V prvním pololetí se oproti loňsku snížil počet bankrotů firem, podnikatelů i obyvatel. K největšímu poklesu, tedy o 10 %, došlo u osobních bankrotů

V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 343 bankrotů obchodních společností, 2 647 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 6 683 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 559 návrhů na bankrot obchodních společností, 2 834 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 6 996 návrhů na osobní bankrot. Ve všech kategoriích byl počet bankrotů nižší než v prvním pololetí roku 2022, u osobních bankrotů šlo dokonce o 10% pokles. Vyplývá to z analýzy dat portáluwww.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Zaznamenáváme dlouhodobý pozvolný pokles bankrotů ve všech kategoriích, což jde vidět na průměrném počtu bankrotů v jednotlivých pololetích. Například v posledním pololetí roku 2021 zbankrotovalo průměrně 62 firem měsíčně, letos v prvním pololetí jich bylo 52. Ještě výraznější rozdíl je znatelný u fyzických osob podnikatelů, kde v posledním pololetí 2021 zbankrotovalo průměrně 527 podnikatelů měsíčně a letos v prvním pololetí jich bylo o 16 % méně, tedy 441,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V červnu byl vyhlášen bankrot u 47 obchodních společností, což je hned po dubnu nejméně v porovnání s ostatními měsíci letošního roku. Zároveň bylo podáno 109 insolvenčních návrhů, což je naopak nejvíce v tomto roce. Bankrot vyhlásilo také 495 fyzických osob podnikatelů, spolu s květnem nejvíce za tento rok, a bylo podáno 481 insolvenčních návrhů.

V počtu bankrotů podnikatelů předběhl Prahu Moravskoslezský kraj

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v červnu vyhlášeno v Praze (22) a v Jihomoravském kraji (5). Naopak žádný firemní bankrot nebyl vyhlášen v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. Na 10 tisíc aktivních firem připadlo v posledních 12 měsících nejvíce bankrotů v Ústeckém (23) a Olomouckém kraji (21).

V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v odvětví obchodu (16), profesních vědeckých a technických činnostech a stavebnictví (shodně 8). Nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních firem v posledních 12 měsících připadlo v odvětví dopravy a skladování (29) a ubytování a stravování (22). Doprava a skladování vykazuje nejvyšší počet bankrotů na 1 000 jednotek, jak u firem, tak i u podnikatelů. Polovina bankrotů firem ve stavebnictví připadla na výstavbu bytových a nebytových prostor. Nejvíce bankrotů firem v rámci obchodu se týkalo velkoobchodu.

Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů zaznamenal Moravskoslezský kraj (75), Praha (71) a Středočeský kraj (58). Nejvíce bankrotů na 10 tisíc fyzických osob podnikatelů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno v Ústeckém (90) a Karlovarském kraji (79).

Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů zaznamenalo odvětví stavebnictví (126), obchodu (88) a zpracovatelském průmyslu (62). V posledních 12 měsících na 10 tisíc aktivních podnikatelů zbankrotovalo nejvíce v dopravě a skladování (55) a stavebnictví (42).

Počet osobních bankrotů se v prvním pololetí meziročně snížil o 10 %

Během prvního pololetí letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 6 683 osobních bankrotů a podáno 6 996 návrhů na osobní bankrot. Počet osobních bankrotů se tak meziročně snížil o 768, tedy o 10 %, a počet návrhů na osobní bankrot o 479, tedy o 6 %.

Nejvyšší počet osobních bankrotů byl vyhlášen v Moravskoslezském (202), Ústeckém (175) a Středočeském kraji (134). V přepočtu na 10 tisíc obyvatel připadlo nejvíce bankrotů v posledních 12 měsících v Ústeckém kraji (20), v Karlovarském kraji (19) a v Moravskoslezském kraji (17).

Graf 1: Bankroty obchodních společností v prvním pololetí, 2019-2023

Zdroj: CRIF

Graf 2: Bankroty fyzických osob podnikatelů v prvním pololetí, 2019-2023

Zdroj: CRIF

Graf 3: Osobní bankroty v prvním pololetí, 2019-2023

Zdroj: CRIF