Inflace v eurozóně se nadále snižovala, jádrová složka však zrychlila (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Nejvíce očekávaným ukazatelem tohoto týdne je první odhad inflace v eurozóně za červen, který však bude zveřejněn až v jeho úplném závěru. Podle našeho odhadu celková inflace zaznamená další pokles z 6,1 % y/y na 5,6 %, její jádrová složka však pravděpodobně zrychlí. Ve vztahu k inflaci a s tím související odezvě měnových politik budou finanční trhy ostře sledovat i výroční symposium ECB v portugalské Sintře, které se koná od pondělí do středy. Lze tak očekávat větší počet vyjádření od centrálních bankéřů z obou stran Atlantiku. Data z německého trhu práce za červen by měla ukázat na jeho nepatrné oslabení. Předstihové indikátory podnikatelského sentimentu z eurozóny pravděpodobně opět klesnou a potvrdí zhoršený výhled vývoje evropské ekonomiky. Důvěra spotřebitelů by se ale měla mírně zvýšit, a to jak v Evropě, tak i USA.

Předstihové indikátory z Evropy zůstanou slabé

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v červnu nadále klesala, její jádrová složka však pravděpodobně zrychlila. Především kvůli snižující se dynamice cen potravin a energií očekáváme pokles meziroční harmonizované inflace z květnových 6,1 % na 5,6 %. Jádrová inflace podle nás zrychlila z 5,3 % y/y na 5,6 %, navíc rizika tohoto odhadu hodnotíme jako vychýlená směrem vzhůru. Zrychlení jádrové inflace by mělo být způsobeno zejména dvěma technickými faktory. Zaprvé, efekt nižší srovnávací základy související s loňským dočasným zlevněním veřejné dopravy v Německu by měl v období od června do srpna podle našeho odhadu zvýšit meziroční jádrovou inflaci v eurozóně o 0,3 pb. Zadruhé, k jejímu zvýšení o 0,15 pb by měla přispět změna vah u položek souvisejících s cestováním. V letních měsících by měl vliv těchto statistických faktorů zesílit a udržet jádrovou inflaci nad 5 % y/y až do září. Na konci letošního roku očekáváme jádrovou inflaci poblíž 4 % a v příštím roce její pokles na průměrných 3,1 %. Důvodem pouze pozvolného odeznívání jádrové inflace podle nás bude obecný převis poptávky nad nabídkou v evropské ekonomice a napjatý trh práce.

Napětí na německém trhu práce se podle nás v červnu nepatrně zmírnilo. Očekáváme, že počet nezaměstnaných registrovaných na úřadech práce vzrostl o 10 tisíc. Zatímco počet volných pracovních míst ve výrobním sektoru se snižoval, výhled vývoje zaměstnanosti v oblasti služeb se naopak zlepšil. To může vést k protichůdným signálům a vyšší volatilitě dat z měsíce na měsíc. Růst německých mezd však pravděpodobně zůstane silný, když počet volných pracovních míst se bude i tak nadále pohybovat na historicky vysoké úrovni. Tlak na růst cen služeb a celou jádrovou inflaci tak zřejmě zatím nepoleví. Tamní míra registrované nezaměstnanosti podle našeho odhadu v červnu mírně vzrostla na 5,7 %.

Ukazatel podnikatelského sentimentu Ifo po prudkém květnovém poklesu podle našeho odhadu v červnu zaznamenal další zhoršení na 90,5 bodu. Důvody prudkého zhoršení mnoha ukazatelů nálady ve výrobním sektoru v poslední době mohou souviset se zklamáním kolem výkonu čínské ekonomiky, slabšími makroekonomickými údaji z USA, přísnějšími finančními podmínkami a sílícími známkami zpomalení globální poptávky po průmyslovém zboží. Na druhou stranu podnikatelé v oblasti služeb, které jsou více zaměřeny na domácí trh, by měli s nástupem prázdninové sezóny těžit ze stále relativně silné poptávky. Zhoršení by měl vykázat i celkový ukazatel důvěry v ekonomiku eurozóny za červen od Evropské komise.

