Apreciační trend koruny minulostí. Oslabovaní koruny ve druhé polovině roku bude pravděpodobně pokračovat.

27.07.2023

Koruna vůči euru ve druhé polovině července začala výrazněji oslabovat a obchodování se přesunulo nad hranici 24 CZK/EUR. V úvodu tohoto týdne se dokonce krátce obchodovalo nad hladinou 24,10 CZK/EUR, což byly nejslabší hodnoty koruny od začátku letošního roku.

Co stojí za aktuálním oslabováním koruny?

V první řadě je nutné zmínit, že koruna začala pozvolna oslabovat již v průběhu dubna a následně i v dalších měsících 2. čtvrtletí. Razantnější oslabování koruny lze však skutečně pozorovat až v posledních týdnech a je spojeno s tržními sázkami na to, že Česká národní banka (ČNB) začne ve druhé polovině letošního roku snižovat úrokové sazby. Finanční trh aktuálně započítává, že ČNB do konce roku sníží úrokové sazby o 100–125 bazických bodů, tj. pokles hlavní úrokové sazby ze současných 7 % na 6 %, případně až na 5,75 %. Členové bankovní rady ČNB sice takovou trajektorii sazeb odmítají s tím, že tržní očekávání jsou až příliš silná, avšak zároveň někteří z nich (Frait, Zamrazilová) nevylučují, že se na nadcházejících zasedáních začne o možnosti snížit sazby skutečně diskutovat. Důležitou proměnnou je v tomto směru úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými sazbami. Právě kladný úrokový diferenciál ve prospěch koruny pomáhal české měně v posilování. Vzhledem k tomu, že ČNB úrokové sazby zvyšovala naposledy loni v červnu a další zvyšování sazeb je nyní podle nás již zcela mimo hru, tak v posledním roce docházelo k zužování kladného úrokového diferenciálu, protože Evropská centrální banka (ECB) v průběhu posledního roku sazby zvyšovala a téměř jistě je zvýší i na červencovém (27/7) zasedání.

Impulsem pro oslabování koruny je i aktuální vývoj spotřebitelské inflace. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen letos v červnu poprvé od ledna 2022 zpomalilo pod 10 %. Červnová inflace (9,7 % r/r) je sice stále velmi vysoká a na hony vzdálená 2 % inflačnímu cíli ČNB, ale na druhé straně jsou poslední měsíce ve znamení jasného desinflačního trendu, který bude velmi pravděpodobně pokračovat. Meziměsíční vývoj spotřebitelské inflace v posledních měsících navíc indikuje, že by celková inflace v roce 2024 měla skutečně zamířit do blízkosti 2 %. A právě kombinaci zpomalení inflace na jednociferné hodnoty s jejím dalším směřováním ke 2 % vzal finanční trh jako argument k tomu, že ČNB začne sazby již ve druhé polovině roku snižovat. Mimochodem guvernér Polské centrální banky (NBP) A. Glapiński na červencovém zasedání NBP reálně hovořil o tom, že NBP může začít úrokové sazby v září snižovat.

Další oslabování koruny v průběhu druhé poloviny roku poměrně pravděpodobné

Oslabování koruny v průběhu druhé poloviny letošního roku je podle nás pravděpodobnější variantou, a to jak s ohledem na zužující se úrokový diferenciál a možné snížení úrokových sazeb ze strany ČNB, tak i s ohledem na výrazně slabší čísla z německé ekonomiky v posledních měsících. Prodloužení hospodářské recese v Německu by si totiž zprostředkovaně mohlo vyžádat i zhoršení situace na tuzemském pracovním trhu s nárůstem nezaměstnanosti. Tím pádem by došlo i ke snížení proinflačního potenciálu české ekonomiky a ČNB by se otevřely dveře pro rychlejší snížení úrokových sazeb, než s čím většina centrálních bankéřů nyní sama počítá. Právě silný pracovní trh a riziko mzdově-inflační spirály ČNB dlouhodobě uvádí jako tzv. proinflační riziko. S déletrvající stagnací/mělkou recesí tuzemské ekonomiky a nárůstem nezaměstnanosti by toto riziko odeznělo.

Rizikem pro další vývoj koruny jsou samozřejmě i devizové intervence ČNB. Byly to právě masivní devizové intervence ČNB, které koruně v loňském období květen až září bránily v oslabování. Od loňského listopadu však ČNB na podporu koruny neintervenuje a je otázkou, zda současné oslabení koruny může intervence ČNB opětovně spustit. Domníváme se, že nikoliv, protože význam velmi silné koruny slábne s tím, jak odeznívají vnější inflační tlaky (ropa, zemní plyn, ceny průmyslových výrobců). Pokud by však koruna v nadcházejících týdnech oslabovala stejně prudce jako od poloviny července, tak jak verbální, tak i reálné devizové intervence ČNB rozhodně vyloučit nelze.

Výsledně je podle nás apreciační trend koruny již minulostí a v průběhu druhé poloviny letošního roku je pravděpodobnějším scénářem další postupné oslabování české měny. Zároveň však neočekáváme, že by měla koruna pokračovat v prudkém oslabování z posledních týdnů. Pokud by přeci jen takové tendence byly, tak by velmi pravděpodobně koruně přispěchala na pomoc devizovými intervencemi ČNB. Prognózu vývoje kurzu koruny vůči euru na horizontu 1 až 12 měsíců uvádíme v následující tabulce a v grafu. Zároveň nelze zcela vyloučit překvapení na srpnovém zasedání bankovní rady ČNB (3/8). Rizikem pro výraznější oslabení koruny oproti naší prognóze je horší vývoj německé a evropské ekonomiky ve druhé polovině roku v kombinaci s dřívějším a rychlejším snižováním úrokových sazeb ze strany ČNB.

Prognóza CZK vůči EUR na horizontu 1, 3, 6 a 12 měsíců