Vláda ustavila výbor pro strategické investice a schválila parametry státního rozpočtu na rok 2024

S realizací strategických projektů zásadních pro budoucí prosperitu České republiky pomůže vládě nový Vládní výbor pro strategické investice. O jeho zřízení a podobě rozhodl kabinet Petra Fialy na schůzi ve středu 21. června 2023. Projednal a postoupil do Sněmovny také Istanbulskou úmluvu, která zvyšuje ochranu žen proti všem formám násilí, a projednal také předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024 a jeho výhledu na další roky.

Vládní výbor pro strategické investice pod vedením předsedy vlády, který je součástí projektu Česko ve formě, se zaměří na klíčové oblasti rozvoje České republiky, jimiž jsou dopravní infrastruktura, bydlení, energetika či vzdělávání a rozvoj vědy, výzkumu a inovací. Jeho úkolem bude urychlit realizaci některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech.

„Pokud chceme, aby se Česká republika po určité stagnaci dostala do formy a patřila mezi nejúspěšnější země světa, a to je náš cíl, tak musíme změnit některé přístupy státu i způsob uvažování. Prvním krokem k tomu je ozdravný balíček, díky kterému se výši schodků státního rozpočtu podaří dostat v příštích letech pod kontrolu a dosáhnout toho, že se bude pohybovat pod třemi procenty HDP. Dalším krokem je samozřejmě důchodová reforma, která dá mladým lidem jistotu, že v penzi dostanou podporu státu,“ připomněl premiér Petr Fiala.

„Ale abychom mohli být úspěšní, musíme rychleji plánovat a hlavně provádět strategicky důležité investice, které zajistí rozvoj Česka, zajistí do budoucna zaměstnanost a zajistí také budoucí příjmy do státního rozpočtu. Čeká nás velký příliv peněz z Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a dalších zdrojů. Ale proto, abychom je úspěšně využili, abychom úspěšně realizovali, co chceme, je nutná lepší koordinace, je nutné zlepšení legislativy a rozhodovacích procesů. Prostě potřebujeme nástroj, díky kterému budeme moci dostavět dálniční síť, vysokorychlostní železnici, nové elektrárny, kvalitní školy, byty nebo třeba gigafactory,“ vysvětlil předseda vlády.

Vláda projednala návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu a doporučila, aby ji Parlament ČR schválil a prezident republiky ratifikoval. Zároveň vláda si vláda vyhradila právo dva články Úmluvy, a to ustanovení článku 44 odst. 1 písm. e) a odst. 3 a článek 59, neaplikovat do českého práva.

Kabinet přijal také prohlášení k Úmluvě, kterým deklaruje, že Česká republika má za to, že předmětem a účelem Úmluvy je ochrana žen proti všem formám násilí, stejně jako předcházení, stíhání a odstranění násilí na ženách a domácího násilí, že v souladu s článkem 2 odstavcem 2 Úmluvy bude Česká republika uplatňovat Úmluvu na všechny oběti domácího násilí a že Česká republika má za to, že ustanovení Úmluvy nezasahují do legislativních pravomocí jejích smluvních stran v oblastech, které tato Úmluva neupravuje, jako je rodinné právo, a neobsahují povinnost upravit definice manželství či genderové identity ve vnitrostátním právu.

Vláda schválila návrh na změnu Ústavy ČR, kterým chce deklaratorně posílit ústavní ochranu přírodních zdrojů s důrazem na šetrné využívání vody jakožto přírodního zdroje, který je nejvíce zasažen změnou klimatu a na nějž jsou současně navázány ostatní složky životního prostředí. Navrhuje proto, aby článek 7 Ústavy nově zněl: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody, a o ochranu životního prostředí.“ Zdůraznění šetrného využívání vody směřuje především na zákonodárce, aby při tvorbě zákonů ochranu vody ve zvýšené míře zohledňovali, a bude mít i význam při interpretaci a aplikaci práva, jelikož při realizaci konkrétních záměrů a hodnocení jejich dopadů bude třeba věnovat ochraně vody jakožto přírodního zdroje a složky životního prostředí zvláštní pozornost. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.

Kabinet podpořil návrh novely energetického zákona, která má tři základní cíle: umožnit občanům, obcím a malým podnikatelům zapojit se do komunitní energetiky, zavést do legislativ pojem zranitelný zákazník a upravit legislativu v oblasti energetické náročnosti budov, aby více vyhovovala evropským směrnicím. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda projednala i návrh novely insolvenčního zákona, jejímž záměrem je zefektivnit a zjednodušit proces oddlužení zkrácením stávající délky doby oddlužení z dosavadních pěti let na tři roky. Zároveň ale vláda v novele navrhuje i přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka či opatření, která zefektivní dohled ze strany insolvenčního správce. Více v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Vláda schválila rovněž základní předpokládané parametry státního rozpočtu na rok 2024, o jeho konkrétní podobě teď budou ministři jednat a parametry budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu. Ministerstvo financí pro rok 2024 počítá s příjmy 1 898,8 miliardy korun a výdaji 2 133,8 miliardy korun, a tedy schodkem ve výši 235 miliard korun. Ve střednědobém výhledu ministerstvo předpokládá schodek rozpočtu 200 miliard pro rok 2025 a 175 miliard v roce 2026. Během tří let by tedy podle plánu vlády měl schodek státního rozpočtu ve srovnání s letoškem klesnout o 120 miliard korun. Další informace v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Kabinet také vydal nové nařízení, jímž stanoví výši započitatelných nákladů na bydlení, která bude od 1. července 2023 součástí humanitární dávky pro uprchlíky udělenou s dočasnou ochranou. Výše započitatelných nákladů se bude lišit, pokud se jedná o standardní bydlení v evidovaných bytech a o ostatní ubytovací prostory, a bude se pohybovat od 3 000 do 15 000 korun měsíčně podle počtu osob v domácnosti uprchlíků. Nově bude ve výpočtu humanitární dávky zohledňován také příjem rodiny uprchlíka a tato dávka nahradí dosud vyplácený příspěvek pro solidární domácnost. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také aktuální situací ve vztazích s Ruskem. Vzájemné vztahy se zhoršily už v minulosti například v souvislosti s ruskou diverzní akcí v muničním skladu ve Vrběticích a po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru se jejich přehodnocení stalo obecnou zahraničně-politickou prioritou. Podle informace Ministerstva zahraničních věcí jsou dnes bilaterální vztahy s Ruskem na všech úrovních na nezbytně nutném minimu. Česká republika přijala řadu opatření, jako třeba zásadní redukci počtu ruských diplomatů v ČR, zásadní kroky k derusifikaci zdrojů energetických surovin či aktivní podporu a prosazování sankčních balíčků proti Ruské federaci na úrovni EU. Černínský palác také ve vztahu k Rusku vytýčil několik úkolů, které mají resorty plnit a jež mají mj. přispět k vítězství Ukrajiny v jejím spravedlivém boji za územní celistvost, přispívat k mezinárodní izolaci Ruska, posilovat obranyschopnost, odolnost i proti hybridním hrozbám nebo minimalizovat vliv Ruska v ČR. O revizi vztahů s Ruskem informuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.