Zatímco sazby ČNB již dosáhly vrcholu, v zahraničí dále rostou

Úrokové sazby ČNB nedoznaly změn ani na červnovém zasedání. V souladu s očekáváními tak základní repo sazba zůstává na 7 %. Podpora pro pokračující stabilitu úrokových sazeb byla v bankovní radě tentokrát silnější, když hlasování dopadlo poměrem 5:2 (oproti 4:3 na květnovém zasedání). Centrální banka rovněž zopakovala závazek bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Vyjádření guvernéra Michla byla opět jestřábí. Sazby podle něj zůstanou na současné či vyšší úrovni po delší dobu, než finanční trh očekává. Poslední data však podle nás ukazují na poměrně rychlý ústup inflace. První snížení úrokových sazeb o 25 bb tak očekáváme v září a do konce letošního roku by měla repo sazba klesnout ze současných 7 % na 6,25 % (pro listopadové a prosincové zasedání čekáme rovněž -25 bb). Komunikace bankovní rady však pravděpodobně ještě nějakou dobu zůstane jestřábí. Důvodem je snaha bankovní rady držet korunu na silnějších úrovních a tlumit očekávání finančního trhu ohledně snižování úrokových sazeb. Podrobněji jsme středeční rozhodnutí tuzemské centrální banky komentovali zde: https://bit.ly/CNB_decision_Jun23. Tržní korunové sazby na jestřábí výroky guvernéra Michla významně nereagovaly. Do konce letošního roku tak finanční trh nadále zaceňuje snížení sazeb ČNB v souhrnu o zhruba 100 bb. Ve středoevropském regionu minulý týden zasedala také maďarská centrální banka (MNB), ani její rozhodnutí však nepřekvapilo. Tamní centrální bankéři rozhodli o dalším snížení jednodenní depozitní sazby (ze 17 % na 16 %), ta základní tříměsíční však zůstala beze změny na 13 %.

Ten, kdo minulý týden překvapil, byla ale britská centrální banka (BoE), která ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby o 50 bb. Základní sazba tak vzrostla ze 4,5 % na 5,0 %, což je nejvyšší úroveň za posledních 15 let, zatímco byl očekáván růst na 4,75 %. Podpora pro toto rozhodnutí byla poměrně široká s podílem hlasů 7:2. Jako hlavní důvod tamní centrální bankéři uvedli perzistenci silných cenových tlaků. Pokles celkové meziroční inflace se v květnu zastavil na 8,7 % a výsledek tedy skončil nad očekáváním analytiků (o 0,3 pb). Významnější vliv na toto rozhodnutí však pravděpodobně měla jádrová inflace, která ve Spojeném království nadále zrychluje – v květnu z 6,8 % na 7,1 % y/y. Z vyjádření BoE vyplývá, že zvyšování tamních úrokových sazeb ještě nemusí být u konce. Finanční trh na přelomu letošního a příštího roku očekává základní sazbu kolem 6 %. Podobně jako u jiných centrálních bank lze předpokládat, že další vývoj sazeb bude podmíněn nově zveřejněnými daty o vývoji ekonomiky a inflace.

Evropské PMI za červen zklamaly jak v oblasti průmyslu, tak i služeb. V Německu došlo k poklesu průmyslového PMI z 43,2 b. na 41,0 b. (očekáván byl naopak růst na 43,5 b.), zatímco index z oblasti služeb se snížil z 57,2 b. na 54,1 b. (oproti konsensu ve výši 56,3 b.). K obdobně negativnímu překvapení došlo i u celoevropských ukazatelů. Průmyslový PMI z eurozóny klesl z 44,8 b. na 43,6 b. a ten ze služeb z 55,1 b. na 52,4 b. Pro Česko důležitý výsledek německého průmyslu táhlo hlouběji pod 50 bodů především horší hodnocení poptávky a produkce. Jedná se tak o další negativní signál z evropské ekonomiky. Spotřebitelská důvěra od Evropské komise za červen naopak vzrostla oproti očekávání více, a to z -17,4 b. na -16,1 b. (konsensus: -17,0 b.), stále ale zůstává pod dlouhodobým průměrem.

Horší výsledky evropských PMI indikátorů a jestřábí komentáře z Fedu pravděpodobně pomohly americkému dolaru k silnějším úrovním. Jerome Powell v americkém Kongresu řekl, že Fed bude pravděpodobně muset v letošním roce ještě pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Konkrétně by podle něj mohlo dojít k dvojímu zvýšení. Růst sazeb v souhrnu o 50 bb do konce roku indikuje také medián očekávání představitelů Fedu. Uplynulý týden tak dolar oproti euru uzavřel o zhruba půl procenta silnější poblíž úrovně 1,09 USD/EUR. Posilování se v minulém týdnu týkalo i všech tří měn středoevropského regionu. Koruna vůči euru zpevnila o přibližně půl procenta, když se ke konci týdne obchodovala poblíž 23,65 CZK/EUR. Vliv mohly mít již zmíněné jestřábí výroky guvernéra Michla.