jako celá Evropa, se nachází v recesi a musí se potýkat s novými překážkami – s energetickou krizí, s problémy v dodavatelských řetězcích, s důsledky válečného konfliktu na Ukrajině a s rekordně vysokou inflací. Hospodaření státního rozpočtu je již od roku 2020 v hlubokých deficitech (téměř 420 mld. Kč v roce 2021 a 360 mld. Kč v roce 2022) a proto vláda připravila konsolidační balíček opatření, které si kladou za cíl zabránit raketovému růstu zadlužování země. Opatření se dotýkají oblasti daňové, rozpočtové, sociálního zabezpečení, dopravy a řady dalších. Pojďme si připomenout ta opatření z oblasti důchodů a sociálních dávek, které se připravují.

Změny v důchodech

Náš systém důchodového pojištění je dlouhodobě ve schodku (od roku 2009 byl v přebytku pouze v letech 2018-2019) a znamená to, že stát na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů musí dlouhodobě používat jiné zdroje financování ze státního rozpočtu. Tato situace přiměla vládu k reformě důchodů v rámci výše zmíněného konsolidačního balíčku. Jaké nás tedy čekají změny v blízké i vzdálenější budoucnosti?

Ještě letos by měly vejít v platnost některé změny důchodů, které na konci července prošly poslaneckou sněmovnou. Jedná se zejména o:

• Zpřísnění podmínek pro předčasné důchody (nově do předčasného důchodu bude možné odejít nejdříve 3 roky před řádným důchodem, nově bude třeba nejméně 40 let pojištění místo současných 35 let, zvýší se krácení důchodu za předčasnost a předčasné důchody nebudou valorizovány až do dosažení řádného důchodového věku). Kalkulačka předčasného důchodu 2023 po reformě nabízí orientační výpočet, jak se navrhované úpravy odrazí na výši předčasného důchodu.
  

• Zpomalení řádné valorizace penzí (nově se lednová valorizace důchodů bude navyšovat o třetinu růstu reálných mezd namísto o polovinu jako dosud; růst o inflaci zůstává).

• Nahrazení mimořádné valorizace penzí dočasným přídavkem při vyšším růstu cen (mimořádná valorizace bude spuštěna na základě stejných principů jako doposud, tj. především růst cen převyšující 5 %, ale bude nahrazena dočasným příspěvkem).

Změny důchodů plánované v budoucnu:

• Zpomalení růstu nových důchodů formou úpravy redukčních hranic, a to postupně, v průběhu let 2026–2035.
• Dynamická změna věku odchodu do důchodu podle průměrné doby dožití od roku 2031. Pokud se doba dožití bude zvyšovat, budou lidé odcházet do důchodu později, než 65 letech. Kdy přesně půjde člověk do penze se má každý dozvědět v roce, kdy se dožije 50 let a mezi populačními ročníky mají být maximálně dva měsíce prodloužení věku odchodu do důchodu.
• Společný vyměřovací základ manželů od ledna 2027. Manželé budou mít možnost dohodnout se na společném vyměřovacím základu a důchod tak budou mít stejný nebo velmi podobný.
• Fiktivní vyměřovací základ od ledna 2026 pro rodiče pečující o dítě nebo pro osoby, pečující o nemocné blízké. Možnost započítání aktuální průměrné mzdy v ČR po dobu péče.
• Lidé ve fyzicky náročných profesích budou moci od ledna 2025 nastoupit do důchodu dříve, ale zaměstnavatelé za ně budou odvádět více na pojištění. Konkrétní seznam profesí stále není znám.
• Zásadní zvýšení minimální výše důchodu od ledna 2025. Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Nově by podle upraveného výpočtu vyšel na 8.080 Kč (na základě údajů roku 2023) namísto stávajících 4.810 Kč.
  

Vláda na konci června schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 350.000 Kč při narození jednoho dítěte a na 525.000 Kč při narození vícerčat. Současně se zvýšením celkové sumy příspěvku vláda také schválila zkrácení maximální doby jeho pobírání na 3 roky. Tzv. rodičák ve zvýšené hodnotě budou moci čerpat rodiče dětí, které se narodí 1. ledna 2024 a později. Pro děti narozené do konce roku 2023 mají platit stávající podmínky.

Návrh změny musí být ještě projednán poslanci, senátem a podepsán prezidentem. Poslanci se kvůli projednání rodičovského příspěvku mají sejít na mimořádné schůzi již 29.8.2023. Jelikož nebylo snadné shodnout se se na parametrech zvýšení rodičovského příspěvku, očekává se debata i při projednávání v parlamentu. Ministr Jurečka nicméně předpokládá, že novela bude schválena do konce listopadu 2023.

Pro orientační výpočet měsíční výše rodičovského příspěvku od roku 2024 jsme pro vás připravili Kalkulačku rodičovského příspěvku 2024. 

Prodloužení výplaty náhradního výživného na 48 měsíců

Vláda taktéž schválila návrh MPSV, který nadále umožní pobírat náhradní výživné. Původně měla být tato dávka poskytována jednomu příjemci nejdéle po dobu 24 měsíců a úřady práce ji začaly vyplácet od července 2021. Prvním příjemcům dávky by tak v létě 2023 nárok zanikl bez ohledu na to, jestli druhý rodič začal alimenty posílat, nebo ne. MPSV chce prosadit prodloužení náhradního výživného o další 24 měsíců. Novela ještě musí projít schvalovacím procesem.

Náhradní výživné pomáhá řešit finanční situaci rodin, nejčastěji samoživitelů, ve kterých jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost. Podmínkou vzniku nároku na náhradní výživné od státu je, že rodič, který má být za dítě příjemce výživného, jej po druhém rodiči vymáhá soudní cestou.

MPSV počítá s účinností novely prodlužující pobírání náhradního výživného během podzimu 2023, ale jelikož některým příjemcům nárok zanikne už během léta, bude možné získat náhradní výživné i zpětně za období od zániku nároku kvůli vyčerpání 24 výplat náhradního výživného do doby, kdy bude novela účinná.

Co se stane s výchovným?

Sotva se začalo výchovné od ledna 2023 vyplácet, začaly se množit debaty o jeho zrušení.

Tzv. výchovné má napravit nespravedlnost, která se stala v době, kdy se jeden z rodičů (obvykle matka) staral o malé dítě, měl nižší příjmy, které se později propíší do nižšího základu při výpočtu důchodu. Výchovné ve výši 500 Kč za vychované dítě si klade za cíl odměnit lidi v důchodovém věku za péči o dítě a snížit nerovnosti mezi výší důchodů žen a mužů.

Kritika výchovného spočívá především v tom, že jde o další navyšování výdajů důchodového systému na dluh, jelikož výdaje na výchovné nejsou kryté jinými úsporami či vyššími příjmy v rozpočtu. V roce 2022 bylo hospodaření důchodového systéme v deficitu 21,5 mld. Kč (zdroj. Ministerstvo financí ČR) a vyplácení výchovného představuje dalších cca 19 mld. Kč.

Jak jsme zmiňovali na začátku článku, v rámci důchodové reformy je plánováno zavedení dobrovolného společného základu manželů a fiktivních odvodů za dobu péče o dítě či nemocného, a to nejspíš od roku 2026 či 2027. Tyto nástroje by měly „smazat“ důvody pro výchovné a nahradit jej. Zatím není jasné, kdy má k takové změně dojít. Už přiznané výchovné by však mělo lidem zůstat.