Dubnová data potvrdí přetrvávající slabost tuzemské ekonomiky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Celková tuzemská průmyslová produkce v dubnu podle našeho odhadu meziměsíčně stagnovala, zatímco ve zpracovatelském průmyslu došlo vlivem nižší výroby aut dokonce k poklesu. Na slabý výkon průmyslu pravděpodobně působila zejména nižší globální poptávka po průmyslovém zboží. Německé tovární objednávky po předchozím hlubokém poklesu zaznamenaly v dubnu podle nás mírné oživení. Indikátory za květen ovšem varují před opětovným zhoršením. Polská centrální banka by dnes měla ponechat úrokové sazby beze změny. S jejich růstem již nepočítáme, naopak v září očekáváme jejich první pokles.

Poptávka po průmyslovém zboží slábne

Tuzemský průmysl po březnových silných výsledcích v dubnu podle našeho odhadu opět zeslábl. Pro celou průmyslovou produkci odhadujeme meziměsíční stagnaci, zatímco ve zpracovatelském průmyslu by mělo dojít k poklesu o 0,8 %. Zatímco výroba automobilů podle ČSÚ v březnu rostla rychlým tempem o 11,7 % m/m (SA), předstihová data od Sdružení automobilového průmyslu ukazují pro duben na strmý pokles (v sezonně očištěném vyjádření o 11,1 % m/m). Celkovou průmyslovou produkci by měl před poklesem zachránit energetický průmysl, jehož výroba byla v průběhu topné sezóny poznamenána energetickými úsporami a neobvykle teplým počasím, zatímco v průběhu jarních měsíců se vracela k obvyklým úrovním. Více k našim odhadům měsíčních dat píšeme zde: https://bit.ly/CMF_Jun23_CZ.

Německé tovární objednávky by měly po předchozím výrazném poklesu zaznamenat mírné oživení. Za duben očekáváme meziměsíční nárůst jejich počtu o 2,8 %, který však zdaleka nevyváží březnový pokles o 10,7 % m/m. Zlepšení z hlediska nových objednávek pro duben indikoval průzkum PMI, v květnu se však hodnocení opět zhoršilo. Je tak možné, že případné dubnové zvýšení počtu objednávek bude pouze dočasné. Na zmírnění globální poptávky, ať už vlivem vysokých cen nebo s tím souvisejících přísnějších měnových podmínek, ukazuje nyní větší počet předstihových indikátorů. Nedostatek objednávek se tak pravděpodobně postupně stává stále významnější bariérou růstu průmyslu. Problémy s dodávkami výrobních vstupů či drahými energiemi naproti tomu ustupují do pozadí.

Polská centrální banka dnes zřejmě ponechá nastavení měnové politiky beze změny. Základní úroková sazba by tak měla setrvat na 6,75 %. Úrokové sazby v Polsku už podle nás dále neporostou, naopak v září očekáváme jejich první snížení (o 25 bb). Poslední vyjádření představitelů polské centrální banky byla spíše holubičí, vyzdvihující sílu zlotého a oproti očekávání rychlejší ústup inflace. Tamní růst spotřebitelských cen v květnu zpomalil z 14,7 % na 13 % y/y.

Kupní síla českých mezd je nejnižší za posledních šest let

Růst tuzemských mezd opět zrychlil, jejich kupní síla se ale i nadále snižovala. Nominální mzdy byly v letošním prvním čtvrtletí meziročně vyšší v průměru o 8,6 %, zatímco v posledním loňském čtvrtletí rostly tempem 6,6 % y/y. V reálném vyjádření však kvůli vysoké inflaci byly mzdy meziročně nižší o 6,7 %. Oproti očekávání (konsensus: -6 % y/y) byl tak pokles reálných mezd mírně hlubší. Kupní síla současných mezd je tak srovnatelná s tou z druhé poloviny roku 2017 a je tudíž nejnižší za posledních zhruba šest let. Tento strmý propad reálných mezd je hlavním důvodem výrazně nižších útrat domácností. Reálná spotřeba domácností v letošním prvním čtvrtletí klesala již šest kvartálů v řadě, a to až na úroveň druhé poloviny roku 2016. S postupným ústupem inflace a pokračujícím rychlým růstem nominálních mezd (za celý letošní rok očekáváme zhruba 10 %) by se kupní síla českých mezd měla začít po dlouhé době opět postupně zvyšovat, což by mělo pomoci k pozvolnému obnovení růstu spotřebitelských výdajů. Podrobněji nově zveřejněná data o vývoji mezd v Q1 23 analyzujeme zde: https://bit.ly/3NaSm3F.

Data z evropské ekonomiky byla smíšená. Dubnový přebytek německého zahraničního obchodu sice překonal očekávání (18,4 mld. EUR oproti odhadovaným 16 mld. EUR), směrem dolů byl však revidován údaj za březen. Podobně tomu bylo i v případě hodnoty vývozu. Ta meziměsíčně vzrostla o 1,2 %, zatímco analytici předpovídali -2,5 % m/m, březnový pokles byl však revidován z -5,2 % na -6 % m/m. Mírnou sestupnou revizi přinesly i konečné odhady PMI indikátorů pro Německo i celou eurozónu. Jak PMI ze služeb, tak i kompozitní ukazatel ale i tak zůstávají bezpečně nad 50 b. Červnová důvěra investorů Sentix se nadále snižovala, avšak rychleji, než se čekalo. Celkově tak včerejší data potvrzují rostoucí pesimismus a nejistotu ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky. Snižující se poptávka po průmyslovém zboží a nižší ceny vstupů působily na další pokles dynamiky cen průmyslových výrobců v eurozóně. Ty byly v dubnu v souladu s očekáváními meziměsíčně nižší o 3,2 % a jejich meziroční růst se tak zmírnil z 5,5 % na pouhé 1 %.

Americké indikátory jednoznačně zklamaly. ISM index z oblasti služeb se v květnu snížil z 51,9 b. na 50,3 b., když byl očekáván nárůst na 52,4 b. Tovární objednávky rostly v USA oproti očekávání polovičním tempem (v dubnu o 0,4 % m/m), směrem dolů byl navíc revidován předchozí údaj za březen. Více relevantní skupina nezahrnující běžně volatilní objednávky dopravních prostředků pak zaznamenala meziměsíční pokles o 0,2 % (vs konsensus +0,2 %).

Po velkou část včerejšího evropského obchodování měl americký dolar tendenci mírně posilovat, po oznámení výše zmíněných slabých dat z americké ekonomiky však přišla korekce. Evropské obchodování tak oproti euru uzavíral o zhruba 0,1 % slabší nad hranicí 1,071 USD/EUR. Ve středoevropském regionu včera převažoval posilující trend. Česká koruna vůči euru zpevnila o přibližně 0,3 % k hranici 23,55 CZK/EUR. V obdobném rozsahu vůči společné evropské měně posílil také polský zlotý a maďarský forint.