Zákon o ochraně oznamovatelů zamíří k prezidentovi

Senát nezaujal k návrhu v „marné“ třicetidenní lhůtě žádné stanovisko a umožnil tak 1. června přijetí zákona o ochraně whistleblowerů. Sice jej přímo neschválil, ale ani neodmítl a neupravil. Tím byl zákon přijat a dostane ho tak k posouzení a podpisu prezident.

Zákon o ochraně oznamovatelů ukládá společnostem s více než padesáti zaměstnanci zajistit funkční systém pro nahlášení škodlivého jednání a má chránit oznamovatele protiprávního jednání před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Odvetou může být například propuštění, snížení mzdy, uložení kárného opatření, přeložení nebo jiné rozvržení pracovní doby. 

Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100 000 Kč.

„Schválení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů je velice dobrou zprávou, neboť Česká republika dlouho nebyla schopna tuto právní úpravu přijmout a stalo se tak až s více než osmnáctiměsíčním zpožděním. K jejímu přijetí bezesporu přispěla žaloba, kterou Evropská komise kvůli průtahům podala na Českou republiku a další evropské státy,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal. 

„Schválený zákon je v řadě oblastí přísnější než evropská směrnice a umožňuje hlásit širší okruh případů. Kromě porušení vybraných evropských předpisů jde i o trestné činy a závažnější přestupky. To lze považovat za krok dobrým směrem, toto nastavení by mělo umožnit včasné odhalení širšího okruhu jednání, která jsou často velmi závažná. Navíc to bude znamenat větší tlak na firmy a instituce, aby zaváděly skutečně funkční a především důvěryhodný vnitřní oznamovací systém, díky kterému nebudou mít zaměstnanci potřebu a možnost oznamovat nekalé jednání jinými prostředky, například prostřednictvím sociálních sítí,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.   

„Schválená podoba zákona o ochraně oznamovatelů neumožňuje přijímat anonymní oznámení a je vyžadována identifikace oznamující osoby. Tato skutečnost může řadu oznamovatelů odradit, ačkoliv zákon s sebou přináší silnou ochranu identity těchto osob,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.  

„Schválená podoba zákona poskytuje oznamovateli možnost předat za přesně stanovených okolností informace o protiprávním jednání zástupcům médií či je publikovat na sociálních sítích. Jedná se například o skutečnost, kdy oznamovací systém nefunguje. Zaměstnavatelé by proto měli věnovat velkou pozornost nastavení interního oznamovacího systému, měli by proškolit zaměstnance nejen o jeho fungování, ale i možnostech uveřejňování informací. Neuvážlivým publikováním citlivých interních informací od zaměstnanců mohou zaměstnavatelé utrpět značné reputační škody,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.  

„Zákon ve svém znění přináší za nesplnění povinností sankce do milionu korun. Mnohem větším rizikem je však ztráta reputace a dobrého jména zaměstnavatele, pokud dojde k uveřejnění oznámení. Splnit všechny požadavky zákona přitom není jednoduché, společnosti se musí vypořádat nejen s požadavky zákona, ale i GDPR nebo zákoníku práce. Na druhé straně zavedení a vedení celého oznamovacího systému lze outsourcovat,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.   

Doplnění - hlavní povinnosti podle zákona: 

⮚ ochránit oznamovatele před odvetou od zaměstnavatele; tato podmínka platí pro všechny zaměstnavatele,

⮚ povinnosti pro vybrané subjekty – zaměstnavatelé nad 50 zaměstnanců, celá veřejná správa, regulované subjekty (banky, pojišťovny) – musí zavést interní oznamovací systém a také jmenovat příslušnou osobu, která přijímá oznámení a navrhuje řešení.

„Řada zaměstnavatelů již dnes umožňuje přijímat oznámení prostřednictvím emailu. Kromě toho, že to nemusí být nejvhodnější řešení, to ke splnění nových povinností nestačí. Oznamovacích kanálů musí být více včetně možnosti ústního a osobního oznámení, je rovněž třeba určit příslušnou osobu, řádně nastavit veškeré interní procesy, dostatečně proškolit příslušnou osobu i zaměstnance a upravit související dokumentaci,“ uvedl Michal Nulíček, advokát Rowan Legal.