Nový jednotný patentový systém: zahájení nové éry ochrany a vymáhání patentů v EU

Komise vítá dnešní spuštění jednotného patentového systému, díky němuž bude pro podniky snazší chránit své inovace v Evropě a těžit ze svého duševního vlastnictví. Jednotný patentový systém posílí inovace a konkurenceschopnost EU a dokončí vytváření jednotného trhu s patenty. Zpočátku bude zahrnovat 17 členských států, na které připadá přibližně 80 % HDP EU. Další členské státy se mohou připojit v budoucnu.

Jednotný patentový systém poskytuje jednotné kontaktní místo pro registraci a vymáhání patentů v Evropě. To znamená nižší náklady, méně papírování a nižší administrativní zátěž pro inovátory, zejména pro malé a střední podniky. Umožňuje podnikům a dalším inovátorům získat pro své vynálezy jednotný patent platný ve všech zúčastněných členských státech. Odpadá tak potřeba orientovat se ve složité spleti vnitrostátních patentových předpisů a postupů i vyšší náklady na splnění vnitrostátních validačních požadavků, které se vztahují na evropské patenty.

Kromě toho nový Jednotný patentový soud, do jehož působnosti jednotné i stávající evropské patenty spadají, umožní podnikům účinněji vymáhat svá patentová práva. Soud poskytne soudržnější právní rámec pro patentové spory a sníží riziko nekonzistentních rozhodnutí. Jediné řízení před Jednotným patentovým soudem totiž nahradí několik souběžných řízení před vnitrostátními soudy.

Hlavní výhody nového jednotného patentového systému:

Nižší náklady na patentovou ochranu v Evropě: nový systém nabízí nákladově efektivní způsob patentové ochrany ve zúčastněných členských státech, neboť odstraňuje potřebu vnitrostátních postupů pro validaci a udržování patentů v každé zemi EU, které jsou dražší a byrokratičtější. Jednotný patent bude v průběhu 10 let stát na udržovacích poplatcích méně než 5 000 eur oproti současným přibližně 29 000 eur za udržovací poplatky ve zúčastněných členských státech. Jednotný patent rovněž výrazně sníží rozdíl mezi náklady na patentovou ochranu v EU a u hlavních obchodních partnerů, jako jsou USA nebo Japonsko.
Jednotné kontaktní místo pro registraci patentů: v návaznosti na již existující evropský patent zkrátí nový, zjednodušený postup v rámci jedné a bezplatné žádosti o jednotný účinek, který přiznává Evropský patentový úřad, čas a náklady potřebné k získání patentové ochrany ve více zemích EU.
Jednotná ochrana patentů ve všech zúčastněných zemích EU: jednotný patent poskytuje jednotnou ochranu v 17 zúčastněných členských státech, na něž připadá přibližně 80 % HDP EU a mezi které patří tři největší ekonomiky EU – Německo, Francie a Itálie. Očekává se, že do systému se v budoucnu zapojí další členské státy, přičemž konečným cílem je zajistit pokrytí celé EU.
Vyšší právní jistota při vymáhání patentů: nový Jednotný patentový soud usnadní řešení patentových sporů a umožní soudržnější a předvídatelnější soudní rámec. Rovněž odstraní riziko rozdílných právních rozhodnutí ve zúčastněných členských státech, neboť jedna žaloba u Jednotného patentového soudu nahradí několik souběžných řízení před vnitrostátními soudy. Významnou výhodou Jednotného patentového soudu je, že bude řešit spory týkající se nejen nových jednotných patentů, ale i ostatních evropských patentů.
Inovace, konkurenceschopnost, hospodářský růst: nový systém poskytne vynálezcům a podnikům jednodušší a nákladově efektivnější způsob ochrany a vymáhání duševního vlastnictví v EU, a bude tak motivovat k inovacím. Podpoří rovněž rozvoj a uvádění nových technologií a produktů na trh, zvýší konkurenceschopnost a hospodářský růst a pomůže přilákat zahraniční investice do EU.

Postup

První fází postupu pro získání jednotného patentu je podání evropské patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu. Úřad poté provede průzkum, který v případě kladného výsledku povede k udělení evropského patentu. Tato fáze existuje již dnes a nemění se.

Poté může majitel patentu do jednoho měsíce od jeho udělení požádat Evropský patentový úřad o přiznání jednotného účinku ve zúčastněných členských státech. Majitel evropského patentu jej může zároveň v závislosti na zamýšleném zeměpisném pokrytí a v souladu s vnitrostátními postupy validovat i v dalších zemích, na které se jednotný patentový systém nevztahuje.

Souvislosti

Evropský patentový úřad byl zřízen v roce 1978 a představoval obrovské zlepšení oproti tehdejším vnitrostátním patentovým systémům. Evropský patent se však po svém udělení rozštěpí na svazek národních patentů, které jsou na sobě nezávislé. Patentové spory pak musí být projednávány samostatně u vícero vnitrostátních soudů, což s sebou nese riziko rozdílných rozhodnutí.

V roce 2000 předložila Komise první návrhy, ze kterých pak vzešla dvě stávající nařízení EU, na nichž je jednotný patentový systém založen. Obě nařízení byla přijata v roce 2012. Dohoda o Jednotném patentovém soudu je mezivládní dohoda, kterou zúčastněné členské státy podepsaly v roce 2013. Začátkem tohoto roku byly splněny všechny ratifikační požadavky této dohody, čímž byl zajištěn její vstup v platnost dne 1. června 2023 (nejprve pro 17 členských států).

Některé další aspekty právního patentového rámce bylo stále nutné zdokonalit. Proto Komise dne 27. dubna 2023 navrhla opatření k doplnění jednotného patentového systému, konkrétně nová pravidla týkající se patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a nucených licencí na patenty v krizových situacích. Mezi navržená opatření patří i reforma právních předpisů o dodatkových ochranných osvědčeních, včetně vytvoření jednotného dodatkového ochranného osvědčení.