Zpráva Eurostatu ukazuje pokrok EU při plnění cílů udržitelného rozvoje

Eurostat, statistický úřad Evropské unie, dnes zveřejnil dokument „Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU – vydání za rok 2023“, který poskytuje statistický přehled o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU. Zpráva se zveřejňuje společně s jarním balíčkem evropského semestru s cílem zvýšit její význam pro politiku. Plní se tím závazek této Komise začlenit cíle udržitelného rozvoje do evropského semestru, což je úkol svěřený komisaři Gentilonimu.

Podle zprávy dosáhla EU v posledních pěti letech pokroku při plnění většiny cílů v souladu s prioritami Komise v zásadních oblastech politiky, jako je Zelená dohoda pro Evropu, 8. akční program pro životní prostředí a Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv. Z údajů vyplývá, že EU výrazně pokročila při dosahování řady socioekonomických cílů, zatímco v oblasti životního prostředí se očekává větší pokrok s tím, jak členské státy plní ambiciózní cíle Zelené dohody pro Evropu.

Ve zprávě byl poprvé analyzován krátkodobý dopad současných krizí, jako je energetická krize v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině a otřesy způsobené pandemií, na cíle udržitelného rozvoje. Jedna kapitola zprávy obsahuje rovněž podrobnější analýzu vedlejších účinků spotřeby v EU na zbytek světa.

Zásadní zjištění

Ze zprávy vyplývá, že v posledních pěti letech dosáhla EU při plnění tří cílů udržitelného rozvoje významného pokroku a u většiny ostatních mírného pokroku. Konkrétně:

EU učinila největší pokrok při zajišťování důstojné práce a hospodářského růstu (cíl udržitelného rozvoje č. 8). V roce 2022 dosáhla míra zaměstnanosti v EU nové rekordní výše 74,6 %, přičemž dlouhodobá nezaměstnanost klesla na rekordně nízkou úroveň.
Významného pokroku bylo rovněž dosaženo při plnění cílů snižování chudoby (cíl č. 1) a zlepšování rovnosti žen a mužů (cíl č. 5). Podíl osob nadměrně zatížených náklady na bydlení se od roku 2015 snížil a hodinové výdělky žen dohánějí hodinové výdělky mužů.
Značného pokroku bylo rovněž dosaženo při snižování nerovností (cíl č. 10), zajišťování kvalitního vzdělávání (cíl č. 4), podpoře míru a osobní bezpečnosti na území EU a při zlepšování přístupu ke spravedlnosti i důvěry v instituce (cíl č. 16). Příjmové rozdíly mezi bohatšími a chudšími skupinami obyvatelstva se zmenšily a EU je na dobré cestě ke splnění cíle dosáhnout 45% podílu obyvatelstva s terciárním vzděláním. Bezpečnost života v EU se za poslední roky zvýšila, neboť výrazně poklesl počet úmrtí v důsledku usmrcení či útoků stejně jako vnímaný výskyt trestné činnosti, násilí a vandalismu v evropských městech. EU navíc dosáhla pozitivního pokroku při plnění cílů v oblasti zdraví a kvalitního života (cíl č. 3), a to i navzdory zpomalení pokroku v důsledku pandemie covidu-19, a také v oblasti inovací a infrastruktury (cíl č. 9).
Pokrok byl mírně příznivý u trendů v oblasti odpovědné spotřeby a výroby (cíl č. 12), udržitelných měst a obcí (cíl č. 11), života ve vodě (cíl č. 14), vymýcení hladu (cíl č. 2), pitné vody a vody a kanalizací (cíl č. 6) a dostupné a čisté energie (cíl č. 7).
Další pokrok se očekává u tří cílů – klimatická opatření (cíl č. 13), život na souši (cíl č. 15) a globální partnerství (cíl č. 17), protože země EU jsou připraveny plnit vyšší úroveň ambicí v oblasti environmentálních cílů stanovených na úrovni EU. Pokud jde o klimatická opatření (cíl č. 13), EU si stanovila velmi ambiciózní a bezprecedentní klimatické cíle pro rok 2030, jejichž realizace bude ve srovnání s minulými trendy vyžadovat větší úsilí. EU již za tímto účelem zavedla politická opatření, zejména prostřednictvím balíčku k dosažení 55% snížení emisí (Fit for 55), jehož součástí je revize systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a nařízení o „sdílení úsilí“, které pro členské státy stanoví závazné roční cíle snižování emisí skleníkových plynů. Rovněž v energetice si EU pro rok 2030 stanovila ambicióznější cíle. To znamená, že se v nadcházejících letech očekává i výraznější pokrok v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v EU. Pokud jde o život na souši (cíl č. 15), i když se od roku 2013 zvětšila plocha chráněných suchozemských oblastí, v EU i nadále dochází k setrvalému poklesu populace běžných druhů ptáků a motýlů žijících v travních porostech. Další úsilí potřebné ke zvrácení degradace ekosystémů se plánuje ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, v Lesní strategie EU do roku 2030, která byla zahájena letos, a ve Strategii EU pro půdu, která stanoví na rok 2030 cíl obnovovat degradovanou půdu a bojovat proti desertifikaci. Co se týče partnerství ke splnění cílů (cíl č. 17), trend částečně odráží cyklické účinky a zejména nárůst veřejného dluhu v důsledku koronavirové krize.

Souvislosti

Cíle udržitelného rozvoje jsou již dlouhou dobu ústředním prvkem evropské politiky, jsou pevně zakotveny v evropských Smlouvách a začleňovány do nejdůležitějších projektů, odvětvových politik a iniciativ Komise Ursuly von der Leyenové. Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 se svými sedmnácti cíli udržitelného rozvoje, přijatá Organizací spojených národů v září 2015, dala celosvětovému úsilí o udržitelný rozvoj nový impuls. EU se plně zavázala k plnění Agendy 2030 a jejímu provádění, jak je uvedeno v Zelené dohodě pro Evropu a v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – komplexní přístup“.

Dnešní zpráva je sedmou každoroční zprávou o monitorování, které Eurostat zahájil v roce 2017. Vychází ze souboru ukazatelů EU pro cíle udržitelného rozvoje, který byl vypracován za účelem sledování pokroku při plnění těchto cílů v kontextu EU. Zpráva o monitorování cílů udržitelného rozvoje má předložit objektivní posouzení toho, zda EU (podle vybraných ukazatelů) pokročila v plnění těchto cílů během posledních pěti- a patnáctiletých obdobích.

Trendy ukazatelů se posuzují na základě jejich průměrné roční míry růstu za posledních pět let. U 22 ukazatelů s kvantitativními cíli EU se posuzuje pokrok při plnění těchto cílů. Tyto cíle jsou stanoveny zejména v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti, evropského pilíře sociálních práv, spotřeby energie a vzdělávání. Všechny ostatní ukazatele se posuzují podle směru a rychlosti změny.

Další informace

Citace

Evropská ekonomika vykazuje po krizovém období posledních tří let pozoruhodnou odolnost. Musíme se však nadále zabývat řešením strukturálních problémů a zároveň plnit závazek pokračovat v ekologické a digitální transformaci. Cíle udržitelného rozvoje nám budou v tomto kolektivním úsilí nadále udávat směr. Díky této zprávě máme spolehlivé údaje pro sledování pokroku při plnění našich střednědobých cílů.

Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství - 24/05/2023