Nákupní horečka se mění v přebytek, export uhlí z Evropy rychle roste - Bloomberg

Obchodníci hledají kupce pro hromady nevyužitého uhlí, než se stane bezcenným poté, co v loňském roce komoditu hromadili, aby zachránili evropskou ekonomiku před nedostatkem energie. Když se po mírné zimě na kontinentu zmírnily obavy z nedostatku energie, začalo se dovážené uhlí překládat v evropských přístavech na trhy, jako je Maroko, Senegal a Guatemala, což představuje obrat v obvyklých dopravních trasách tohoto fosilního paliva.

Celkem bylo letos ze Španělska, Nizozemska a dalších zemí vyvezeno 1,12 milionu tun, včetně dubnového nákladu více než 145 000 tun do Indie. Menší zásilky byly odeslány na trasách, které by v minulých letech byly nepravděpodobné.

"Některé uhlí tam leží už déle než rok a skladování je drahé," řekl Guillaume Perret, analytik trhu s uhlím ve společnosti Perret Associates. Uhlí, které leží několik měsíců ve venkovních skladech na volném prostranství, začíná degradovat, a nakonec se stává nepoužitelným.

Tato dynamika ukazuje, jaké jsou dopady energetické krize v Evropě poté, co kontinent zavedl mimořádná opatření proti omezení dodávek plynu ze strany Kremlu. Když byly znovu uvedeny do provozu odstavené uhelné elektrárny, obchodníci se chopili příležitosti nakoupit palivo – z velké části z Ruska – pro výrobu elektřiny na kontinentu.

Příliv zkapalněného zemního plynu a mírné zimní teploty však způsobily, že většina z něj nebyla potřeba. Podle think-tanku Ember Evropská unie nakonec ve srovnání s předchozí zimou spálila o 11 % méně uhlí.

Otočka od nedostatku k přebytku způsobil, že ceny za dodávky uhlí do přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách klesly na pouhých 90 dolarů za tunu, což je méně než čtvrtina loňského vrcholu.

Po spuštění těžby na maximum a přesměrování dodávek komodity pryč od domácí výroby elektřiny, zaplavili Evropu dodavatelé uhlí ze vzdálených zemí, jako je Kolumbie, Jižní Afrika a Indonésie. Evropa byla najednou ochotna zaplatit vyšší cenu, aby udržela stabilní dodávky energie – a ignorovala přitom své klimatické cíle. Stejné uhlí nyní míří do nových destinací.

"Velmi neobvyklé jsou toky z Nizozemska do Maroka a ze Španělska do Indie," řekl Alex Claude, výkonný ředitel analytické společnosti DBX Commodities v Londýně a bývalý obchodník s uhlím. "Je to známka toho, že je menší poptávka na toku Rýnu a větší mimo Evropu."

Prodej uhlí dováženého za nebývale vysoké ceny na nejistý trh se může zdát jako ztrátový obchod. Ale někteří, kteří si ceny uzamkli pomocí swapů nebo vydělali na zajištění, mohou stále dosáhnout slušného zisku.

Odliv uhlí je také malým přínosem pro Indii a Čínu, které jsou po uhlí hladové a samy se podílejí na celosvětové spotřebě tohoto paliva více než polovinou. Přestože analytici snižují očekávání ohledně oživení čínské ekonomiky, země je stále na cestě k tomu, aby v letošním roce dovezla rekordní množství uhlí.

Pro Evropu není spěch s přeprodáváním uhlí bez rizika. Minulou zimu Německo prodloužilo fungování svých poslední tří jaderných reaktorů, aby pomohly jako provizorní zdroj, ty jsou ale nyní uzavřeny. A dodávky plynu jsou nyní více závislé na plynovodech z Norska a zajištění dostatku LNG na světovém trhu.

"Lidé musí být opatrní, aby se nenechali příliš unést," řekl Perret. "Nevíme, co se stane příští zimu."