Min.spravedlnosti ke kauze Červeňákových

Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti
k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva
ve věci Margita Červeňáková a ostatní proti České republice

Dne 29. července 2003 byl zveřejněn rozsudek senátu druhé sekce Evropského soudu pro lidská práva ve věci Margita Červeňáková a ostatní proti České republice. Evropský soud svým rozsudkem schválil smírné urovnání záležitosti mezi státem a šesti příslušníky rodiny Červeňákových, kteří poukazovali na porušení řady ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech, zejména článku 3 (zákaz ponižujícího zacházení), článku 6 odst. 1 (právo na soudní řízení v přiměřené lhůtě), článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života), článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy) a článku 14 (zákaz diskriminace).

Stěžovatelé se v únoru roku 1993 za pomoci města Ústí nad Labem, v němž měli trvalý pobyt, odstěhovali na Slovensko, odkud se po nějaké době vrátili zpět do severočeské metropole. Byl jim však odmítnut přístup do bytů, k nimž měli nájemní právo, a proto několik měsíců přebývali s malými dětmi v městském parku a v pronajaté garáži. Náhradní byty získali až na podzim roku 1993.

Od května roku 1993 vedou stěžovatelé s městem soudní spor o nájemní práva k původním bytům; dnes je věc na základě jejich ústavní stížnosti u Ústavního soudu. V lednu roku 1996 stěžovatelé zahájili proti městu spor o ochranu osobnosti, který dodnes řeší Krajský soud v Ústí nad Labem.

Evropský soud pro lidská práva prohlásil dne 27. srpna 2002 stížnost za částečně přijatelnou.

Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva společně s právní zástupkyní stěžovatelů dne 26. května 2003 uzavřeli smír, jímž se ukončuje spor mezi Českou republikou a stěžovateli u Evropského soudu a v jehož rámci se stát zavazuje zaplatit stěžovatelům celkem 900.000 Kč jako náhradu veškeré újmy, kterou mohly orgány veřejné moci stěžovatelům způsobit.

Předmětem rozsudku Evropského soudu pro lidská práva se stalo výlučně schválení prohlášení stran o smírném urovnání záležitosti, na jehož základě dochází k vyškrtnutí stížnosti ze seznamu a k ukončení případu (článek 39 Úmluvy). Současně štrasburský soud vzal na vědomí, že žádná ze stran nebude žádat o postoupení věci velkému senátu; rozsudek se tudíž stává konečným dnem vyhlášení.

Český stát nebyl ve věci Červeňáková a ostatní proti České republice odsouzen za pochybení orgánů veřejné moci ani žádná konkrétní pochybení výslovně neuznal.

Stěžovatelé prostřednictvím své právní zástupkyně požadovali na spravedlivém zadostiučinění více než 5 miliónů Kč. Vzhledem ke komplikovanosti případu nebylo možno vyloučit, že by Evropský soud pro lidská práva v případném odsuzujícím rozsudku přiznal stěžovatelům částku přesahující smluvených 900.000 Kč, které tak představují kompromis, k němuž strany dospěly ve společném jednání.

Tematické zprávy: Přichází zlatý čas dividend na valných hromadách..