Modernizační projekty Bulharské armády jsou příležitostí pro český obranný průmysl

Ministerstvo obrany BG vypracovalo Plán rozvoje ozbrojených sil Bulharské republiky do roku 2026, který hodlá aktualizovat prostřednictvím návrhu strategie budování ozbrojených sil do roku 2032 (t. č. čeká na projednání v parlamentu). Pro dosažení optimální rovnováhy mezi nezbytnými obrannými schopnostmi, realizací zahraničních misí a plněním úkolů ozbrojených sil hodlá vláda dosáhnout do roku 2024 podíl výdajů na obranu na HDP ve výši 2 %. Po roce 2024 pak plánuje udržovat tyto výdaje na úrovni minimálně 2 % HDP v souladu s ekonomickými možnostmi země. Početní stav ozbrojených sil by měl do roku 2032 vzrůst na minimální úroveň 43 tisíc osob, z toho 3 tisíce budou tvořit dobrovolné rezervy.

Cvičení BA

V rámci kapitoly Udržení stávajících a rozvoj nových obranných schopností bylo rozpracováno celkem šest různých scénářů budoucího vývoje se zapojením do vojenského konfliktu, z čehož vyplývá nejméně 188 potřebných schopností, jež by měly ozbrojené síly ovládat. Finanční rámec pro plánovací období stanoví pouze část nezbytných prostředků na budování, údržbu a rozvoj určených minimálních požadovaných schopností, které si vyžádalo jejich upřednostnění a odložení ostatních na pozdější dobu.

V období do roku 2032 je možné realizovat 38 schopností a projektů klíčových pro realizaci tří misí ozbrojených sil. Díky maximálnímu využití možností agentur NATO, různých programů, projektů a iniciativ Aliance a EU, dvoustranné a mnohostranné spolupráce, včetně strategického partnerství se Spojenými státy, bude v období 2021-2026 možné iniciovat rozvoj 25 schopností, přičemž mezi priority budou patřit:

- pořízení 3D radarů krátkého a dlouhého dosahu.

- pořízení dálkově řízených systémů pro jednotlivé složky ozbrojených sil, včetně pořízení systémů velení a řízení na strategické a operační úrovni;

- rozvoj schopností pro účast BG v iniciativě NATO pro připravenost (NATO Readiness Initiative);

- vybudování protivzdušné obrany mechanizované brigády a klíčových míst vojenské infrastruktury;

- rozvoj schopností zahrnutých v návrzích NATO v rámci balíčku Cílů pro schopnosti;

- rozvoj schopností vysoce přesného úderu v celém prostoru operací.

Pořadí financování a realizace projektů, zajišťujících výstavbu, údržbu a rozvoje prioritních schopností bude podrobně definován v Investičním plánu-programu do roku 2032 jako jednotném integrovaném rámci pro kapitálové výdaje, který vnese řád a transparentnost do výdajů na pořizování infrastruktury, logistickou podporu a modernizaci výzbroje, výstroje a vybavení.

V rámci jednotlivých druhů vojsk budou patřit mezi klíčové tyto projekty:

• pozemní síly – pořízení bojové techniky pro vybudování bojových skupin v rámci mechanizované brigády, modernizace tanků T-72;
• vzdušné síly – dokončení nákupu a zavedení nových letounů F-16 do operačního využití včetně dobudování potřebné infrastruktury, zlepšení systému velení a řízení atd.;
• námořnictvo – dokončení investičního projektu v podobě nákupu dvou modulárních a multifunkčních hlídkových plavidel třídy fregata (projekt E-71), přestavění dopravních lodí na minonosná plavidla, nákup ponorek, raketových člunů a minolovek, vybudování pobřežního monitorovacího systému nového pokolení atd.;
• speciální síly – vybudování školicího střediska a technicko-opravárenského střediska, nákup střelných zbraní, modernizace a rozvoj systému C4I, doplnění vybavenosti jednotek, nákup vybavení a materiálu pro parašutisty, stanového vybavení, obrněných bojových vozidel atd.;
• kybernetická obrana a komunikace – vybudování komplexního automatizovaného systému, modernizace stacionárního komunikačního systému BA, rozvoj zabezpečeného spojení, vybudování střediska pro řízení a kybernetickou obranu atd.;
• logistické zabezpečení – rozvoj dopravních kapacit včetně vozového parku;
• vojenské zdravotnictví – pořízení nezbytného moderního vybavení pro Vojenskou lékařskou akademii, sanitky pro evakuaci raněných, vybavení pro mobilní zdravotnické jednotky atd.;
• vojenská rozvědka – posílení kapacit pro realizaci celého spektra operací, vybudování jednotného komunikačního systému, zefektivnění a zrychlení práce s informacemi, elektronický průzkum, kybernetický průzkum atd.

Naplnění stanovených cílů může přinést pro české firmy řadu příležitostí, proto také velvyslanectví s podporou MZV a MO ČR připravilo misi představitelů MO a MV BG do ČR ve spojení s mezinárodním veletrhem IDET v Brně ve dnech 23. – 26. května 2023. V plánu jsou nejen setkání na bilaterální úrovni s partnery, ale i mnohá jednání s českými exportéry, kteří mají zájem o působení na bulharském trhu.

Zpracoval: Petr Vávra, zástupce velvyslance