Duben přinesl slabé výsledky průmyslu i stavebnictví (Analýza makroindikátorů)

Výsledky českého průmyslu i stavebnictví za duben zklamaly. Průmyslová produkce po březnovém nárůstu výrazně poklesla, nepotěšil ani další propad stavební výroby. Přestože problémy v dodavatelských řetězcích a cenové tlaky ve výrobní sféře již z velké části ustoupily do pozadí, tuzemský průmysl se bude nejspíše v nadcházejících měsících i nadále potýkat se slabou poptávkou. Stavební sektor naopak tíží vyšší úrokové sazby, které se odrážejí v útlumu rezidenční výstavby. Váznou i vládní investice do infrastruktury. Jediným údajem, který dopadl v dubnu příznivě byl zahraniční obchod, který skončil již čtvrtý měsíc v přebytku. Pomohl mu výrazně nižší dovoz ropy a plynu i vývoz automobilů.

Dubnová průmyslová produkce v tuzemsku meziměsíčně klesla o výrazných 1,9 % po silném březnovém nárůstu (revidovaném směrem vzhůru o 0,2 pb) ve výši +1,9 % m/m. Průmyslová výroba tak byla v dubnu po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní meziročně vyšší o 1,2 %, , resp. o 1,8 % (NSA) nižší. To bylo vůči tržnímu konsensu negativní překvapení (+0,4 % y/y, náš odhad činil +0,5 % y/y), byť tržní odhady se pohybovaly v neobvykle širokém intervalu (-3,5 % y/y až po +4 % y/y).

Zatímco zpracovatelský průmysl významně přispěl k silnému březnovému výsledku, v dubnu došlo k výraznému zhoršení, které vrátilo produkci v tomto odvětví poblíž slabých hodnot z ledna a února. Zpracovatelská produkce v dubnu meziměsíčně klesla o 2,7 % a k poklesu celkové produkce tak přispěla -2,3 pb. Slabší produkce v dubnu byla zaznamenána ve většině sektorů zpracovatelského průmyslu (zhruba 70 % odvětví z pohledu objemu produkce zaznamenalo meziměsíční pokles produkce). Nejvíce k slabému dubnovému výsledku však přispěla odvětví výroby aut (-5,2 % m/m) a elektronických zařízení (-13 % m/m). Zatímco výroba v energeticky náročných odvětvích zůstala i nadále utlumená. Za meziročním růstem produkce ve zpracovatelském průmyslu (+2,2 % y/y WDA) byla zejména jen výroba aut. Horšímu výsledku v dubnu zabránila produkce v energetickém odvětví, která meziměsíčně vzrostla o 5,1 %. Zároveň pozitivně přispěla, byť jen nepatrně, i produkce v oblasti těžby a dobývání. Výroba v prvně zmiňovaném odvětví meziměsíčně sice vzrostla, nadále se však pohybuje na poměrně nízkých úrovních (-6 % y/y), zřejmě i v souvislosti s energetickými úsporami a teplým počasím v předchozích měsících.

Meziroční růst mezd v průmyslu v březnu mírně zrychlil z březnových 9,3 % na 9,6 % v dubnu, zatímco zaměstnanost v průmyslu se meziročně snížila o 1,7 %. Zájem o pracovní sílu v průmyslu je však i nadále značný, dle posledního čtvrtletního šetření zhruba 16 % firem nadále považuje nedostatek zaměstnanců jako jednu ze dvou největších bariér růstu.

Přestože problémy v dodavatelských řetězcích a cenové tlaky ve výrobní sféře již z velké části ustoupily do pozadí, tuzemský průmysl se bude nejspíše v nadcházejících měsících i nadále potýkat se slabou poptávkou. Větší oporu zřejmě již nenabídnou ani dosud nevyřízené objednávky a zásoby nedokončené produkce vlivem nedostatku výrobních komponentů. Výhled pro tuzemský průmysl se tak mírně zhoršuje, a to i po poměrně slabých výsledcích od začátku roku.

Zahraniční obchod se dále zlepšuje

Zahraniční obchod dosáhl v dubnu přebytku 8,4 mld. CZK. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jednalo o zlepšení o 36,6 mld. CZK. Za příznivým vývojem stál především meziročně nižší schodek s ropou a zemním plynem, a to o 21,2 mld. CZK. Zde se pozitivně odrazil pokles cen na komoditních trzích, ale i výrazně nižší objem dováženého zemního plynu. Zatímco v dubnu loňského roku panovala nejistota ohledně dodávek zemního plynu a snaha se předzásobit, nyní jsou zásobníky z velké části naplněné a dovoz plynu je proto výrazně nižší. Výsledku bilance zahraničního obchodu pomohl i vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, který stoupl meziročně o 10,2 mld. CZK. Příznivě se do dubnového výsledku promítl i menší deficit v obchodě se základními kovy (o 4,6 mld. CZK) a rafinovanými ropnými produkty (o 3,9 mld. CZK). Na druhou stranu došlo k prohloubení záporné bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 2,1 mld. CZK). Vývoz meziročně v dubnu vzrostl o 2,3 %, dovoz klesl o 7,8 %. Po sezónním očištění se vývoz meziměsíčně snížil o 0,2 % a dovoz o 0,4 %. Za celý letošní rok zahraniční obchod podle naší nové prognózy dosáhne schodku 26 mld. CZK. Loni byl deficit násobně hlubší, když činil 200 mld. CZK. V příštím roce by se již díky znovunastartované průmyslové výrobě měl vrátit k přebytkům (74 mld. CZK).

Stavebnictví postrádá růstový impuls a v nejbližší době se ho asi ani nedočká

Celková stavební produkce v ČR v dubnu meziměsíčně klesla o 3,4 % po březnovém nárůstu o 1,1 %. Pokračoval tak velmi rozkolísaný vývoj z předchozích měsíců. V průběhu posledních zhruba dvou let odvětví stavebnictví v podstatě stagnuje. Identickým tempem jako celková stavební produkce se v dubnu meziměsíčně snižovala produkce jak pozemního, tak i inženýrského stavitelství. Nejenže se tedy nedaří v oblasti bytové výstavby, ale podle dat ze stavebnictví váznou i inženýrské stavby z velké části financované ze státního rozpočtu.

Zlepšení v následujících měsících pravděpodobně moc očekávat nelze. Podoba úsporných opatření vlády sice není stále finální, už se však začínají objevovat názory, že bude potřeba omezit i investice do dopravní infrastruktury, ať už na celostátní či místní úrovni. Podle posledních předstihových indikátorů navíc slábne globální poptávka po průmyslovém zboží, což pravděpodobně omezí investice firem do rozšiřování výrobních kapacit. Financování těchto investic se navíc kvůli vyšším úrokovým sazbám prodražuje. Tento faktor působí také na výrazný útlum rezidenční výstavby. To dokládá počet nově vydaných stavebních povolení, který je letos oproti loňsku o zhruba 10 % nižší. Počet nově zahájených bytů byl pak letos v dubnu meziročně nižší o celou čtvrtinu. S ohledem na délku povolovacího procesu staveb tak v tomto ohledu v nejbližší době nelze očekávat zlepšení situace dostupnosti bydlení v ČR.