Nahrazení rodných čísel za 56 miliard nedává ekonomický ani sociální smysl. Aby se vyplatilo, musí jít i výrazně levnější operaci

Vyčíslené náklady na nahrazení rodných čísel identifikátory – odpovídající 56 miliardám korun – berme s rezervou. A to přesto, že jde o náklady celé ekonomiky, ne pouze veřejného sektoru. Daňový poplatník by přímo platil pouze zhruba 15 miliard korun, což je část nákladu připadající na veřejný sektor. Zbytek představuje břímě sektoru soukromého.

S rezervou je berme proto, že tak zásadní transformace IT systémů představuje možnost velkého a relativně snadného výdělku pro různé, na politiky navázané lobbisty a zájmové skupiny. Čím větší cifry létají vzduchem, tím větší prostor je pro jejich snadný zisk. Především o zisk na úkor daňového poplatníka. Různé odhady a studie mohou mít za cíl uvádět do veřejného prostoru právě tyto astronomické cifry a systematicky tak na vysoké náklady – ovšemže nadsazené – připravovat veřejnost. 

V tuto chvíli ale taková IT transformace nedává ekonomický smysl. Jak veřejná sféra, tak soukromý sektor musí řešit mnohem důležitější úkoly, například ozdravení veřejných financí nebo zvýšení konkurenceschopnosti. Nahrazení rodných čísel identifikátory ničemu z toho nepomůže, naopak. 

Takže posečkejme, až budou veřejné finance a ekonomika v citelně lepší kondici a pak zvažme, zda IT transformaci provádět. Měla by být ale i tak výrazně levnější, než nač ukazují uvedená čísla. Při nákladech v desítkách miliard korun je ekonomicky i sociálně mnohem smysluplnější zůstat při současném systému, jenž dobře funguje dlouhá desetiletí a nepřináší žádné zásadní problémy, a to ani v rovině možného zneužití osobních dat.