Nová opatření pro lepší řízení a koordinaci evropské železniční dopravy - Otázky a odpovědi

Jaká opatření Komise navrhuje a proč?

Osobní a nákladní vlaky fungují jinak. Pohybují se různými rychlostmi a mají například různé brzdné dráhy. Aby obě strany mohly bezpečně sdílet stejné tratě, musí být provoz pečlivě naplánován a koordinován.

Tento složitý úkol je svěřen provozovatelům železniční infrastruktury. Samotné služby poskytují železniční podniky.

Provozovatelé infrastruktury musí nalézt způsob, jak co nejlépe využít železniční síť a v co největší míře vyhovět všem žádostem železničních podniků a zároveň nalézt čas na údržbu a rozvoj infrastruktury. Tato kapacita infrastruktury a řízení dopravy zahrnují výměny s železničními podniky a vedou k vytvoření jízdního řádu železničních spojů.

Kapacita a řízení dopravy jsou regulovány s cílem zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci železničních podniků v jejich přístupu k síti. Komise nyní navrhuje nahradit stávající rámec EU (směrnice 2012/34/EU) pružnějším a účinnějším rámcem. To provozovatelům infrastruktury umožní lépe reagovat na potřeby různých zákazníků železniční dopravy: stabilní jízdní řády a možnost včasné rezervace jízdenek pro cestující a flexibilní jízdy vlaků přizpůsobené dodavatelským řetězcům „just-in-time“ pro přepravce nákladu.

Nové nařízení vytvoří prostor pro další služby, zlepší výkonnost železnic a sníží některé náklady provozovatelů infrastruktury a železničních podniků.

Nařízení rovněž zavede lepší koordinační mechanismy na úrovni EU s cílem usnadnit poskytování přeshraniční železniční dopravy. Nahradí nařízení 913/2010, které stanoví zvláštní pravidla pro přidělování kapacity pro přeshraniční železniční nákladní dopravu, čímž se zajistí, že potřeby kapacity železniční nákladní dopravy budou plně integrovány a lépe zohledněny v rámci řízení kapacity celé sítě.

Návrh umožní lepší koordinaci mezi zúčastněnými stranami zapojenými do železničního úseku multimodálních řetězců nákladní dopravy. Usnadní rovněž reakci na narušení sítě a krize, které mají dopad na služby železniční dopravy, a bude řešit problémy s výkonností, zvyšující se spolehlivost a přesnost.

Návrh vychází z práce odvětví železniční dopravy, zejména z projektu změny harmonogramu, s cílem řešit nedostatky stávajících procesů týkajících se kapacity železniční infrastruktury a řízení dopravy.

Jak přesně tato iniciativa zvýší kapacitu železniční dopravy?

Iniciativa zvýší dostupnost infrastruktury prostřednictvím lepšího plánování a přidělování a lepší přeshraniční koordinace. Navrhované nařízení vychází z práce odvětví železniční dopravy na nových procesech a nástrojích pro plánování a řízení kapacity železniční infrastruktury. Zavádí komplexní fázi plánování kapacit, která umožňuje všem příslušným zúčastněným stranám signalizovat své potřeby v oblasti kapacity a pomáhá provozovatelům infrastruktury identifikovat nedostatky v kapacitě a nesrovnalosti v plánování přeshraničních vlaků v rané fázi. Tento proces umožňuje provozovatelům infrastruktury jednat proaktivně a optimalizovat využívání kapacity tím, že vyčleňují kapacitu pro různé segmenty železničního trhu, různé profily vlaků a různé flexibilní metody přidělování, namísto toho, aby se spoléhaly na přístup založený výhradně na poptávce.

Seskupení vlaků s podobnými profily umožní, aby v dané lhůtě bylo v síti provozováno více vlaků.

Včasnější odhalování kapacitních úzkých míst poskytne více času na zavedení protiopatření a účinnější včasná řešení. To zase umožní nabízet více služeb železniční dopravy pro osobní a nákladní dopravu a omezí narušení dopravy.

Co se změní a co je nové?

Nařízení umožní železničním podnikům kdykoli požadovat a přijímat kapacitu infrastruktury na základě potřeb trhu, místo aby musely podávat žádosti v pevně stanovených lhůtách. Díky zdokonaleným interoperabilním IT nástrojům rovněž umožní železničním podnikům umístit a přijímat odpovědi na jejich žádosti o kapacitu na jediném místě.

V současné době je kapacita většinou přidělována při sestavování ročního harmonogramu. Pro další individuální jízdy vlaků, které slouží dopravním potřebám v krátké lhůtě, lze kapacitu přidělit na základě žádostí ad hoc pouze tehdy, je-li k dispozici zbývající kapacita. Nová pravidla umožní plánování pravidelných jízd vlaků nad rámec období, na které se vztahuje roční jízdní řád, prostřednictvím „průběžného plánování“. Tento nový přístup rovněž umožňuje provozovatelům infrastruktury vyčlenit určitou kapacitu pro pozdější přidělování. To prospěje segmentům železničního trhu, které nemohou včas plánovat své služby, což je případ mnoha služeb nákladní dopravy. Umožní, aby nákladní doprava nalezla kapacitu, jakmile budou jasné jejich dopravní potřeby. Napomůže také rychlejšímu zavádění nových pravidelných služeb železniční dopravy, neboť průběžné plánování poskytuje větší jistotu ohledně dostupné kapacity.

