Nejlepší tradeři všech dob: George Soros aneb muž, který zlomil libru

Pokud se bavíme o největších traderech všech dob, tak nesmíme opomenout investičního kouzelníka, který je na veřejnosti známý především jako muž, který porazil Britskou centrální banku. Tento slavný finančník se poprvé prosadil v 70. letech, kdy spolu s Jimem Rogersem založil a úspěšně vedl Quantum Fund, který byl jedním z prvních hedge fondů na světě. Materiálů a knih od Sorose, které by přímo popisovaly jeho konkrétní investiční strategie, moc k dispozici není. Daleko více informací je zprostředkovaných v rámci komentářů od různých investorů, kteří s tímto slavným investorem v minulosti spolupracovali. Podíváme se na některé konkrétní investice Sorose a na některé jeho komentáře, které se ve finančním světě proslavily, a které platí dodnes.

Jeho zveřejněné názory a komentáře mají často povahu filozofickou a jeho kniha Alchemy of Finance je rovněž spíš poněkud náročným filozofickým čtením, než čtením o tradingu a investování. V této knize Soros rozebírá teorii reflexivity, kterou využívá při svém investičním rozhodování. Později ve svých pamětech k této teorii sám napsal: „Jak jsem začal bádat hlouběji do této problematiky, začal jsem se ztrácet ve složitosti mých vlastních konstrukcí. Jednou ráno jsem nemohl pochopit, co jsem to vlastně napsal předešlý večer. V určitém bodě jsem musel opustit své filozofické bádání a zaměřit se na vydělávání peněz.“ Ke své filozofické teorii reflexivity se pak vrátil až mnoho let poté, co již fungoval jako úspěšný hedge fond manažer. A o čem tedy tato filozofie vlastně je? Ve světě myslících účastníků je pohled každého jednotlivého účastníka neúplný a pokřivený. To je princip chybovosti. Tyto pokřivené názory mohou ovlivnit situaci, ke které se vztahují, protože chybné názory vedou k nesprávným krokům. To je princip reflexivity. Tak například zacházení s drogově závislými jako s kriminálníky vytváří kriminální chování. Je to špatné vyložení tohoto problému, které brání správnému zacházení s těmito lidmi. Dalším příkladem je, že prohlašování, že vláda je špatná, má tendenci vytvářet špatnou vládu. Toto je pouhý začátek celé komplexní teorie, nicméně její další bádání z pohledu tradingu já osobně nepovažuji za tak důležité. Pro fajnšmekry a jiné nadšence mohu odkázat na již zmiňovanou knihu Alchemy of Finance.

