Fed i ECB zvýšily sazby, další kroky budou záviset na datech (Komentář)

Obě klíčové centrální banky tento týden podle očekávání zvýšily úrokové sazby o 25 bb. Ani jedna se také nezavázala, jaký krok bude následovat na příštím zasedání, když podmínily svoje rozhodování novými daty. Zatímco v případě Fedu se podle nás jednalo o poslední krok v rámci současného cyklu zpřísňující se měnové politiky, ECB by mohla ještě jeden hike o 25 bb přidat v září. Podpora pro další zvýšení sazeb by ale mohla i v případě ECB slábnout s tím, jak v poslední době v Evropě, zejména v Německu, nové statistiky zklamávaly. Za očekáváním zaostaly i indikátory zveřejněné v tomto týdnu. Index nákupních manažerů (PMI) z německého zpracovatelského průmyslu se v červenci propadl na nejnižší hodnotu (38,8 b.) od pandemických odstávek v roce 2020, zklamal také německý Ifo index a lehce rovněž ekonomická důvěra za celou eurozónu.

Data ze Spojených států překvapila veskrze pozitivně. Tamní ekonomika si ve druhém čtvrtletí připsala mezičtvrtletně v anualizovaném vyjádření 2,4 %, po 2 % v Q1, zatímco tržní konsenzus vyhlížel zpomalení růstu ekonomické aktivity na 1,8 %. Očekávání překonaly také červnové objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, červencová spotřebitelská důvěra a nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Ve výsledku dění na obou stranách Atlantiku přispělo k posílení dolaru vůči euru za celý týden o necelé 1 % na 1,10 USD/EUR. Koruna dosáhla nejslabší úrovně týdne (24,18 CZK/EUR) hned v pondělí, aby se následně až do pátku pohybovala poblíž 24 CZK/EUR. Částečně tak umazala ztráty, které zaznamenala po holubičím prohlášení E. Zamrazilové v minulém týdnu, které nicméně sama viceguvernérka ČNB tuto středu na Twitteru částečně korigovala. Před začátkem mediální karantény vystoupilo několik dalších členů bankovní rady ČNB. Zatímco J. Frait připustil, že debata o snižování sazeb může začít již letos na podzim. J. Procházka si to, že by se pro takový krok v rámci bankovní rady našla do konce roku podpora, představit neumí (za předpokladu, že se neobjeví nějaké zásadní a překvapivé informace o vývoji ekonomiky). Čas na pokles měnověpolitických sazeb zatím nenastal ani podle guvernéra ČNB A. Michla. Další příležitost přesvědčit trhy o tom, že je zaceněné tempo uvolňování úrokové složky domácích měnových podmínek (o zhruba 100 bb do konce roku) příliš rychlé, bude mít centrální banka již příští čtvrtek, kdy je na programu její zasedání.

My jsme v úterý zveřejnili naši novou makroekonomickou prognózu. V té očekáváme, že tuzemská ekonomika vykáže za celý letošní rok růst pouze o 0,1 %. V příštím roce by už ale měla její dynamika zrychlit na 1,8 %. Pomoci by k tomu mělo oživení spotřeby domácností podpořené obnoveným růstem reálných mezd a rozpouštěním dříve nahromaděných úspor. Růst ekonomiky ale v příštím roce pravděpodobně zbrzdí vládou ohlášená fiskální konsolidace a také utažená měnová politika. Předpokládáme, že sazby ČNB zůstanou beze změny až dokonce letošního roku. O to rychlejší však podle nás bude muset být pokles tuzemských sazeb v příštím roce. K rychlému uvolňování měnové politiky pomůže svižný ústup inflace. Tu letos čekáme v průměru na 11 %, zatímco pro příští rok predikujeme její strmý pokles na průměrných 1,3 %. Přispět by k tomu mělo zejména dlouho očekávané zlevnění spotřebitelských cen energií. Nové vydání Ekonomických výhledů je k dispozici zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.