Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. II/2023 - sazba se stanovuje ve výši 2,25 %

ze dne 1. června 2023

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. II/2023

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o bankách“) a § 8al odst. 6 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), toto opatření obecné povahy:

Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 4 zákona o bankách a § 8al odst. 4 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanovuje ve výši 2,25 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Osoby podle § 12m odst. 1 zákona o bankách a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. července 2023.

Odůvodnění

Podle § 12o odst. 4 zákona o bankách a § 8al odst. 4 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Česká národní banka (dále jen „ČNB“) vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 2 a 3 zákona o bankách a § 8al odst. 2 a 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách a § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu ve čtvrtém čtvrtletí 2022 činila 83,1 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -8,6 procentního bodu.^[1] Této hodnotě podle § 12o odst. 2 zákona o bankách a § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0 %. Dodatečná odchylka^[2], která vychází z doporučení ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika hospodářství v ČR, dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí 2022 výše 0 p. b. a implikuje hodnotu referenční sazby 0 %.
ČNB v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro určení pozice domácí ekonomiky v rámci finančního cyklu a stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 4 zákona o bankách a § 8al odst. 4 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.^[3]
Indikátor finančního cyklu (IFC) ve čtvrtém čtvrtletí 2022 poklesl na úrovně zřetelně pod lokálním vrcholem dosaženým na konci roku 2021. Pokles indikátoru byl zapříčiněn zejména zvolněním dynamiky nově sjednaných úvěrů domácnostem, zpomalením růstu cen nemovitostí a poklesem míry zadlužení domácností a podniků. Pouze mírně zpomalující čerpání bankovních úvěrů nefinančním podnikům a snížení úrokového rozpětí u úvěrů domácnostem pak rychlost poklesu indikátoru tlumily. Vývoj IFC celkově naznačuje, že rozsah cyklických rizik nově přijímaných do bilancí domácího bankovního sektoru je výrazně utlumený. Totéž naznačuje rovněž revidovaný IFC, který očišťuje původní IFC o vliv nominálního vývoje v ekonomice a ve výpočtu úrokového rozpětí rovněž zohledňuje relativně významný podíl poskytovaných eurových úvěrů domácím nefinančním podnikům. Nadhodnocení cen bytů pro mediánovou domácnost zůstalo v prvním čtvrtletí 2023 značně zvýšené na 57 %, a to i přes výrazné ochlazení cenové dynamiky u rezidenčních nemovitostí. K výraznému zpomalení docházelo zejména v segmentu čistých nově poskytnutých úvěrů domácnostem na bydlení, jejichž objem se v prvním čtvrtletí 2023 meziročně snížil přibližně o 66 %. Tento vývoj byl doprovázen snižujícími se meziročními tempy růstu stavu úvěrů domácnostem i nefinančním podnikům, která se po období výrazně nadprůměrné dynamiky nacházela na konci prvního čtvrtletí roku 2023 pod dlouhodobými průměry.^[4] Celkový rozsah cyklických rizik nakumulovaných v bilancích bank vnímá ČNB nadále jako vysoký. Nízká tvorba opravných položek a výše poměru opravných položek a celkových úvěrů zároveň mohou naznačovat, že úvěrová rizika nemusí být bankovním sektorem oceňovaná dostatečně obezřetně. Objem potenciálních neočekávaných cyklických úvěrových ztrát by dle metody akcentující naakumulovaná rizika z předchozí růstové fáze finančního cyklu dosáhl výše 26,7 mld. Kč. Zdrojem systémového rizika zůstávají také cyklicky snížené rizikové váhy u úvěrových portfolií bank s přístupem IRB. Zhoršení rizikových parametrů vlivem výrazně nepříznivého cyklického vývoje by vedlo k nárůstu rizikových vah a zprostředkovaně také kapitálového požadavku v absolutním vyjádření. Tento nárůst by měla proticyklická kapitálová rezerva také pokrývat. Výše kapitálu potřebná pro pokrytí poklesu kapitálového poměru v důsledku možného cyklického nárůstu rizikových vah dle odhadu ČNB činí 25,0 mld. Kč. Celkový dodatečný kapitál potřebný k pokrytí neočekávaných cyklických úvěrových ztrát a nárůstu rizikových vah tak činí 51,7 mld. Kč, čemuž odpovídá sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 2 %. Do určité míry přetrvávající zvýšená geopolitická a ekonomická nejistota spojená s budoucím vývojem však vytvářejí potenciál pro rychlejší a výraznější materializaci cyklických rizik, než předpokládá výchozí odhad. Z těchto důvodů ČNB ponechala sazbu proticyklické kapitálové rezervy nad úrovněmi indikovanými kvantitativními přístupy.
Na základě výše uvedeného hodnocení stanovila bankovní rada ČNB pro zajištění odolnosti bankovního sektoru sazbu proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,25 %. V případě pokračování přirozeného odeznívání cyklických rizik z bilancí bankovního sektoru je ČNB připravena sazbu proticyklické kapitálové rezervy dále pozvolně snižovat. V případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu proticyklické kapitálové rezervy snížit výrazněji, případně tuto rezervu zcela uvolnit s cílem podpořit plynulé úvěrování reálné ekonomiky.
S ohledem na očekávaný další vývoj finančního cyklu v nejbližších čtvrtletích a s tím související očekávaný přetrvávající útlum v rozsahu cyklických rizik nově přijímaných do bilancí domácího bankovního sektoru, ČNB neočekává zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy dříve než za 12 měsíců.
Podle § 12x odst. 1 zákona o bankách a § 8au odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je toto opatření obecné povahy oznámeno pouze způsobem umožňující dálkový přístup a nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
Tímto opatřením obecné povahy pozbývají právní účinky dříve vydaná opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku.
Sazba proticyklické kapitálové rezervy stanovena tímto opatřením obecné povahy je platná do doby, než bude vydáno jiné opatření, které tuto sazbu změní.

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 2. června 2023.

Ing. Karina Kubelková, Ph.D., MBA
členka bankovní rady

Ing. Libor Holub
ředitel sekce finanční stability

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 2. června 2023.

^[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období od prvního čtvrtletí 1995 do třetího čtvrtletí 2022 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.

^[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů a hrubé přidané hodnoty soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.

^[3] Metodický rámec ČNB ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v dokumentu Přístup ČNB ke stanovování proticyklické kapitálové rezervy.

^[4] Meziroční tempo růstu stavu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení k 31. 3. 2023 dosáhlo 5,0 %. Meziroční tempo růstu stavu bankovních úvěrů domácnostem na spotřebu dosáhlo 9,3 %, přičemž tato hodnota byla ovlivněna jednorázovým nárůstem stavu úvěrů v listopadu 2022 z technických důvodů – reklasifikací úvěrů. Objem bankovních úvěrů nefinančním podnikům k 31. 3. 2023 meziročně vzrostl o 3,8 %.