Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala (Analýza makroindikátorů)

Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.

Na slabý výkon ekonomiky nadále působila hlavně klesající spotřeba domácností. Tempo jejího mezičtvrtletního poklesu se zmírnilo z -2,8 % ve Q4 22 na stále výrazných -1,2 % v Q1 23. Výdaje domácností se tak v reálném vyjádření snižovaly již šest čtvrtletí v řadě a oproti předpandemickému období byly v Q1 23 nižší o 9,2 %. Spotřebitelský sentiment sice zaznamenal na začátku roku zlepšení, reálné mzdy byly však pravděpodobně i nadále meziročně výrazně nižší (pro Q1 23 odhadujeme meziroční pokles reálných mezd o zhruba 6 %). Zhoršení kupní síly domácností způsobené vysokou inflací tak podle všeho zůstalo hlavním důvodem klesající spotřebitelské poptávky. Přetrvávající slabost celkové tuzemské poptávky potvrdily i klesající fixní investice. Jejich objem byl v Q1 23 mezičtvrtletně nižší o 1,8 % po předchozím poklesu o 1,1 %.

Pokles spotřeby domácností vyvažoval výrazně vyšší čistý vývoz. Jeho příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP v Q1 23 činil 3,3 pb. Jedná se o druhý nejvyšší údaj časové řady dostupné od roku 1996, když vyšší byl tento příspěvek jen ve Q3 20, tedy po odeznění první vlny covidové pandemie. Na silných číslech českého exportu se podílelo oživení průmyslu související se zmírněním problémů v dodavatelských řetězcích. Rozpracované výrobky z předchozích měsíců kvůli chybějícím součástkám tak mohly být dokončeny a vyskladněny. To dokládá i výrazný pokles stavu zásob, který částečně kompenzoval vyšší příspěvek čistého vývozu. Na vyšší čistý vývoz působila i výše zmíněná slabá domácí poptávka. Zatímco tak objem vývozu mezičtvrtletně v Q1 23 vzrostl o 2,5 %, objem dovozu se snížil o 1,3 %.

Spotřeba vlády pokračovala v rychlém růstu v důsledku expanzivního charakteru fiskální politiky, ten byl viditelný i ve vývoji hrubé přidané hodnoty. Mezičtvrtletně byla spotřeba vlády v Q1 23 vyšší o 1,9 %, a to již po výrazném růstu o 3,8 % ve Q4 22. Hlavní vliv zde pravděpodobně měly opatření související s drahými energiemi, od začátku letošního roku pak zejména zavedení cenových stropů. Zvýšení dotací na produkty z tohoto titulu vysvětluje silný mezičtvrtletní nárůst hrubé přidané hodnoty o 0,8 %, který tak kontrastuje s pouze stagnujícím HDP.

Oproti naší prognóze z konce dubna, která předpovídala mezičtvrtletní růst HDP v Q1 23 o 0,2 %, byla skutečnost nakonec mírně horší. Stála za tím především slabší domácí poptávka, ať už jde o spotřebu domácností či fixní investice. K výraznějšímu poklesu, než s jakým jsme počítali, došlo u zásob. To však bylo na druhou stranu kompenzováno oproti naší prognóze vyšším příspěvkem čistého vývozu.

Také prognóza ČNB počítala s mírným růstem ekonomiky. Centrální banka předpovídala mezičtvrtletní růst HDP v Q1 23 o 0,1 %. Stejně tak i v jejím případě byla spotřeba domácností oproti prognóze nižší.

Za celý letošní rok očekáváme růst ekonomiky o 0,6 %, rizika se však aktuálně koncentrují na straně možného horšího výsledku. Tato rizika souvisí především s posledními slabými předstihovými indikátory, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí.