Americká inflace zpomalila na 3 %

Fed to od zvýšení sazeb na červencovém zasedání pravděpodobně neodradí.

Americká inflace konečně brzdí a to tak, že napříč všemi klíčovými položkami. V červnu rostly spotřebitelské ceny v USA již jen o 3 % meziročně, přičemž tentokrát se k velmi pomalému růstu ceny zboží přidaly i další položky včetně služeb a dokonce byl zaznamenán i první viditelný ústup cenových tlaků v oblasti bydlení. V součtu tak tzv. jádrová inflace, která je americkou centrální banku kriticky důležitá, vzrostla meziměsíčně (po sezónním očištění) jen o 0,16 %, což už je tempo, které je zcela v souladu s dvouprocentním inflačním cílem Fedu.

Otázka tedy zní: mohou červnová inflační data odradit Fed od dalšího zvýšení úrokových sazeb (o 25 bazických bodů) na příštím, tj. červencovém zasedání? Velmi pravděpodobně nikoliv. Hlavním důvodem, proč bude chtít Fed vyšponovat oficiální sazby ještě výše jsou totiž data z trhu práce, který, jak ukázal minulý týden, je stále extrémně utažený. Na druhou stranu je však velmi diskutabilní, zdali má Fed dále tlačit na pilu a snažit se naplnit svoji nedávno zveřejněnou úrokovou prognózu, která vidí vrchol oficiálních úrokových sazeb na úrovni 5,50-5,75 % (tzn. ještě o 50 bazických bodů výše než dnes). Dolarové reálné úrokové sazby jsou totiž již nyní na velmi restriktivní na hladině a dost možná budou ještě výše těsně před zasedáním Fedu 20. září. Pravdou totiž je, že červencová americká inflace bude zřejmě (vinou bazického efektu) vyšší, avšak v srpnu se opět dostane na sestupnou dráhu a to může reálné úrokové sazby vytlačit extrémně vysoko. V září to pak budou nejspíše čísla z trhu práce (za měsíc srpen), která rozhodnou o tom, kde americká centrální banka stanoví terminální úroveň oficiálních úrokových sazeb v tomto podivném hospodářském cyklu.