Důvěra v české ekonomice se v květnu zhoršila

Důvěra v české ekonomice se v květnu zhoršila, přičemž zhoršení důvěry bylo patrné jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli.

V případě podnikatelů se důvěry zhoršila především v průmyslu, což bohužel odpovídá nepříznivým signálům, jež z průmyslu přicházejí také z eurozóny.

V případě spotřebitelů důvěra klesla ze svého lokálního maxima, jež bylo vykázáno letos v dubnu, zdrojem obav jsou nejistoty ohledně vývoje celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace spotřebitelů.

Velmi příznivou zprávou, jež z květnového průzkumu plyne, je pokles inflačních očekávání mezi podnikateli, zejména v průmyslu a v maloobchodu.

Celková důvěra v tuzemské ekonomice v květnu klesla z desetiměsíčního maxima, jež dosáhla letos v dubnu.

Pokles důvěry v české ekonomice byl v květnu tažen jak zhoršením nálady na straně spotřebitelů, tak slabší důvěrou na straně podnikatelů, konkrétně v průmyslu a maloobchodu.

Na straně podnikatelů se důvěra zhoršila především v průmyslu: v květnu tak bylo utnuto zlepšování důvěry pozorované v předchozích dvou měsících a důvěra v průmyslu se propadla na své tříměsíční minimum.

Tuzemský průmysl hůře hodnotí současnou poptávku a klesla očekávání ohledně výrobní činnosti v dalších měsících.

Květnový průzkum zároveň hlásí výrazný pokles v očekávání vývoje prodejních cen v tuzemském průmyslu do dalších měsíců: příslušný indikátor je nejnižší od prosince 2020, což je dobrá zpráva.

V maloobchodu se zhoršil výhled ekonomické situace pro tři nejbližší měsíce.

Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce v případě maloobchodu dále klesl a nyní je na nejnižší úrovni od května 2021.

V případě maloobchodu lze nicméně předpokládat, že se důvěra bude v dalších měsících spíše zlepšovat s tím, jak by na náladu mezi spotřebiteli měla pozitivně působit snižující se inflace.

V případě stavebnictví se důvěra v květnu stabilizovala; hodnocení poptávky, výhledu stavební činnosti a celkové ekonomické situace ale dávalo smíšené signály.

Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce se ve stavebnictví v květnu stabilizoval na nejnižší úrovni od loňského září.

V případě sektoru stavebnictví předpokládám, že růst úrokových sazeb pozorovaný v loňském roce a s ním související zdražování úvěrů povede i nadále k poklesu poptávky po hypotékách a obecně k poklesu stavební aktivity.

Sektor služeb hlásí zejména lepší hodnocení poptávky za uplynulé tři měsíce.

Indikátor očekávaného vývoje cen pro příští tři měsíce v sektoru služeb dle průzkumu ČSÚ v květnu alespoň mírně klesl po sérii růstu v předchozích třech měsících, i tak je ale na druhé nejvyšší úrovni od loňského října.

Na straně spotřebitelů se důvěra v květnu poměrně viditelně zhoršila poté, co letos v dubnu dosáhla svoji nejvyšší úroveň od loňského února.

Z průzkumu je patrný růst nejistot ohledně vývoje celkové hospodářské situace a také vlastní finanční situace spotřebitelů pro příštích dvanáct měsíců.

Část nejistoty může být spojena s probíhající debatou o konsolidaci veřejných financí a s otázkami, co vše to nakonec může znamenat pro domácnosti a tedy i pro spotřebitele.

Indikátor očekávaného vývoje spotřebitelských cen v příštích dvanácti měsících velmi nepatrně vzrostl, s přehledem je ale druhý nejnižší od prosince 2011.

Náladu mezi spotřebiteli může v dalších měsících podporovat klesající inflace včetně nižších nákladů na energie.

Květnový průzkum hlásí zhoršení důvěry v české ekonomice.

Markantní je pokles důvěry v tuzemském průmyslu, jenž bohužel dobře odpovídá signálům ohledně poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně a slabší nálada tak může v tuzemském průmyslu ještě nějakou dobu trvat.

Příznivou zprávou jsou signály ohledně očekávaného vývoje cen při poklesu očekávání v průmyslu a maloobchodu a v zásadě stabilizaci ve zbytku ekonomiky.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.