Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2023 - počet obyvatel kraje se zvýšil o 258 osob - přírustek zajistilo kladné saldo migrace - 1 665 osob

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2023 zvýšil o 285 osob. Přírůstek zajistilo kladné saldo migrace (1 665 osob), ve kterém nadále dominovali občané Ukrajiny, zejména pak ti s udělenou dočasnou ochranou. Přirozenou měnou obyvatel kraje ubylo (o 1 380 osob). Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel i sňatků se meziročně snížil.

K 31. 3. 2023 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 189 959 obyvatel (z toho 51,0 % žen), včetně těch, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. V posledních dvou letech se počet obyvatel Moravskoslezského kraje zvýšil zásluhou migrace, která dosahovala na straně přistěhovalých vysokých hodnot. Naopak přirozená měna obyvatel kraje zůstávala nadále záporná. Nárůst celkového počtu obyvatel se týkal pouze okresů Opava a Ostrava-město. Pouze v Ústeckém kraji se počet obyvatel od počátku roku snížil. V ostatních krajích Česka, především ve Středočeském kraji a v Praze, počet obyvatel rostl. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí zvýšila, přírůstek obyvatel činil 23,1 tisíce osob.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v letošním roce. V Moravskoslezském kraji se v prvním čtvrtletí roku 2023 živě narodilo 2 330 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 bylo o 330 méně. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okresech Frýdek-Místek, Opava a Ostrava-město (shodně 8,1 osoby), nejméně pak v okrese Karviná (7,6 osoby). Celkem 1 050 dětí bylo prvorozených (45,1 % všech živě narozených dětí), 888 druhorozených (38,1 %) a 392 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,8 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2023 narodilo 1 203 dětí, tedy 51,6 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 49,2 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,4 %), naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 44,1 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 3 710 osob, což bylo o 380 osob (o 9,3 %) méně než ve stejném období roku 2022. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,6 osoby, což byla mezi kraji třetí nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (14,2 ‰) a Bruntál (13,9 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (11,2 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 1 863 mužů a 1 847 žen. Přes 72 % zemřelých bylo ve věku 70 a více let. Během svého prvního roku života zemřely v kraji celkem 4 děti, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 1,7 ‰, která tak byla nižší než republikový průměr 2,1 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 380 osob, v relativním –4,7 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadly Karlovarský kraj (–5,7 ‰) a Ústecký kraj (–5,0 ‰). V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot, nejméně obyvatel ubylo v okrese Nová Jičín (–125 osob, resp. –3,3 ‰). Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za 1. čtvrtletí 2023 ubylo přirozenou cestou 389 osob, tj. 6,5 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2023 přistěhovalo 4 370 osob, což ve srovnání s rokem 2022, kdy k nám přišla migrační vlna z Ukrajiny, bylo o 5 224 osob méně. Oproti předchozím letům ale zůstal počet přistěhovalých vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 891 osob (43,3 % přistěhovalých) a 2 479 osob ze zahraničí (56,7 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovaly ženy (52,3 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (2 749 osob), a to i relativně (35,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Přes tisíc obyvatel se přistěhovalo do okresů Karviná a Frýdek-Místek. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 17,7 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 2 705 osob (o 855 osob více než v 1. čtvrtletí 2022). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 2 158 osob (79,8 % vystěhovalých) a 547 osob se odstěhovalo do zahraničí (20,2 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými mírně převažovaly s 50,8 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mu blížil okres Nový Jičín.

Převaha přistěhovalých nad vystěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2023 činila 1 665 osob. Moravskoslezský kraj tak již druhým rokem vykázal vysoké kladné migrační saldo. Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo v Praze a ve Středočeském kraji. Z okresů Moravskoslezského kraje vykázal úbytek obyvatel stěhováním pouze jeden – Bruntál (o 40 osob, tj. –1,8 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl výrazný v okrese Ostrava-město (1 013 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel 13,0 osoby).

Kladná hodnota migračního salda (1 665 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 380 osob) zapříčinila, že celkový přírůstek obyvatel v absolutním vyjádření dosáhl 285 osob. Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového přírůstku obyvatel v Moravskoslezském kraji 1,0 osoby. Slabší výsledek (–0,9 osoby) vykázal pouze Ústecký kraj, kterému jako jedinému z krajů obyvatel ubylo. Nejvíce se počet obyvatel zvýšil v Praze (o 8 316 osob) a ve Středočeském kraji (o 5 239 osob), v relativním vyjádření se za Prahu (24,8 osoby na 1 000 obyvatel) zařadil Plzeňský kraj (16,1 osoby).

V prvním čtvrtletí roku 2023 bylo uzavřeno 435 manželství, tedy o 94 méně než ve stejném období předchozího roku. V 54 % případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Loňský úhrn za první čtvrtletí však navýšily atraktivní únorové termíny (např. 22. 2. 2022).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.

Údaje o rozvodech za 1. čtvrtletí 2023 nejsou obsaženy z důvodu neúplnosti dat přebíraných od Ministerstva spravedlnosti ČR.