Data z trhu práce napoví, co čekat od Fedu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Z pohledu globálních trhů bude hlavní údaj v podobě červnového počtu nových pracovních míst v nezemědělském sektoru v USA zveřejněn až v samotném závěru týdne. Očekáváme zpomalení tvorby nových pracovních míst na 250 tis., stále se však bude jednat o silný údaj. Tržní reakci by mohl vyvolat také zápis z posledního zasedání Fedu. Jak u nás, tak v Německu i eurozóně je v tomto týdnu na programu několik statistik týkajících se průmyslu. Celkově se obáváme poměrně slabých dat, která budou indikovat, že výrazné oživení v průmyslu se v Evropě prozatím odkládá. Z domácích statistik dnes budeme sledovat kromě červnového PMI ze zpracovatelského průmyslu rovněž bilanci státního rozpočtu ke konci prvního pololetí, která ukáže i pro další vývoj důležité sezónní inkaso DPPO.

Růst zaměstnanosti v USA slábne, ale zůstává výrazný

Data v USA mají potenciál zahýbat tržními očekáváními ohledně dalších kroků Fedu. Rozhodnutí o stabilitě sazeb na posledním zasedání spolu s jestřábí rétorikou J. Powella z minulého týdne zatím nechává trhy ohledně dalšího kroku v nejistotě. Zda se Fed vrátí ke zvyšování sazeb rozhodnou nová data, z nichž nejvýznamnější v tomto týdnu pravděpodobně budou červnový ISM index, který bude zveřejněn dnes, a zejména pak páteční počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru (payrolls). Očekáváme, že v červnu bylo v USA vytvořeno 250 tis. nových pracovních míst, což je stále velmi silný údaj, přestože oproti květnovým 339 tis. by se jednalo o výrazné zpomalení. Argumenty, které stály za rozhodnutím členů FOMC ponechat úrokové sazby nezměněné, nám ve středu může osvětlit také zápis z posledního zasedání Fedu.

V eurozóně budou tento týden sledovány údaje z průmyslu. Očekáváme další pokles průmyslové výroby v Německu. Také finální PMI ve zpracovatelském průmyslu bude nadále vykreslovat neradostný obrázek, podobně jako se tak dělo od jara 2022, třebaže data průmyslové produkce tomu nakonec neodpovídala. Německé tovární objednávky po velkém zklamání v březnu a dubnu podle našeho odhadu v květnu vykážou první známky zlepšení. Přestože optikou posledních dat se krátkodobý výhled ekonomické aktivity v eurozóně nemusí jevit příliš pozitivně, solidní rozvahy domácností a podniků a oživení reálného disponibilního důchodu na pozadí odeznívající inflace chmurné vyhlídky tlumí.

Domácí kalendář tento týden nabídne květnové statistiky z reálné ekonomiky. Po ostrém poklesu průmyslové produkce v dubnu (-1,9 % m/m) čekáme, že i v květnu výroba zeslábla, tempo poklesu by však mělo zmírnit na -0,9 % m/m. Před ještě výraznějším snížením výroby chránil průmysl automobilový sektor, který po dubnovém poklesu v květnu pravděpodobně vzrostl. Květnový PMI však indikoval, že mimo automobilový průmysl zůstala aktivita slabá. Krátkodobý výhled průmyslu pro další měsíce výrazné oživení nenaznačuje vzhledem k tomu, že ukazatele sentimentu zahraničního průmyslu, zejména v Německu, v poslední době poměrně citelně zaostávaly za očekáváním.

Dnes je na programu také zveřejnění bilance tuzemského státního rozpočtu ke konci června. Ta přitom podle informací z médií v průběhu června již dokonce krátce překročila hranici schválenou pro celý rok ve výši 295 mld. CZK (což nutně neznamená, že ji překračovala i na konci června). Pravděpodobnost splnění plánovaného schodku se nicméně zdá být již v polovině roku minimální. Nic na tom podle nás nezmění ani vyšší dividenda z ČEZu nebo plánovaný příjem z windfall tax ve druhé polovině roku. Červnová data nám ale pomohou alespoň upřesnit odhad deficitu pro celý letošní rok, když tradičně obsahují inkaso daně z příjmu právnických osob. Nepříznivý dosavadní vývoj státního rozpočtu je rizikem nejen pro zbytek letošního roku, ale může negativně ovlivnit i výchozí stav, ze kterého bude v příštím roce startovat konsolidační úsilí vlády.