Nařízení bude rovněž odrazovat od zneužívání procesu přidělování. To zahrnuje i společnosti, které si vyhrazují kapacitu „spravedlivě v případě“ a později ji zruší, jakož i špatné řízení kapacity provozovateli infrastruktury, například uzavření železničních tratí pro práce na infrastruktuře v krátké lhůtě.

Odrazováním od zneužívání se sníží počet změn v linkové dopravě provedených provozovateli infrastruktury nebo požadovanými železničními podniky. Tím se sníží náklady. Nařízení stanoví jasné postupy a lepší přeshraniční koordinaci. Zabývá se rovněž rizikem diskriminace a chování narušujícího hospodářskou soutěž tím, že posiluje požadavky na regulační dohled.

Jak to prospěje železničním podnikům a dalším zúčastněným stranám?

Nařízení usnadní podávání žádostí a přijímání kapacit, což umožní lepší plánování a výkonnost železničních služeb. To umožní dřívější prodej jízdenek pro osobní vlaky, lepší výkonnost nákladní železniční dopravy a více příležitostí k zavedení nových železničních služeb.

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury budou mít prospěch ze sníženého úsilí a nákladů na podávání a následné změny požadavků na kapacitu, což je v současnosti často způsobeno převážně ročním způsobem plánování a přidělování kapacity.

Včasná integrace údržbových prací v rámci plánování kapacit spolu s faktory, které odrazují od změny přidělené kapacity, zajistí menší narušení železničních služeb a lepší výkonnost železnic ve prospěch všech zúčastněných stran v železniční dopravě a zákazníků železniční dopravy.

Větší flexibilita při přidělování kapacit bude přínosná zejména pro ty segmenty železničního trhu, které mají potíže s plánováním svých služeb s ročním předstihem. To je obzvláště důležité pro železniční nákladní dopravu, neboť železniční podniky obvykle závisejí na kolísající poptávce po svých službách.

Co to bude dělat pro cestující, jak z toho budou mít prospěch?

Cestující budou mít prospěch z dalších železničních služeb, neboť kapacita sítě bude lépe využívána. Pro nové soutěžitele je rovněž snazší vstoupit na trh. Přeshraniční spojení, včetně nočních vlaků, jsou prospěšná nejvíce. Budou moci evropským cestujícím nabídnout atraktivnější cestovní časy, frekvence a další spoje, než je tomu dnes. Kromě toho si cestující budou moci zakoupit přepravní doklady více před cestou než dnes, neboť větší stabilita v rámci kapacity sítě umožní provozovatelům železničních služeb otevřít prodej jízdenek dříve, než je tomu v současnosti.

Navrhuje Komise zrušit koridory pro železniční nákladní dopravu a proč? Kdo pomůže rozvíjet mezinárodní železniční nákladní dopravu a jak se váš návrh liší od toho, co předcházelo nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu?

Komise vynaložila značné úsilí na to, aby koncepce železničních koridorů pro nákladní dopravu fungovala. Hodnocení nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu ( nařízení (EU) č. 913/2010)však jasně ukázalo neuspokojivé výsledky. To lze vysvětlit neúplnými nedostatky v provádění a koncepci.

Stručně řečeno, řízení kapacity koridoru poskytuje pouze částečnou službu. Většina železničních nákladních vlaků nezačíná a neukončí cestu na tratích koridoru a využívá tratě více než jednoho koridoru. Jednotné kontaktní místo mělo řadu omezení, pokud jde o podporu žadatelů, a nepodařilo se mu usnadnit přidělování kapacity pro velký počet železničních nákladních vlaků.

Zvýšený důraz na přeshraniční osobní dopravu tento problém ještě zhoršuje: toky osobní a nákladní dopravy se ne vždy shodují, takže snaha o podporu obou druhů dopravy prostřednictvím přístupu založeného na koridoru není praktická.

Nařízení proto posiluje spolupráci v rámci evropské sítě provozovatelů infrastruktury. Zruší koncepci koridoru pro řízení kapacity, ale zajistí zachování a rozvoj pozitivních prvků nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu. Nařízení zavádí silné konzultační a koordinační mechanismy pro přeshraniční dopravu a posiluje regulační dohled, mimo jiné posílením spolupráce mezi regulačními subjekty v oblasti železniční dopravy na úrovni EU.

Návrh Komise z roku 2021 na revizi nařízení o TEN-T rovněž začlenil koridory pro železniční nákladní dopravu s bývalými koridory hlavní sítě s cílem vytvořit devět „evropských dopravních koridorů“, které představují hlavní dopravní tepny EU.

Jaký je vztah mezi novým nařízením a projektem změny harmonogramu?

Projekt přepracování jízdního řádu (TTR) je působivý a průmyslový projekt, který probíhá téměř deset let. Projekt ukazuje, že odvětví železniční dopravy je ochotné a schopné řešit problémy na evropské úrovni. Byl proto pro návrh hlavní inspirací; záměrem je vytvořit právní rámec, který umožní jeho plné provedení.

Přechod od modelu přidělování kapacity, jemuž dominuje poptávka, k modelu, který zahrnuje více plánování, však vyžaduje zavedení silných mechanismů koordinace, dohledu a regulace, které železniční odvětví nemůže rozvíjet samostatně. Návrh proto vychází z řešení předpokládaných v nařízení o obchodu s emisemi a zároveň doplňuje další nezbytné prvky.

Více informací

Tisková zpráva

Informativní přehled

Návrh

Hodnocení nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1624555156110&uri=CELEX%3A52021SC0134]