Dezinflace u nás a v zámoří zamíchala s tržním očekáváním (Komentář)

Tuzemská data zveřejněná na začátku týdne potvrdila stále poměrně slabou poptávku domácností. Maloobchodní tržby v květnu meziměsíčně sice mírně vzrostly o 0,5 %, k tomu ale přispěl především růst prodeje pohonných hmot (+4,1 % m/m) a potravin (+0,2 %). Tržby za služby meziměsíčně naopak nepatrně klesly (-0,1 %), byť kromě dopravy a skladování byly tržby v řadě odvětví meziměsíčně vyšší. Více jsme psali zde: https://bit.ly/Sales_May23. Slabá poptávka se již citelněji propisuje i do inflace, to dosvědčil i červnový vývoj spotřebitelských cen. Ty meziměsíčně vzrostly o 0,3 %, stejně jako v květnu. V meziročním vyjádření tak došlo opět k výraznému zpomalení vlivem loňské vysoké srovnávací základny, a to z 11,1 % na 9,7 % v červnu. Dynamika jádrových cen zároveň zůstala velmi nízká a stagnovala poblíž 0,1 % m/m po očištění o sezonní efekty (více zde: https://bit.ly/3rxb3qL). Proinflačním rizikem však zůstává přetrvávající napětí na domácím trhu práce, které potvrdil i květnový údaj o podílu nezaměstnaných osob (více zde: https://bit.ly/PNEZ_Jul23).

Oproti očekávání ČNB rychlejší odeznívání inflace, zejména pak jádrové, vedlo ke stupňování očekávání finančního trhu ohledně uvolňování měnové politiky. Do konce Q1 24 je očekáván pokles klíčové repo sazby o zhruba 2 pb, přičemž od začátku týdne došlo k nárůstu předpokládaného snížení sazeb ČNB o téměř 40 bb. První snížení tržní kontrakty zároveň implikují již v září (o 25 bb). Trhy vyhlížené tempo snižování sazeb je nicméně v silném kontrastu s vyjádřeními většiny bankovní rady ČNB, která debatu o případném snižování sazeb na nejbližších zasedáních zatím zásadně odmítá, a to i na pozadí mírně protiinflačních faktorů vyplývajících z domácí datové fronty.

Dezinflace se odehrává i na druhém břehu Atlantiku v USA. Tamní inflace překvapila výraznějším zpomalením v červnu, když meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % m/m (vs konsensus 0,3 %). Zpomalení zaznamenaly i ceny spojené s bydlením, které tvoří více jak třetinu tamního CPI. Příznivý vývoj doložilo i zpomalení růstu cen ve výrobní sféře. Červnové překvapivě silnější odeznívání inflačních tlaků pravděpodobně však nebude dostatečné k tomu, aby odradilo americký Fed od zvýšení sazeb na nadcházejícím zasedání 26. července. Nicméně mohlo by to indikovat, že se bude jednat o poslední hike v současném cyklu, k čemuž se přiklonily i očekávání investorů.

Dolar tento týden utrpěl značné ztráty, oproti euru oslabil o výrazných 2,4 %. To souviselo i se zředěním sázek na utahování měnové politiky Fedu a s tím souvisejícím daleko výraznějším poklesem dolarových sazeb o 25-35 bb dle splatnosti, zatímco eurové sazby klesly o 14-17 bb. Česká koruna během týdne dokázala posílit o téměř 0,4 % navzdory tomu, že korunové sazby výrazně propadly o 20-35 bb dle splatnosti, přičemž na velmi krátkém konci spojeným s očekáváním snižování sazeb byl pokles ještě citelnější (viz výše). Ze středoevropských měn se však zdaleka nejvíce dařilo maďarskému forintu, který vůči euru zpevnil o 3,0 %, zatímco polský zlotý týden zakončuje prakticky beze změny.