Slabší data z Evropy a pozitivní překvapení ze zámoří

Sentiment indikátory v Evropě zůstávají slabé. Červnový německý IFO index, spotřebitelský sentiment i důvěra v ekonomiku eurozóny zaostaly za odhady. Po negativním vyznění PMI indikátorů v předminulém týdnu se tak jedná o další nepříliš povzbudivý signál z evropské ekonomiky.

Rovněž v pátek zveřejněná červnová inflace v eurozóně lehce zaostala za očekáváními. Celková meziroční dynamika spotřebitelských cen zpomalila z květnových 6,1 % na 5,5 %. Pro ECB klíčová jádrová inflace naopak zrychlila z 5,3 % y/y na 5,4 % y/y. Jak v případě celkové, tak jádrové inflace tržní konsenzus vyhlížel o 0,1 pb vyšší hodnotu. Perzistence růstu jádrových cen podle nás bude důležitým argumentem pro další zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB. Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude vrcholit letos v září na 4 %. Slabší byla i páteční data z německého trhu práce, která ukázala na jeho výraznější zchlazování.

V USA statistiky v minulém týdnu celkově překvapily spíše pozitivně. Růst HDP za Q1 23 byl ve třetím čtení revidován na 2 % mezičtvrtletně anualizovaně, což je o 0,7 pb více, než kolik činil druhý odhad. Lehce byla zvýšena i dynamika osobní spotřeby. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se navíc navzdory očekávané stagnaci na 265 tis. snížil na 239 tis. Silnější data podpořil i šéf Fedu J. Powell, který na výročním setkání centrálních bankéřů v portugalské Sintře zopakoval výhled mediánu „dot plotu“, který ukazuje ještě dvojí 25bodové zvýšení základní úrokové sazby. Vyznění dat z prvních čtyř dnů týdne nicméně v pátek částečně korigovaly statistiky o vývoji osobních výdajů, které indikují oslabování tamní spotřebitelské poptávky.

Data z tuzemska potvrdila utlumený výkon domácí ekonomiky. Česká ekonomika podle třetího čtení HDP v Q1 23 mezičtvrtletně stagnovala (bez revize). Míra úspor v rámci nově zveřejněných sektorových účtů oproti Q4 22 (18,4 %) sice poklesla na 17,9 %, stále však zůstala zvýšená, když v předpandemickém období dosahovala v průměru zhruba 12 %. Zhoršení v červnu zaznamenala důvěra v tuzemskou ekonomiku, přičemž nejvýraznější pokles byl zaznamenán v průmyslu (více zde: https://bit.ly/3XrPvYv). Zápis z posledního zasedání ČNB zopakoval záměr držet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, zatímco trhy stále zaceňují snížení repo sazby do konce roku o cca 75 bb (více zde: https://bit.ly/3CRjgJ5).

Pozitivní vyznění dat z USA a jestřábí rétorika z Fedu přispěly k nárůstu zámořských tržních úrokových sazeb. Křivka dolarových sazeb minulý týden vzrostla na kratším konci o téměř 20 bb. Přestože eurové sazby se zvýšily méně, dolar v páru s eurem mezitýdenně oslabil o 0,1 %, lehce nad 1,09 USD/EUR. Měny středoevropského regionu minulý týden spíše ztrácely. V páru s eurem oslabil maďarský forint (o 0,7 % na 372,6 HUF/EUR) i česká koruna (0,3 % na 23,75 CZK/EUR). Polským zlotý ztráty z průběhu týdne nakonec zkorigoval a uzavřel poblíž pondělní otevírací úrovně (4,44 PLN/EUR).