Soros v roce 1969 založil fond Soros Fund Management, ale proslavil se především svým Quantum Fund, který založil v roce 1973 spolu s dalším slavným investorem Jimem Rogersem. Soros v letech 1969 – 1994 dosáhl průměrného anualizovaného čistého zhodnocení ve výši 35 %. Konec nejslavnější éry tohoto fondu zažil v pozici hlavního investičního stratéga (CIO) Stanley Druckenmiller, který je sám o sobě jedna z nejslavnějších osobností v historii investování. S. Druckenmiller považoval Sorose za nejlepšího investora všech dob. Prvního obrovského úspěchu v tomto fondu Druckenmiller dosáhl v období následujícím po pádu Berlínské zdi, kdy byl přesvědčený o tom, že německá marka musí v návaznosti na tyto události posílit. Druckenmiller k tomu řekl: „Jedním z důvodů, proč jsem byl bullish ohledně německé marky, byla i radikální měnová teorie Sorose, kterou popisuje ve své knize Alchemy of Finance. Jeho teorie vycházela z toho, že pokud byl ohromný rozpočtový deficit doprovázen expanzivní fiskální politikou a utaženou měnovou politikou, povede to k růstu hodnoty měny. A přesně k tomu i došlo, když Západní Německo vkročilo do obrovského rozpočtového deficitu při financování obnovy Východního Německa. Ve stejnou chvíli Bundesbank nechtěla tolerovat žádnou inflaci.“ Podívejme se, co dalšího se Druckenmiller naučil právě od Sorose. Nelepším způsobem, jak budovat dlouhodobé výnosy, je přes ochranu kapitálu a několik super investic, protože když se daří, tak můžete být mnohem agresivnější. Mnoho portfolio manažerů totiž při dosažení 30 – 40% zhodnocení jednoduše vypnou, aby si tento hezký roční výsledek už nezkazili. Podle Sorose ale zcela mimořádných výsledků dosáhnete tak, že postupně budujete 30-40% výnos a pak, když vaše přesvědčení o trhu přetrvává, se do toho pořádně obujete a jdete si pro roční zhodnocení ve výši 100 %. Pokud se vám podaří dosáhnout několik roků se 100% zhodnocením, a zároveň se vyhnete velkým ztrátám, můžete dosáhnout skutečně mimořádné dlouhodobé výsledky. Další již klasická Sorosova poučka, kterou se Druckenmiller naučil, říká: „Není důležité, zda máte pravdu nebo se mýlíte. Klíčové je, kolik peněz vyděláte, když máte pravdu, a kolik proděláte, když se mýlíte.“ Jestli Soros někdy Druckenmillera kritizoval, tak to bylo v situaci, kdy měl silné přesvědčení, které se naplnilo, ale nepodařilo se na něm vydělat ještě víc. Druckenmiller uvádí jako příklad konverzaci se Sorosem ohledně jeho prvního velkého úspěchu v Quantum Fund, který se týkal již zmiňovaného nákupu německé marky. Soros přišel za Druckenmillerem a zeptal se ho na velikost pozice, která činila jednu miliardu dolarů. „Tomu říkáš pozice?“, reagoval na to Soros. Druckenmiller na to reagoval zdvojnásobením pozice, což vedlo k výraznému navýšení celkového zisku z této operace. Soros zastával názor, že když má investor silné přesvědčení o správnosti obchodu, nesmí se bát pro pozici využít pořádnou páku, neboli když máte v něčem pravdu, nemůžete toho vlastnit dost.

Jeden ze Sorosových pamětních kousků se stal na podzim 1985, kdy tento slavný finančník spekuloval na posílení jenu vůči americkému dolaru. Japonská měna totiž vytrvale oslabovala vůči dolaru již několik let a politici se chystali proti tomu trendu zasáhnout. Rozseknutí přineslo vrcholné politické setkání, kde se rozhodlo, že americký dolar oslabí vůči koši hlavních světových měn včetně jenu. Mnoho traderů Sorosova fondu spekulovalo na posílení jenu díky myšlence tohoto finančního génia. Když došlo ke zveřejnění této dohody (Plaza Accord), tak japonský jen poskočil vůči dolaru o 800 bodů, a všichni tito tradeři v euforii okamžitě začali uzavírat své pohádkové zisky. V tu chvíli ale vrazil na trading Soros a řekl jim, ať přestanou s prodejem jenu s tím, že on si jejich dlouhé pozice převezme na sebe. Zatímco si tito tradeři gratulovali, jak se jim podařilo vydělat, Soros se na situaci díval z větší perspektivy a nechtěl vystupovat z dobré pozice, když zákonodárci právě slíbili, že budou oslabovat dolar po celý následující rok.

Druckenmiller označil Sorose jako nejlepšího na světě v zavírání ztrát: „Nikdy mu nevadí, jestli mu obchod vyjde nebo ne. Když mu něco nevyjde, nemá problém pozici zavřít, protože má dostatek sebedůvěry, a věří si, že tuto ztrátu dokáže rychle dohnat na jiném obchodě. Pokud jste extrémně sebevědomý, tak vás uzavření ztrátové pozice nijak nerozhodí.“

A jak se na spolupráci se Sorosem dívá proslulý investor a spoluzakladatel slavného fondu Quantum Fund Jim Rogers? Období spolupráce se Sorosem hodnotí jako velmi náročné, když během prvních deseti let od založení fondu v roce 1973 vydělali 4200 % proti 47% růstu S&P 500. Jim Rogers k tomuto období řekl: „Milovali jsme svou práci. Ovšem už si neumím představit, že bych to dělal znovu, i když určitě nyní existují lidé plní energie a nadšení, kteří by to zvládli. Není to jednoduchý byznys. Chce to enormní úsilí při výzkumu a koncentraci a opravdu to není jednoduchý způsob, jak vydělávat peníze.“

