Francie je již čtvrtým rokem po sobě nejatraktivnější evropskou destinací pro zahraniční investory

Francie získala o 3 % projektů více než v roce 2021, což v kontextu aktuálních krizí (válka na Ukrajině, energetická krize), kterým musí Evropa čelit, je dle generálního ředitele Business France Laurent Saint-Martina velmi dobrý výsledek (pro srovnání: Velká Británie získala o 6 % projektů méně než předešlý rok, Německo o 1 % méně). Nejvíce projektů bylo uskutečněno v odvětví obchodu a distribuce (13 %), poradenství a firemních služeb (10 %), IT služeb (9 %) a energetiky a recyklace (5 %). Nejvíce investic proudilo do výroby.

Jeden z největších projektů, které představil prezident Macron v pátek 12. května jakožto předzvěst investičního summitu Choose France, který proběhl v pondělí 15. května na zámku ve Versailles, je výstavba továrny na automobilové baterie společnosti ProLogium v Dunkerque s investicí v hodnotě 5,2 miliard euro, a také investice čínské společnosti XTC a skupiny Orano v hodnotě 1,5 miliard euro do závodu na výrobu lithiových baterií rovněž v této oblasti. Celkově by tyto dva projekty měly do regionu přinést 6,7 miliard euro a 4700 pracovních míst. Kromě těchto dvou ohlášených projektů je v regionu Hauts-de-France naplánována již z minulých let výstavba dalších tří „gigatováren“, což z tohoto regionu, který byl v minulosti zasažen silnou deindrustrializací, dělá aktuálně významnou industriální oblast přezdívanou „údolí elektrických baterií“. Další významné investice se týkají oblasti zdravotnictví, kde společnosti Pfizer, GSK, Roches a Chiesi et Sapio investují dohromady 1 miliardu eur, oblasti energetiky (fotovoltaické panely, rychlodobíjecí stanice), nábytku či telekomunikačních technologií. Tento 6. ročník summitu byl zatím rekordní, bylo během něj představeno celkem 28 nových projektů v hodnotě 13,8 miliard eur, z nichž polovina se týká tzv. „zelené reindustrializace“. Celkově bude díky těmto projektům vytvořeno 8000 nových pracovních míst.

V rámci summitu Choose France přivítal Macron ve Versailles přes 200 významných zahraničních investorů, z nichž více než polovina se summitu účastnila poprvé. Proběhlo také přibližně 400 schůzek mezi potencionálními investory a členy vlády. Podle prezidenta Macrona dosažený výsledek Francie v žebříčku atraktivity svědčí o schopnosti Francie provádět účinné reformy v oblasti reindustrializace země a přechodu na zelený průmysl. V úterý 16. května byl v Radě ministrů paralelně představen návrh zákona o zeleném průmyslu, jehož cílem je mimo jiné usnadnit proces zakládání nových továren podporujících dekarbonizaci na francouzském území, dalším nástrojem na zvýšení atraktivity Francie je zavedení ekologické daňové úlevy (crédit d’impôt vert).

Úspěch Francie je dán několika faktory: za prvé, disponuje důležitým zdrojem dekarbonizované energie – jádrem - což byl mimo jiné i rozhodující faktor výběru Francie pro Vincenta Yanga, CEO společnosti ProLogium, který zdůraznil potřebu „stabilního zdroje zelené energie, který nebude předražený“. Dalšími faktory jsou zejména přítomnost kvalifikované pracovní síly a vysoká životní úroveň. Francie disponuje účinnými mechanismy pro zahraniční talentované pracovníků jako např. zvýhodněný daňový režim pro tzv. „impatriés“ (pracovníci vyslaní do zahraniční pobočky určité firmy), víceleté povolení k pobytu či urychlený administrativní proces v rámci French Tech Visa.

Nicméně, i přes aktuálně očividně pozitivní výsledky Francie co se týče atraktivity pro zahraniční investory, jsou další prognózy do budoucna spíše opatrné. Ohledně budoucích výhledů na atraktivitu investic do Francie 53 % dotázaných mezinárodních investorů uvedlo, že ve střednědobém horizontu se situace ve Francii bude zlepšovat, což je o 10 % méně než v roce 2022 (63 %) a o 21 % méně než v roce 2021 (74 %). Důvodů je několik: za prvé, sociální napětí a politická nestabilita způsobená absencí většiny v Národním shromáždění může v potenciálních investorech vzbuzovat nedůvěru ve schopnosti vlády účinně prosazovat reformy, které by umožnily vylepšit konkurenceschopnost, snížit státní zadlužení či deficit obchodní bilance. Naopak CEO Business France Laurent Saint-Martin vidí v tomto poklesu důvěry spíše odraz energetické krize probíhající v Evropě, kdy panují obavy o dopady této krize na soukromý sektor (nicméně zatím pouze 17 % firem se rozhodlo svoji výrobu přesunout mimo evropský kontinent). Dalším parametrem je konkurence Spojených států amerických, které jsou svými masivními subvencemi v rámci nedávno přijatého Inflation Reduction Act (IRA) pro potenciální investory velmi lákavé.

Slabou stránkou Francie je, že se jí daří méně přilákat nové typy projektů tzv. "na zelené louce", na rozdíl od Velké Británie či Německa, kde tyto projekty mají mnohem vyšší zastoupení; ve Francii je 50 % všech projektů rozšířením již stávajících projektů, což je oproti zahraničí komparativně nižší procento. Také počet vytvořených pracovních míst na základě zahraničních investic je ve Francii nižší: průměr ve Francii je 33 oproti 58 v Německu a 59 ve Spojeném království. Dle EY je příčinou zejména složitější sociální legislativa a vyšší náklady práce (41,8 eur / odpracovanou hodinu ve Francii oproti 34,2 eur v eurozóně). Určité slabé místo představuje také komparativně nižší hodnota mezinárodních investic do R&D středisek. Posledním bodem, na který zahraniční investoři poukazují, je složitější dostupnost pozemků a pomalý legislativní a administrativní proces při zakládání nových poboček, což by ale měl postupně zjednodušovat právě aktuálně projednávaný zákon o „zeleném průmyslu“.

Francie však v posledních letech již část reforem provedla, jak ostatně zmiňoval prezident Macron. Jedná se zejména o daňové reformy ve prospěch soukromých společností – např. snížení daně z příjmu právnických osob s jednou z nejvyšších sazeb na světě (33 % v roce 2017 na 25 % v roce 2022), nebo snížení daně z výroby. Další opatření jsou aktuálně v procesu: např. již zmiňovaná cíleně zaměřená hospodářská politika na podporu zeleného průmyslu prezentovaná v návrhu zákona o zeleném průmyslu, veřejná podpora zahraničních investorů včetně jejich zaměstnanců a plánované investice francouzského plánu obnovy France 2030. Všechna tato opatření a reformy představují tedy příležitost i pro potenciální české investory. Řada projektů investičního plánu se bude vzhledem ke svému strategickému charakteru a významu realizovat ve spolupráci se zahraničními, zejména evropskými partnery, a představuje tak příležitosti i pro české technologické a inovativní firmy a výzkumné instituce.