Stát může úpravou plateb za pobyt v pobytových zařízeních sociálních služeb ušetřit až 337 milionů ročně

 Projekt byl zaměřen na dopadovou analýzu cílenou na klienty sociálních služeb v domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a domovech pro osoby se zdravotním postižením. „Na základě zadání MPSV jsme zkoumali finanční možnosti klientů zařízení sociálních služeb více se podílet na krytí výdajů souvisejících s jejich pobytem. Samotní klienti mnohdy nemají dostatečně vysoké příjmy, aby tyto výdaje pokryli. V takových situacích by mohl zákon ukládat jejich příbuzným povinnost podílet se na platbách podobně jako třeba při placení alimentů, a to se zohledněním jejich finančních možností,“ uvádí Tomáš Křapáček, manager z poradenské skupiny Moore Advisory CZ, a dodává, že analytické práce byly založeny primárně na dotazníkovém šetření s tisícovkou klientů sociálních služeb.

 Z průzkumu vyplynulo, že řada klientů pobytových zařízení sociálních služeb má ve svém okolí někoho, kdo by se na částečném krytí nákladů za sociální službu mohl podílet. Ve 4 z 10 případů má klient potomka s vyživovací povinností. „Možnost zavedení povinných plateb počítá s ochrannými limity, a to jak u klientů, tak u osob povinných výživou. Analogicky k současnému nastavení alimentační povinnosti by tyto příspěvky například nemohly činit více než 20 % zůstatkového příjmu, tedy příjmu po odečtení výdajů na živobytí. Celá situace je však natolik komplexní, že zpracovaná analýza obsahuje řadu variant a možných výjimek z platební povinnosti, a to s ohledem na ochranu klientů a blízkých osob,“ vysvětluje Tomáš Křapáček.

Stát může ušetřit stovky milionů

 Současný stav je takový, že v případě nedostatečně vysokého důchodu klienta se na platbách podílejí veřejné rozpočty. „Příbuzní za současného stavu pokrývají rámcově 27 % rozdílu mezi plnou a sníženou úhradou. Po změně systému by veřejné rozpočty mohly ušetřit značné prostředky. Je však nutné podotknout, že se finanční testování bude vázat na personální kapacity veřejného sektoru, tedy kromě příjmů by uvažovaná změna znamenala i nárůst na výdajové straně. Podle našich propočtů by se mohlo jednat za jinak nezměněných okolností o 337 milionů korun ročně,“ komentuje Tomáš Křapáček a doplňuje, že průměrné náklady za základní služby v pobytových zařízeních činily k říjnu 2022 bezmála 14,5 tis. Kč měsíčně za klienta.

Inspirace na západě

 Součástí zadání bylo zvážení implementace vzorových parametrických schémat tak, jak jsou nastaveny v Německu a Rakousku. „Německo může sloužit jako dobrý příklad praxe při využití soukromých zdrojů pro úhradu nákladů spojených s poskytováním sociální služby. Děti klientů sociálních služeb jsou tam povinny na péči přispívat, a to s ohledem na majetkové a příjmové možnosti,“ dodává závěrem Tomáš Křapáček.