Po včerejším Fedu naváže 25bodovým hikem i ECB (Ranní zpráva z finančního trhu)

Finanční trhy po včerejším rozhodnutí amerického Fedu budou ostražitě sledovat zasedání ECB a zveřejnění výkonu americké ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. ECB podle nás podobně jako její protějšek na druhém břehu Atlantiku zvýší sazby o dalších 25 bb. Zajímavé bude především pozorovat, zdali dojde ke změně jestřábího tónu a indikace pro zářijové zasedání. Růst americké ekonomiky podle našeho odhadu v letošním druhém čtvrtletí zpomalil na 1,7 % q/q anualizovaně po růstu o 2,0 % q/q (anual.) v Q1. Ke stále solidnímu výkonu tamní ekonomiky přispěla zejména spotřeba domácností.

Zasedání ECB a výkon americké ekonomiky v Q2.

ECB dnes podle nás zvýší úrokové sazby o 25 bb. Zároveň by se nemělo jednat o poslední hike v současném cyklu zvyšování sazeb. V září totiž čekáme, že depozitní sazba vystoupá až na konečná 4 %, zatímco ostatní sazby zůstanou beze změny. Jestřábí tón by měl setrvat i na dnešním zasedání, nicméně výhled pro zářijové zasedání si centrální bankéři nejspíše nechají pro sebe, když bude kladen důraz na vyhodnocení příchozích dat. Ta měla v poslední době tendenci zklamávat, zejména předstihové ukazatele sentimentu (Ifo, PMI), které indikují zhoršování výkonu průmyslu a mírně oslabující aktivitu ve službách. V úterý zveřejněné šetření úvěrových podmínek (ECB) v eurozóně zároveň ukázalo na další utažení úvěrových podmínek ze strany bank a pokračující úpadek poptávky po úvěrování. Slabou úvěrovou aktivitu potvrdil i včerejší údaj růstu peněžní zásoby M3 v eurozóně (viz níže). Nicméně situace na napjatém trhu práce a s tím související solidní růst mezd přispívající k udržení silných cenových tlaků by měl hovořit pro alespoň jeden další hike (po dnešním zvýšení) a následnou stabilitu sazeb po delší dobu, než zaceňuje finanční trh. Více jsme psali v kapitole Vnější prostředí v našich nových Ekonomických výhledech zde: https://bit.ly/CEO_3Q23_CZ.

Růst americké ekonomiky podle našeho odhadu v Q2 23 zpomalil z 2,0 % q/q anualizovaně v Q1 na 1,7 % q/q. Po výrazném růstu o 4,2 % q/q v Q1 podle nás spotřeba domácností v Q2 opět vzrostla, byť mírněji, o 1,2 % q/q (anual.). Celkově tak v první polovině letošního roku zůstaly výdaje amerických domácností poměrně silné. Růst by naopak dolů měl tlačit čistý vývoz (vlivem slabších exportů). Slábnoucí výkon americké ekonomiky ve zbytku roku by však letos neměl vést k recesi a potažmo uvolňování měnové politiky. To by mělo být na pořadu dne až začátkem příštího roku.

Fed nechává dveře otevřené, podle nás se však pomalu zavřou.

Růst peněžní zásoby M3 v eurozóně dále zeslabil na 0,6 % y/y v červnu (vs 1,0 % v květnu). Meziročně opět zpomalil růst úvěrů (očištěný o prodeje a sekuritizace) nefinanční soukromé sféře (z 2,8 % y/y na 2,0 %). Zpomalování úvěrování ekonomiky (kreditní impuls) podle nás nutně nepředznamenává další oslabení výkonu ekonomiky eurozóny. Z části to totiž reflektuje značnou likviditu nefinančních podniků a velký objem nadměrných úspor domácností.

Fed včera jednohlasně zvýšil klíčovou úrokovou sazbu o 25 bb do rozmezí 5,25-5,50 %. Zároveň si však nechal pootevřené dveře pro možné další zvýšení sazeb (ne nutně na zářijovém zasedání) s odvoláním na postupné vyhodnocení příchozích dat a nutnost pokračování zpomalování inflace. Podle nás však námi předpokládaný vývoj na trhu práce, ústup inflace a zpomalení ekonomie v H2 23 podpoří na podzim argumenty pro zastavení spanilé jízdy zvyšování úrokových sazeb americké centrální banky.

Euro po tiskové konferenci šéfa Fedu J. Powella oproti dolaru posílilo o 0,3 %. Česká koruna včera rovněž posílila o 0,2 % za podpory růstu korunových sazeb (o 5-8 bb dle splatnosti). Zatímco polský zlotý posílil o 0,2 %, maďarský forint po úterním rozhodnutí o snížení jednodenní depozitní sazby maďarské centrální banky (MNB) ztratil 0,5 %, zřejmě i v souvislosti se stupňováním sázek na snižování základní úrokové sazby již v letošním roce. My čekáme první snížení klíčové tříměsíční sazby MNB až na začátku příštího roku.