1. Shrnutí

·         Hrubý domácí produkt (HDP) se v 1. čtvrtletí 2023 meziročně snížil o 0,4 %[1]. Šlo o první meziroční pokles od začátku roku 2021. Meziročně se propadala spotřeba domácností i kapitálové výdaje. Naopak spotřeba vládních institucí a zahraniční poptávka působily ve směru růstu HDP. Mezičtvrtletně HDP stagnoval, přičemž podobně jako v meziročním srovnání v protichůdném směru působila domácí a zahraniční poptávka – klesala spotřeba i kapitálové výdaje, ale reálně rostl vývoz. Česká ekonomika v rámci EU patřila k zemím s podprůměrnou dynamikou HDP. Hrubý domácí produkt v EU v 1. čtvrtletí meziročně rostl o 1,0 % a mezičtvrtletně se zvýšil o 0,1 %.

·         Hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně vzrostla o 1,1 %. K růstu přispíval zejména zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,4 %. Výrazně negativně působilo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde došlo k meziročnímu propadu o 2,8 %. Kromě toho ale meziročně rostla HPH řady služeb včetně těch navázaných na podnikovou sféru nebo obecně celkový ekonomický růst. Mezičtvrtletně se HPH zvýšila o 0,8 %. Mezičtvrtletní růst HPH byl výrazně podpořen vývojem ve zpracovatelském průmyslu (růst o 2,0 %). K mezičtvrtletnímu růstu HPH přispívaly také služby. Jediným oborem, kde HPH mezičtvrtletně klesla, bylo peněžnictví a pojišťovnictví.

·         Vývoz zboží a služeb v prvním čtvrtletí reálně meziročně vzrostl o 9,5 %[2] a mezičtvrtletně o 2,5 %. Dynamika dovozu byla mírnější – import byl reálně meziročně vyšší o 3,3 % a mezičtvrtletně klesl
o 1,3 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách dosáhla v 1. čtvrtletí přebytku 93,7 mld. korun a ten se tak meziročně zlepšil o 92,7 mld. K meziročnímu zlepšení bilance obchodu se zbožím nejvíce přispívalo zlepšení přebytku zahraničního obchodu s motorovými vozidly
a zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem. Naopak pokles cen vedl k meziročnímu zhoršení bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem.

·         Celková cenová hladina se v 1. čtvrtletí (podle deflátoru HDP) meziročně zvýšila o 12,2 % a mezičtvrtletně vzrostla o 5,7 %. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 16,4 % a mezičtvrtletně byly ceny vyšší o 6,9 %. K meziročnímu růstu spotřebitelských cen, stejně jako k jeho zrychlení, nejvíce přispívaly ceny bydlení a energií. Velmi silný příspěvek stále měly i potraviny a nealkoholické nápoje. Významně přispělo i stravování a ubytování a rekreace a kultura. U většiny oddílů spotřebního koše ale meziroční dynamika vlivem vysoké srovnávací základny spíše zvolňovala. Mírnější byl meziroční růst cen průmyslových výrobců (15,0 %), tržních služeb (5,8 %) i cen zemědělských výrobců (19,4 %).  

·         Měnověpolitické úrokové sazby zůstaly v 1. čtvrtletí na stejné úrovni, jakou měly ve druhé polovině roku 2022. To vedlo k zastavení růstu tržních sazeb i k úročení vkladů. U spotřebitelských úvěrů úrokové sazby klesly, zatímco úvěry na bydlení dál zdražovaly. Pokračoval příliv prostředků na termínované vklady.

·         Celková zaměstnanost[3] v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,4 % a mezičtvrtletně došlo k oživení o 0,4 %. Na začátku roku bylo patrné mírné navýšení obecné míry nezaměstnanosti na březnová 2,5 %, stále ale šlo i mezinárodně o rekordně nízkou hodnotu. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v 1. čtvrtletí nominálně meziročně vzrostla o 8,6 % a dosáhla 41 265 korun. Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu spotřebitelských cen se ale reálně propadla o 6,7 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 2,2 %.

·         Schodek hospodaření státního rozpočtu se v 1. čtvrtletí prudce navýšil na rekordních 166,2 mld. korun. Zhoršení deficitu bylo zčásti ovlivněno loňským omezením čerpání běžných i kapitálových výdajů v rámci rozpočtového provizoria a letošním vyšším předfinancováním u dotací, zejména v sociální oblasti, školství či výzkumu a vývoji. Do silného růstu výdajů SR se na počátku letošního roku promítala pomoc státu související s vysokými cenami energií i dopady přetrvávající pádivé inflace, tedy valorizace důchodů, vyšší objem vyplacených sociálních dávek nebo rostoucí splátky státního dluhu. Kromě toho měl na prohlubující se schodek SR vliv i slábnoucí výkon tuzemské ekonomiky, který ovlivňoval inkaso některých váhově významných rozpočtových příjmů.