Při povídání o Sorosovi nemůžeme vynechat jeho nejslavnější „majstrštyk“, který mu přinesl přezdívku „muž, který zlomil libru“. Ačkoliv je tento úspěch připisován primárně Sorosovi, tato myšlenka údajně přišla právě od již zmiňovaného Druckenmillera. Podívejme se, co se vlastně na podzim 1992 stalo. Britská libra byla součástí mechanismu směnných kurzů ERM od roku 1990, kde centrální banka musela udržovat hodnotu libry v úzkém pásmu vůči koši měn, kde rozhodující váhu měla německá marka. Fundamentální problém byl v tom, že britská inflace na začátku 90. let byla asi 3x vyšší než ta německá a i ekonomika byla ve výrazně horší kondici, což by za normálních okolností vedlo k oslabení libry. Spekulanti včetně Sorose začali spekulovat na to, že tato situace je neudržitelná a začali ve velkém prodávat libru. Britská centrální banka se snažila všemi silami tyto spekulanty odradit tím, že zvyšovala úrokové sazby na dvouciferné úrovně - nejdřív na 10, 12 a nakonec až na 15 %, což byl pro tradery signál, že centrální banka je zoufalá a v koncích. Vysoké sazby ve spojení se silnou měnou by jen dále podkopávaly britskou ekonomiku, což dále ukazovalo na neudržitelnost situace. Soros tuto situaci zpětně popsal slovy: „Byla to pro nás indikace, že se tato hra chýlí ke konci. Že se jedná o akt zoufalství. Takže místo toho, aby nás to odradilo, vzali jsme to jako pozvánku na zdvojnásobení naší pozice a prodeje tolika liber, kolik jsme si jen mohli dovolit.“ 16. září 1992, kdy guvernér BOE oznámil odchod Británie z ERM bývá označován jako „Černá středa“. Uvádí se, že Soros na této operaci nakonec vydělal jednu miliardu liber, což bylo víc než celého jmění v dané době. Takového zisku dosáhl jenom díky tomu, že se nebál si na tuto sázku vypůjčit další prostředky a opřít se do toho s pořádnou pákou.

Kdybych měl tedy shrnout investiční styl George Sorose, tak se zakládá na důkladné analýze ekonomických i politických podmínek. Jeho investiční filozofie vychází z toho, že trh tvořený chybujícími jednotlivci se velmi často mýlí. Jeho hlavní práce pak spočívá v odhalování těchto chybných ocenění. Když má Soros nápad, tak nejdříve začne v menších objemech, a když se jeho teze časem ukáže jako správná, a jeho přesvědčení o investici roste, postupně navyšuje pozici, když tvrdí, že pokud investor něčemu opravdu věří, tak toho nikdy nemá dost. Zároveň Soros nemá problém zavřít pozici se ztrátou, pokud se ukáže, že se mýlil. Díky vysoké sebedůvěře ví, že dokáže ztrátu dohnat v jiném obchodě.

Pár slavných výroků George Sorose:
„Trhy jsou neustále ve stavu nejistoty a nestability a peníze se vydělávají diskontováním toho, co je zřejmé, a sázením na neočekávané.“
„Finanční trhy jsou obecně nepředvídatelné. Takže jeden musí mít různé scénáře…Myšlenka, že můžete ve skutečnosti predikovat, co se stane, je v rozporu s mým pohledem na trhy.“
„Jediná věc, která by mi mohla ublížit, je, kdyby mě můj úspěch přiměl navrátit se k mým dětským fantaziím o všemohoucnosti. To se ale s největší pravděpodobností nestane, dokud zůstanu na finančních trzích, protože ty mi neustále připomínají moje limity.“
„Jakmile si uvědomíme, že nedokonalé chápání je lidskou přirozeností, tak zjistíme, že není žádnou hanbou se mýlit - hanbou je pouze selhávání při nápravě těchto chyb.“