1. Shrnutí

· Hrubý domácí produkt (HDP) se v roce 2023 snížil o 0,4 %[1]. Klesala spotřeba domácností a negativně působila změna zásob. Naopak zahraniční poptávka, investice a vládní spotřeba přispívala k růstu HDP. Ve 4. čtvrtletí se HDP meziročně snížil o 0,2 %, a to především kvůli negativnímu působení zásob, které převážilo ostatní složky HDP. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,2 %. Přispíval k tomu vývoj spotřeby domácností, investice i zahraniční poptávka. Většímu oživení HDP ale bránila spotřeba vládních institucí a rovněž změna zásob. Hrubý domácí produkt v EU ve 4. čtvrtletí meziročně rostl o 0,2 % a mezičtvrtletně stagnoval. Mezičtvrtletně stagnovaly ekonomiky v celém středoevropském regionu.

· Hrubá přidaná hodnota (HPH) loni vzrostla o 0,5 %. Přispěl k tomu zejména vývoj ve zpracovatelském průmyslu a informačních a komunikačních činnostech. Naproti tomu se propadala HPH v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a ve stavebnictví. V samotném 4. čtvrtletí HPH meziročně vzrostla o 0,3 %. Příznivě opět působil zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti. Nejvíce celkový meziroční růst HPH brzdilo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Po dvou předchozích poklesech ve 4. čtvrtletí hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,6 %. Silné bylo oživení ve zpracovatelském průmyslu, ale HPH se propadla ve stavebnictví, ostatních činnostech a v peněžnictví a pojišťovnictví.

· Vývoz zboží a služeb v roce 2023 reálně meziročně vzrostl o 3,1 %[2] a dovoz klesl o 0,4 %. V samotném 4. čtvrtletí export meziročně vzrostl 1,0 % a mezičtvrtletně o 2,2 %. Dovoz naopak klesal meziročně o 4,7 % a mezičtvrtletně o 2,4 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách loni celkově dosáhla přebytku 378,0 mld. korun a ten se tak meziročně zvýšil o 312,4 mld. Ke zlepšení bilance obchodu se zbožím loni přispělo zejména zmírnění deficitu obchodu s ropou a zemním plynem a zlepšení přebytku obchodu s motorovými vozidly. Zhoršila se naopak bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem.

· Celková cenová hladina (podle deflátoru HDP) loni vzrostla o 8,6 %. Ve 4. čtvrtletí meziročně stoupla o 6,0 % a mezičtvrtletně stagnovala. Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 10,7 %. Jejich meziroční růst postupně během roku zpomaloval a ve 4. čtvrtletí spotřebitelské ceny vzrostly o 7,6 %. Mezičtvrtletně klesly o 0,4 %. Zpomaloval meziroční růst cen většiny oddílů spotřebního koše s výjimkou bydlení a energií. Ve 4. čtvrtletí mírněji rostly také ceny průmyslových výrobců, stavebních prací a tržních služeb. V hlubokém poklesu byly nadále ceny zemědělských výrobců.

· Měnověpolitické úrokové sazby byly na konci roku sníženy. Očekávané snížení bylo patrné na mezibankovních úrokových sazbách s delší splatností již během podzimu, krátkodobé sazby reagovaly až v prosinci. Snížily se úrokové sazby termínovaných vkladů i úvěrů pro domácnosti a podniky.

· Celková zaměstnanost[3] loni vzrostla o 0,8 %. V samotném 4. čtvrtletí byla meziročně vyšší o 0,4 %, zatímco mezičtvrtletně klesla o 0,1 %. V průběhu roku byl patrný mírný růstový trend obecné míry nezaměstnanosti, která se tak v lednu dostala na 3,0 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve 4. čtvrtletí nominálně meziročně vzrostla o 6,3 % a dosáhla 46 013 korun. Reálně průměrná mzda klesla o 1,2 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy činilo 1,5 %.

· Schodek hospodaření státního rozpočtu za rok 2023 dosáhl 288,5 mld. korun. Schodek se meziročně snížil podruhé v řadě a oproti roku 2022 klesl o 71,9 mld. korun. Celkové příjmy meziročně vzrostly o rovných 23 % a mírně předčily rozpočtové očekávání. K růstu přispěly jak daňové příjmy bez pojistného, tak nedaňové a kapitálové příjmy i přijaté transfery. Celkové výdaje se od začátku roku meziročně zvýšily o 12,4 %. Do jejich růstu se promítala jak pomoc státu související s vysokými cenami energií, tak dopady pozvolna doznívající vysoké inflace.