Repo sazba ČNB tento týden oslaví rok na 7 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Hlavní událostí týdne bude u nás z pohledů finančních trhů měnověpolitické zasedání ČNB. Přestože rétorika zůstane pravděpodobně nadále jestřábí s cílem podpořit korunu, k nárůstu úrokových sazeb patrně opět nedojde. Kromě preference většiny bankovní rady to totiž podporují i celkově protiinflační data ve srovnání s poslední prognózou z dílny centrální banky. V pátek budou zveřejněny předběžné PMI v eurozóně, které podle nás ukážou na mírně zlepšení podnikatelského sentimentu.

ČNB opět ponechá úrokové sazby beze změny

ČNB ve středu podle všeho znovu rozhodne o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Přestože na posledním zasedání byla stabilita repo sazby na 7 % zachována nejtěsnějším možným rozdílem jediného hlasu (3 radní podpořili zvýšení repo sazby o 25 bb), nová data ukazují, že inflace odeznívá rychleji, než ČNB očekávala. Kromě samotné cenové dynamiky za posední prognózou zaostal rovněž mzdový růst a spotřeba domácností. To vše spolu s avizovaným vládním úsporným balíčkem podle nás vychyluje riziko poslední prognózy centrální banky protiinflačním směrem. Již základní scénář však obsahoval hned několik snížení základní úrokové sazby v průběhu Q3 23 (v průměru měla repo sazba během Q3 23 dosáhnout 6,5 %). Očekáváme, že ČNB bude držet úrokové sazby na současné úrovni alespoň do září, kdy by podle naší prognózy mělo dojít k jejich prvnímu snížení. Vzhledem k preferenci bankovní rady úrokovou trajektorii vyhlazovat však bude tempo snižování úrokových sazeb pouze pozvolné a podle našeho názoru viditelně pomalejší než trhem aktuálně očekávané snížení o zhruba 110 bb do konce letošního roku. Na konci roku by repo sazba podle naší prognózy měla činit 6,25 %, ke konci příštího roku klesnout na 4,25 % a politicky neutrální úrovně ve výši 3 % by měla dosáhnout až na konci roku 2025. Na středečním zasedání zároveň očekáváme, že komunikace bankovní rady se znovu ponese v jestřábím módu, a to právě s cílem tlumit očekávání finančního trhu ohledně snižování úrokových sazeb a udržet silnou korunu.

Nálada podnikových manažerů v eurozóně se postupně zlepšuje. Očekáváme, že bleskové odhady PMI ve zpracovatelském průmyslu a ve službách se v červnu zvýší o 0,6 bodu na 45,4 bodu a o 0,1 bodu na 55,2 bodu, což povede k nárůstu souhrnného PMI o 0,3 bodu na 53,1 bodu. Zatímco PMI ve službách je vysoko nad 50 body, což naznačuje, že sektor služeb bude silným faktorem růstu HDP eurozóny, PMI ve zpracovatelském průmyslu stále zůstává pod 50 body. Negativně jej však zkreslují zkracující se dodací lhůty. Dokud se budou překážky na straně nabídky zmírňovat, celkový index PMI zůstane slabý a zotaví se až po jejich normalizaci. Přílišný pesimismus PMI ve zpracovatelském průmyslu se ukázal i v uplynulém roce, kdy ostatním makroekonomickým datům lépe odpovídaly např. průzkumy Evropské komise. Kromě zachycení dodacích lhůt se aktuálně oba průzkumy liší i v interpretaci stavu zásob a nových zakázek. Zatímco v rámci PMI tyto složky vyznívají stále poměrně negativně, v průzkumu Evropské komise se již pohybují poblíž dlouhodobých průměrů.

Fed sazby nezměnil, ECB pokračuje v jejich zvyšování

Publikovaná data z tuzemské ekonomiky potvrdila trend odeznívání inflace. Růst spotřebitelských cen v květnu poklesl na 11,1 % y/y (tržní konsenzus: 10,8 % y/y). V rámci struktury výrazně zpomalila jádrová inflace, která se v meziměsíčním anualizovaném vyjádření podle našeho odhadu dokonce nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle. To naznačuje, že slabá poptávka se stále více odráží i v cenovém vývoji. Více k tuzemské spotřebitelské inflaci za květen zde: https://bit.ly/CPI_May23_CZ. V pátek dezinflační tendenci ukázaly i květnové průmyslové ceny. Jejich meziměsíční pokles o 0,8 % byl již čtvrtým v řadě. Snižování cen se přitom nekoncentrovalo pouze do energeticky náročných odvětví. Svou roli tak patrně i zde sehrává kromě nižších cen vstupů slabší poptávka. Více ke květnovému vývoji cen v primárních okruzích zde: https://bit.ly/44mfrHB.

ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že velmi pravděpodobně sazby porostou i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od Fedu tak ECB nadále neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky. ECB k tomu vedou mimo jiné inflační tlaky z trhu práce, v důsledku kterých došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 pb směrem nahoru na 5,1 %, respektive 3,0 %. Kromě růstu sazeb byl na poli utahování měnové politiky potvrzen i záměr v červenci ukončit reinvestice z APP (o čemž bylo rozhodnuto již v květnu). Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude zvýšena o standardních 25 bb ještě dvakrát. Vrcholu tedy podle nás dosáhne letos v září na 4 %, kde následně setrvá alespoň po celý příští rok. V něm by se pozornost ECB měla přesunout ke kvantitativnímu utahování.

Fed sazby nezvýšil. Klíčová otázka je, zda se jedná o pauzu a na příštím zasedaní se ke zvyšování sazeb americká centrální banka vrátí, nebo jsme u konce cyklu. Mediánový výhled úrokových sazeb (tzv. „dot plot“) sice ukazuje na další dva 25 bodové hiky, jejich doručení je ale nejisté, což naznačuje právě středeční ponechání sazeb beze změny. My se stále přikláníme spíše ke scénáři stability úrokových sazeb na současných 5,00-5,25 % do konce letošního roku. Další vývoj ale bude záviset hlavně na rychlosti odeznívání jádrové inflace a zchlazování trhu práce.

Euru se vůči dolaru minulý týden dařilo. Na jeho posílení o 1,8 % na 1,094 USD/EUR se kromě potvrzení dalšího růstu úrokových sazeb v eurozóně patrně podepsala také o něco horší než očekávaná data z USA (počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a květnový průmysl). Naopak statistiky z eurozóny (německý ZEW index za červen, průmysl za duben) spíše odhady překonaly.

Měny středoevropského regionu ztrácely. Nová dezinflační data naznačují, že cyklus zpřísňování měnové politiky máme v našem regionu již za sebou, a naopak se začne přibližovat zahájení jejich postupného návratu k rovnovážným úrovním. Polský zlotý i česká koruna ztratily k euru v mezitýdenním srovnání kolem 0,5 %. Maďarský forint pak dokonce 1,5 %.

Autor: Jaromír Gec