Schodek státního rozpočtu se dál výrazně zhoršil. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně
Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).
Problém je v tuto chvíli na jedné straně v rychlejším než očekávaném růstu některých výdajů - zejména některé výdaje spojené s řešením energetické krize (jako například neinvestiční transfery podnikům a domácnostem, které jsou již v květnu na 75 % plánovaných celoročních výdajů). Na druhé straně se ovšem pomaleji plní některé příjmy - například DPH přes rychlý nominální růst hospodářství roste meziročně pouze o 7,5 % (pravděpodobně kvůli zvýšení limitu pro registraci k dani) a inkaso spotřebních daní je o více než 7 % nižší (kvůli nižšímu výběru daní z nafty a tradičních tabákových výrobků).
Horší než očekávané hospodaření státu v letošním roce je sice z pohledu poslední prognózy ČNB lehce pro-inflační zprávou (poslední prognóza předpokládá deficit stejný jako schválený rozpočet) - jedná se však z pohledu inflačních rizik spíše o “staré číslo”. Věříme, že centrální banka bude více vpřed-hledící a bude se spíše orientovat na snahu vlády konsolidovat v následujících dvou letech veřejné finance. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že na inflaci nepůsobí samotná úroveň vládního deficitu, ale podobně jako například u kurzu koruny, spíše jeho očekávaná změna - a směrem k rokům 2024 a 2025 bude bankovní rada s vysokou pravděpodobností očekávat snížení deficitu veřejných financí - tedy “proti-inflační” působení vlády.
V eurozóně mezitím včerejší čísla ukázala na pokles květnové inflace meziročně na 6,1 % (vs. 7,0 % v dubnu). Výsledek ukazuje na rychlejší desinflaci, než očekával trh (6,3 %), za kterou stojí především levnější energie. Z pohledu reakční funkce ECB je však podstatnější vývoj jádrové inflace. Ta v květnu sice mírně poklesla (z 5,6 % na 5,3 %), ale stále vykazuje – a v nejbližších měsících se na to nic nezmění – vysokou míru persistence (především ve službách), která není střednědobě slučitelná s 2% inflačním cílem. Z pohledu červnového zasedání ECB (15.6.) nejsou včerejší inflační čísla natolik významným překvapením, aby centrální banka popřela svůj květnový forward guidance – v polovině června očekáváme další růst sazeb o +25bps na 3,5 %. Terminální sazbu vidíme na úrovni 3,75 % (podobně jako eurová křivka), pravděpodobnost vyššího vrcholu sazeb na 4 % se včerejšími čísly snížila.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?