Jak si stojí důvěra spotřebitelů po květnových korekcích?

Na začátku měsíce byl sice reportován kladně se vyvíjející souhrnný indikátor důvěry, český negativismus na sebe ale nenechal dlouho čekat. Indikátor ekonomického sentimentu vyjádřený bazickým indexem v květnu poklesl o 3,1 bodu na souhrnnou hodnotu obou ukazatelů 94,1. Snížil se přitom jak indikátor důvěry podnikatelů o 2,8 bodu tak i důvěra spotřebitelů o 4,4 bodu.

V předchozím období rostoucí index důvěry podnikatelů nyní poklesl na hodnotu 95,2. Největší podíl nese průmysl (-8,2 bodu) a dále obchod (-2,3 bodu). Pozitivní zprávou je rostoucí sentiment podnikatelů v sektoru finančních služeb o 2,3 bodu. Aktuálně hodnotí více společností rostoucí poptávku po nabízených službách, avšak s lehkým skepticismem z vývoje v nadcházejících měsících. Ustalující se ceny energií, paliv a dalších nedávno kolísajících komodit dodávají spotřebitelům větší jistotu v efektivní správě svých financí, které nenechávají napospas inflaci. Ta se sice v dubnu snížila na 12,7 %, přesto stále vysoko nad tolerančním pásmem ČNB.

U domácností byl po šesti měsících taktéž narušen stabilně klesající podíl těch, kteří v nadcházejících 12 měsících očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v ČR. Hodnota spotřebitelské důvěry v ekonomiku dosáhla v květnu hodnoty 88,5. Roste totiž podíl respondentů, kteří se obávají jak vlastní finanční situace. Domácnosti omezují velké nákupy a převažující hodnocení aktuálního zlepšení osobní finanční situace v porovnání s předcházejícími 12 měsíci napovídá zvýšenou investiční aktivitu. O 29 % klesl meziměsíčně počet dotázaných domácností, které evidují obtížné hospodaření s výdaji na běžný chod domácnosti. Přitom stále 49 % z nich uvádí, že měsíčně část příjmů ušetří, ale obecný sentiment je ovlivněn i rostoucí obavou z růstu nezaměstnanosti.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sezónně očištěné indikátory důvěry - bazické indexy. Zdroj: ČSÚ.

Lze tak sledovat dopad nedávno uvedeného vládního konsolidačního balíčku na řešení schodku státního rozpočtu, který počítá s úpravami v oblasti sazeb DPH, státní podpory stavebního spoření, národních dotací, podmínek vyplácení podpor v nezaměstnanosti a mnoho dalších s vidinou ušetření až 150 miliard. Záporný vývoj souhrnného indikátoru důvěry tak přímo reflektuje reakci soukromého sektoru na tyto změny vyhlášené s účinností od 1. 1. 2024. Přijímaná restriktivní opatření fiskální politiky můžou dále souhrnný indikátor snižovat s přímým dopadem na další investiční aktivitu spotřebitelů.