Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?

Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.

Konsolidační balíček v celkovém objemu 94 miliard korun (pokud se ho skutečně podaří implementovat) může podle našich odhadů snížit schodek veřejných financí v roce 2024 z námi očekávaných 3,5 % do blízkosti 2 % HDP a odpovídajícím způsobem by byla upravena i prognóza ČNB. Z pohledu centrálních bankéřů by tedy bezesporu šlo o překvapení. Tomáš Holub to za jestřábí tábor správně shrnul, když označil možnou konsolidaci veřejných financí za: “jediné hmatatelné protiinflační riziko základního scénáře prognózy”. A zdá se, že se toto riziko může teoreticky naplňovat. Má to ovšem dvě “ale”.

Na prvním místě jde o to, zda se balíček podaří v představené podobě vládě prosadit. U řady položek neproběhla výraznější debata s dotčenými subjekty a některé z položek mohou ještě při implementaci narazit. Jedná se například o poměrně výrazné škrty v neinvestičních dotacích (celkově okolo 50 miliard korun) nebo zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Současně s tím budou některá opatření vyžadovat novelizaci zákonů (změny parametrů důchodového systému), popřípadě dohodu s partnery (s obcemi u daně z nemovitostí). To vše může vést centrální bankéře k obezřetnosti a vyčkávání na “implementovanou” podobu úsporného balíku a první návrh rozpočtu na rok 2024. Do té doby nemusí brát jestřábí hlasy v bankovní radě úsporná opatření jako příliš silný argument.

Navíc pro některé z nich nemusí opatření přicházet dostatečně včas. Jan Procházka v zápisu z posledního zasedání uvedl, že “i kdyby nakonec vláda konsolidační plán připravila, s ohledem na délku jeho implementace a transmise se na něj nelze při aktuálním měnově-politickém rozhodování příliš ohlížet.” I na červnovém zasedání nakonec proto může být eventuální “signalizační” růst sazeb ještě vážně ve hře.

O tom, zda se k trojici jestřábů někdo další (nejpravděpodobněji Jan Frait) přidá, rozhodne podle nás ve finále dynamika mezd za třetí kvartál - právě mzdy jsou nejostřeji sledovaným indikátorem. Naše nowcasty sice ukazují v tuto chvíli na zrychlení dynamiky mezd, v prvním kvartále by však jejich růst měl zůstat jednociferný. To pravděpodobně na přesvědčení dalších členů bankovní rady jestřábům stačit nebude. Dál jsme proto v tuto chvíli spokojeni s našimi sázkami na stabilitu sazeb v nejbližších měsících a jejich první pokles (s lehkým zpožděním oproti květnové prognóze) ve Q4 2023.