Domácnosti zaměstnanců si v roce 2021 příjmově polepšily - V roce 2021 vykázaly domácnosti, v jejichž čele stojí zaměstnanec, nejrychlejší růst čistých peněžních příjmů ze všech sledovaných typů domácností.

Na výši příjmů domácností má obecně vliv mnoho různých faktorů. V tomto článku se zaměříme především na ty, které v roce 2021 měly dopad na příjmy osob v zaměstnaneckém poměru. Od 1. ledna 2021 začala platit novelizace zákona o dani z příjmu. Její nejvýznamnější změnou bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, která předtím zahrnovala nad rámec hrubé mzdy ještě odvody ze sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Proti roku 2020 tak od ledna 2021 došlo u zaměstnanců ke snížení základu daně pro výpočet daně v průměru o 20 %. Dále se v roce 2021 z daňových opatření jednalo, mimochodem po devítileté stagnaci, o navýšení slevy na poplatníka z 2 070 Kč na 2 320 Kč měsíčně, tedy za rok celkově o 3 000 Kč. Kombinace obou výše uvedených vlivů vedla k výraznému snížení odvedené daně z příjmů ze závislé činnosti, a tím ke zvýšení čistých příjmů, které zaměstnanci fakticky obdrželi.

Od roku 2021 jsou v platnosti také dvě různé sazby daně z příjmu, a to ve výši 15 % (původní) a ve výši 23 %. Vyšší sazba dně z příjmu se týká osob s nadprůměrnými příjmy, jejichž základ daně přesahoval 141 764 Kč měsíčně. Na viditelnou změnu v příjmech takových osob to však nemělo dopad, protože do roku 2020 existovala pro vysokopříjmové zaměstnance obdobná, tzv. solidární daň (ve výši 7 %).

Celkové náklady zaměstnavatele

Domácností zaměstnanců je polovina

V České republice je okolo 2,25 milionu domácností se zaměstnancem jako osobou v čele. To představuje polovinu ze všech domácností. V roce 2022 byl v těchto domácnostech průměrný počet členů 2,6. Podle typu domácnosti se většinou jedná o úplné rodiny (v 63,6 % případech), necelá čtvrtina (22,2 %) jsou jednotlivci. Zaměstnanecké příjmy v těchto domácnostech tvoří 87,8 % z jejich celkových příjmů, a jsou tak jejich hlavním zdrojem obživy.

Průměrné čisté peněžní příjmy za všechny typy domácností v roce 2021 dosáhly výše 241,2 tis. Kč na osobu, což představuje meziroční nárůst o 9,6 %. Nejvyšší podíl na tomto růstu hrály roli právě domácnosti zaměstnanců, jejichž čisté peněžní příjmy nominálně vzrostly o 28 766 Kč a v roce 2021 dosáhly úrovně 256,2 tis. Kč na osobu. V žádné jiné sledované skupině nebyl růst příjmů tak vysoký. Domácnosti samostatně činných osob si sice udržely nejvyšší průměrné roční čisté příjmy na osobu (ve výši 263,8 tis. Kč), ale jejich dlouhodobý odstup před domácnostmi zaměstnanců se téměř vytratil.

Roční čisté příjmy na osobu podle ekonomické aktivity osoby v čele domácnosti (tis. Kč)

Výrazný růst i po očištění od inflace

Z meziročního srovnání můžeme pozorovat, že do roku 2019 byl vývoj čistých a hrubých peněžních příjmů domácností zaměstnanců v podstatě paralelní a příjmy postupně narůstaly v rozmezí 4 až 8 %. V roce 2020 v souvislosti s restrikcemi při pandemii covidu-19 došlo ke zpomalení tohoto růstu zpět na cca 4 %.

Následující rok 2021 však byl pro zaměstnanecké domácnosti zlomový, když jim díky nižším daňovým odvodům čisté peněžní příjmy (nominálně) vzrostly meziročně o 12,6 %. Jejich reálné čisté peněžní příjmy (tj. čisté peněžní příjmy očištěné o inflaci ve výši 3,8 %) tak v roce 2021 rostly nejrychleji za posledních 5 let, a to o 8,8 %.

Meziroční růst peněžních příjmů domácností zaměstnanců (%)

Čím menší příjem, tím menší nárůst

Podíváme-li se na domácnosti zaměstnanců z pohledu růstu hrubých, resp. čistých peněžních příjmů v kvintilovém rozdělení, na první pohled vidíme, co rok 2021 přinesl. Růst hrubých peněžních příjmů byl víceméně ve všech kvintilových pásmech stejný a pohyboval se v rozmezí od 6,6 % u domácností v druhém kvintilu, až po 7,6 % u domácností v pátém kvintilu. Je možné konstatovat, že hrubé peněžní příjmy rostly všem zhruba stejně. U čistých peněžních příjmů je situace zcela jiná. Nejnižší nárůst čistých peněžních příjmů (o 11,7 %) zaznamenaly domácnosti zaměstnanců v prvním kvintilu. Naopak nejvyšší nárůst (o 14,6 %) zaznamenaly domácnosti v 5. kvintilu, tj. domácnosti s nejvyššími příjmy. Je to dáno tím, že daně z příjmu se stanoví procentem z výše příjmu. Zrušení superhrubé mzdy se tak projevilo výrazněji u vysokopříjmových domácností se zaměstnanci. Z této změny profitují především domácnosti zaměstnanců jednotlivců, které se ve větší míře vyskytují v horních příjmových decilech. Pro nízkopříjmové domácnosti, mezi nimiž se nacházejí častěji rodiny s dětmi, to bylo méně výhodné.

Index meziročního růstů peněžních příjmů domácností zaměstnanců podle příjmových kvintilů domácností (2021)

Ohrožení chudobou je nízké

Důležitým indikátorem pro hodnocení příjmové situace osob žijících v domácnostech je míra ohrožení příjmovou chudobou. Příjmy domácností se poměřují s hranicí ohrožení příjmovou chudobou, která je odvozena z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Tato míra se vztahuje na osoby, a v roce 2022 byla celková míra ohrožení příjmovou chudobou (počítaná z příjmů za rok 2021) ve výši 10,2 %. U zaměstnanců dosáhla míra ohrožení příjmovou chudobou výše 2,7 %, což je nejnižší procento ze všech sledovaných typů domácností podle ekonomické aktivity vůbec. Například u osob samostatně výdělečně činných je míra ohrožení příjmovou chudobou ve výši 7,1 %.

Míra ohrožení příjmovou chudobou podle ekonomické aktivity (%, 2022)

Výběrové šetření Životní podmínky každoročně zkoumá příjmy českých domácností za celý předchozí rok. To znamená, že nejnovější výsledky tohoto šetření v roce 2022 odrážejí příjmovou situaci domácností v roce 2021.