Doporučení Národního konventu o EU: Reakce na americký zákon o snížení inflace

Národní konvent o Evropské unii vydal ve středu 10. května 2023 doporučení, která vzešla z diskuze kulatého stolu dne 28. dubna, na téma reakce na americký zákon o snížení inflace. Debata se uskutečnila v prostorách Lichtenštejnského paláce a prostřednictvím online platformy Webex Teams. Setkání se zúčastnili zástupci státní správy, neziskových organizací, akademické, sociální a hospodářské sféry, společně s reprezentanty evropských institucí a Velvyslanectví USA v ČR. Odborným garantem kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

IRA primárně znamená masivní navýšení investic do čisté ekonomiky a jako taková je příspěvkem USA k úsilí o přechod k bezemisnímu hospodářství. Z tohoto pohledu lze snahy USA bezpochyby přivítat, nicméně je zároveň potřeba i jasně pojmenovat úskalí a rizika, která s sebou IRA přináší pro české i evropské firmy a průmysl jako takový, a hledat cesty, jak můžeme my - jako Česká republika i jako Evropská unie - v těchto nových podmínkách uspět.

Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:

1. Vzhledem k dosavadním dílčím pozitivním výsledkům jednání EU a USA o zmírnění diskriminačních obchodních aspektů amerického zákona o snížení inflace (IRA) by měla EU i Česká republika podporovat hledání vzájemně přijatelných řešení v rámci existujících platforem jako např. IRA Task Force (zaměřit se na vyjednání dalších výjimek z IRA) či v rámci Rady pro obchod a technologie EU-USA (kde je kromě tlaku na substantivní výsledky v oblasti regulatorní spolupráce a usnadňování obchodu vhodné posílit rovněž transparentnost procesu).

1. I když jednou z alternativních reakcí by mohlo být podání žaloby u WTO, i vzhledem k omezené funkčnosti mechanismu WTO pro řešení sporů by se Česká republika, resp. EU měla tohoto postupu vyvarovat a nadále podporovat otevřený obchod založený na dodržování pravidel. EU by se rovněž měla vyhnout subvenční válce s USA, zabránit případné eskalaci obchodního konfliktu na bilaterální nebo mezinárodní úrovni, jenž by jen prohloubil protekcionistické tendence, a spíše se soustředit na zajištění rovných obchodních podmínek. Z globálního hlediska je žádoucí odpovědí rovněž užší spolupráce s asijskými partnery se silným automobilovým průmyslem (např. Jižní Korea, Japonsko), kteří mají obdobné problémy s IRA jako EU, a to zejména s ohledem na rostoucí roli Číny v zelených technologiích a surovinových řetězcích.

1. Odpovědí na IRA na evropské úrovni by mělo být zintenzivnění snah o nastartování domácího nízkoemisního průmyslu. Spíše než na nové finanční prostředky by se EU měla primárně zaměřit na vytváření stabilního a příznivého prostředí pro investice a inovace legislativními i nelegislativními prostředky. To znamená méně regulatorní a administrativní zátěže pro firmy a větší předvídatelnost evropské legislativy.

1. Česká republika by si měla na základě analýzy a diskuze se stakeholdery definovat prioritní bezemisní sektory a jejich rozvoj aktivně podporovat. Pro zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky bude nutné efektivně využívat dostupné finanční nástroje, zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků pro nízkoemisní odvětví nyní i do budoucna a aktivně a pozitivně komunikovat o příležitostech zelené transformace pro českou ekonomiku. Tato východiska by měla být obsažena ve strategii pro zelenou transformaci, např. v Národním energeticko-klimatickém plánu.

Více informací o činnosti Národního konventu o EU naleznete na webu https://narodnikonvent.cz/, popřípadě na účtech a sítích Twitter (@KonventEU), Facebook (Národní konvent o EU) nebo Instagram
(@Narodnikonvent). Doporučení budou představena vládě České republiky a dalším tvůrcům české evropské politiky.

Autorka: Kristýna Bartáková, Národní konvent o EU

Foto: Národní konvent