Před summitem NATO ve Vilniusu jednali spojenci o klíčových tématech alianční obrany

Včera a dnes se v Bruselu uskutečnilo pravidelné zasedání ministrů obrany, kterého se poprvé jako řádný člen zúčastnilo i Finsko. Dále bylo jednání přítomno i Švédsko, jehož přístupový proces probíhá. Ministři především připravovali blížící se summit NATO ve Vilniusu a také jednali s ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem a vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem. Českou republiku na jednání zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Dominantním tématem jednání ministrů obrany byla příprava na summit NATO ve Vilniusu. Klíčovou otázkou proto bylo posilování obranyschopnosti Aliance a její zdrojové zajištění.Pro spolehlivou kolektivní obranu Aliance jsou nezbytné vojenské síly, plány na jejich použití i materiál, který ozbrojené síly potřebují. To znamená zejména munici, jejíž zásoby byly v minulosti někdy zanedbávány.

Z toho důvodu byla spolupráce a podpora obranného průmyslu jedním z velkých témat jednání v uplynulých dvou dnech. „Konflikt na Ukrajině ukázal, že mít na svém území možnost vyrábět munici nebo například opravovat vojenskou techniku je zásadní strategická výhoda, jejíž řešení na úrovni summitu NATO plně odráží význam této agendy,“ řekla po jednání ministryně Černochová.

Na jednání s ukrajinským ministrem obrany Reznikovem vyjádřili ministři jednoznačnou podporu ukrajinskému boji za svobodu a nezávislost. Podpora Ukrajině běží v rámci aliančního asistenčního balíčku, a zejména bilaterálními dodávkami a podporou. ČR, vedle rozsáhlých dodávek vojenského materiálu, vycvičila už téměř 2000 ukrajinských vojáků ze 4000, které předpokládáme vycvičit do konce tohoto roku.

Ministryně obrany na tomto jednání podpořila euroatlantické směřování Ukrajiny: „Jsme přesvědčeni, že všechny národy mají právo vybrat si svůj osud. Ukrajina to udělala a platí za to tu nejvyšší cenu. Ve Vilniusu musíme Ukrajině poskytnout jasnou perspektivu ohledně jejího budoucího členství v NATO.“

V rámci přípravy na summit bylo také domluveno, že dosavadní Komise NATO-Ukrajina bude povýšena na Radu NATO-Ukrajina. To znamená, že Ukrajina bude s dalšími zeměmi Aliance v rámci této rady zasedat jako rovný s rovným.

Spojenci se také shodli na výrazném navýšení prostředků na podporu Ukrajiny. Pomoc, kterou ze svých fondů poskytuje samotná Aliance, bude na červencovém summitu pravděpodobně mnohonásobě navýšena. Tyto prostředky budou určeny pro ženijní, zdravotnický a další nezbytný materiál.

Ministryně obrany také informovala spojence, že v ČR byl schválen zákon zakotvující výdaje na obranu v minimální výši dvou procent HDP, což bylo generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem přijato velmi kladně, neboť výdaje na obranu budou velkým tématem blížícího se summitu.

Dalším z důležitých témat byla logistika. Význam této oblasti rovněž ukazuje válka na Ukrajině, na níž je jasně vidět obrovská materiálová náročnost konfliktů velkého rozsahu. „Jako země uprostřed Evropy si význam logistiky samozřejmě uvědomujeme, protože v případě rozsáhlého konfliktu by přes naše území putovala velká část spojeneckých sil. I proto jsme mimo jiné v již schválených změnách legislativy prosadili řadu změn, které usnadňují právě logistiku,“ uvedla ministryně Černochová s tím, že jde například o zavedení institutu vojenského vlaku, který by v případě potřeby umožnil přepravovat po železnici velmi rychle obrovské množství materiálu a techniky.

Často se opakujícím motivem bylo také posilování odolnosti společnosti jako takové. „Je třeba si uvědomit, že obranyschopnost a odolnost společnosti nejsou jen otázkou ozbrojených sil, ale týkají se každého z nás. Častým tématem jednání na nejvyšší úrovni včetně dnešních a včerejších diskusí je také kybernetická bezpečnost a obecně hybridní hrozby a metody čelení těmto rizikům,“ uvedla ministryně s tím, že právě otázka celospolečenského přístupu k obraně je jedním z důležitých bodů nově vznikající bezpečnostní i obranné strategie.

Na okraj ministerského zasedání podepsala ministryně obrany se svým slovenským a ukrajinským protějškem Deklaraci o záměru o spolupráci při pořizování a provozování pásových bojových vozidel pěchoty. Deklarace poskytuje základ pro koordinaci postupu účastnických zemí a hledání možností další spolupráce.