Na polích a pastvinách vyrostou duby, habry a lípy. Zcela nové opatření Agrolesnictví podpoří výsadbu stromů na zemědělské půdě
Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo nové opatření Agrolesnictví. Zemědělci budou moci získat podporu na pěstování dřevin, pokud na stejném pozemku budou zároveň růst zemědělské plodiny nebo se tam budou pást hospodářská zvířata. Do roku 2027 je na dotaci připraveno více než 127 milionů korun. Materiál MZe schválila vláda.
Nové opatření Agrolesnictví, které pro zemědělce přichystalo MZe, začne fungovat už letos. Kombinace zemědělské výroby a sázení stromů na pozemku, který zároveň slouží jako pole nebo pastvina, přispěje k zachování produkce a zároveň má velký ekologický přínos.
„Agrolesnické systémy, tedy sázení stromů nebo keřů na zemědělské půdě, pomohou k omezení vodní a větrné eroze. Kořeny stromů zpevní půdu a dřeviny poslouží jako přirozené větrolamy. Pestřejší krajina zlepší strukturu půdy, zvýší množství organické hmoty v půdě, zadrží více vody a nenásilně rozdělí velké půdní bloky na menší pozemky. Zvířata najdou pod stromy zastíněný úkryt,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zemědělci budou moci osázet ornou půdu, travní porost a trvalý travní porost lesními dřevinami, a to například duby, borovicemi, jasany, habry, lípami, vrbami a topoly nebo ovocnými dřevinami jako je hrušeň, ořešák a slivoň. V rámci agrolesnických systémů mohou růst i keře jako jsou rybízy, lísky a bezy. Celkem je možné vybrat si z přibližně sedmi desítek druhů dřevin. K podmínkám dotace patří, že minimální výsadba bude 100 stromů na hektar, jednoho druhu smí být maximálně 40 % a více než polovina musí být lesní dřeviny. Ujmout se a růst i v následných letech musí alespoň tři čtvrtiny nově vysázených dřevin.
„Zemědělci dostanou příspěvek téměř 105 tisíc korun na založení hektaru v agrolesnickém systému. V dalších letech mohou získat více než 18 tisíc na péči o jeden hektar. Dotace poplyne z evropského i národního rozpočtu, z toho ale mnohem větší část. Vláda podpořila náš návrh na zlepšení celkového stravu krajiny, a proto do roku 2027 z národních zdrojů přispěje 65 procenty, konkrétně téměř 83 miliony korun, z EU získáme přibližně 44 milionů,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.
Už letos mohou do konce září zemědělci ohlásit na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), že chtějí založit agrolesnický systém a do konce listopadu pak budou podávat žádosti o dotaci. O stromy pak budou muset pečovat nejméně pět let, protože takto je zatím opatření navržené, počítá se ale s tím, že ho bude obsahovat i další Strategický plán Společné zemědělské politiky po roce 2027. MZe předpokládá, že do Agrolesnictví se budou častěji zapojovat menší zemědělci, dotace ale není velikostí podniku nijak omezená. Zemědělci stačí, když má půdu zapsanou v registru zemědělské půdy LPIS. Podle odhadů by se mohli zemědělci do Agrolesnictví přihlásit s asi 900 hektary zemědělské půdy za programové období 2023-2027.
Legislativní text obsahuje novelu nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, v oblasti definice úhoru s cílem vyhovět environmentálně cíleným připomínkám, podle nichž by měly být výrazně omezeny možnosti převádění vybraných zemědělských kultur do kultury úhor.
Poznámka: částky jsou orientační, závisí na aktuálním kurzu koruny a eura.
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Poslední zprávy z rubriky Zemědělství:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?