Těžební průmysl v Arménii – příležitosti pro české firmy - těžební průmysl podílí na HDP Arménie pouze třemi procenty, dominuje arménskému vývozu zboží a představuje více než 30 % exportu

Arménie je země s bohatou hornickou historií, která sahá až do starověku. Těžební průmysl v Arménii je tradičně jedním z hlavních průmyslových odvětví a významně přispívá k rozvoji národního hospodářství. V průměru více než polovinu vývozu z Arménie tvoří rudné koncentráty a kovy.

Těžební odvětví v Arménii je rozmanité a zahrnuje těžbu široké škály nerostných surovin, jako je měď, molybden, zlato, stříbro a zinek. Ve státní evidenci nerostných surovin je v současné době zaregistrováno více než 670 dolů na pevné nerosty, včetně 30 dolů na kovy, s potvrzenými zásobami. Z toho se využívá přibližně 400 dolů, včetně 22 dolů na kovy. Mezi kovovými nerosty je 7 dolů na měď a molybden, 4 doly na měď, 14 dolů na zlato a zlato-polymetalické, 2 polymetalické doly, 2 doly na železnou rudu a 1 důl na hliník. Kromě obecných kovů jsou v rudách zjištěny vzácné a rozptýlené prvky: rhenium, selen, tellur, kadmium, indium, helium, thallium, bismut a další. Arménie zaujímá přední místo ve světě také svou rozmanitostí a hojností nekovových nerostů. Na území země se vyskytují téměř všechny druhy minerálních hornin. Zvláštní význam mají horniny vzniklé v důsledku vulkanických procesů, z nichž nejdůležitější jsou světlé horniny (tufy, perlit, pemzovité kameny, zeolit, škvára aj.). Obrovské jsou zásoby různých druhů bazaltů, žul, nefelitu, syenitu, mramoru.

Arménská ekonomika je silně závislá na vývozu produktů těžby. Arménie vyváží měděný koncentrát především do Bulharska, Švýcarska, Číny, Polska, Kanady a Gruzie. Koncentrát molybdenu se vyváží do Číny, Belgie, Ruska a Chile. Feromolybden se vyváží do Nizozemska, Ruska a Běloruska.

Měď a molybdenová ruda představují značnou část této produkce. Podle arménského statistického úřadu celkový vývoz Arménie (veškerého zboží) v roce 2020 činil 2,5 miliardy dolarů. Měděný koncentrát tvořil 604,4 milionu USD (pokles o 3,6 % oproti roku 2019), molybdenový koncentrát činil 103,7 milionu USD (nárůst o 82,7 % oproti roku 2019) a feromolybden 98,5 milionu USD (pokles o 30,8 % oproti roku 2019). Tyto tři produkty tvořily dohromady 31,8 % arménského hrubého vývozu a mají zásadní význam pro udržení národní platební bilance.

Zangezur Copper-Molybdenum Complex (ZCMC), který se nachází ve městě Kajaran v jihovýchodní provincii Sjunik, je největším důlním dílem v Arménii a jedním z největších ložisek mědi a molybdenu na světě. ZCMC byl v roce 2020 třetím největším plátcem daní v Arménii a v roce 2022 se stal prvním největším plátcem daní. Společnost ZCMC odvedla do státního rozpočtu přibližně 144 miliard AMD (zhruba 350 milionů EUR), což je více než trojnásobek částky, kterou společnost odvedla na daních v roce 2020. Spoluvlastníkem 21,875 % společnosti ZCMC je vláda Arménie. Společnost má v současné době v plánu zpracovávat měděný koncentrát přímo v Arménii a do 5 až 10 let plánuje vytvořit huť na měď s cílem získat z mědi výrobky s vyšší přidanou hodnotou. V případě realizace může jít o největší projekt v historii nezávislé Arménie, v jehož důsledku bude společnost vyvážet nikoli měděný koncentrát, ale rovnou hotové výrobky – a tím zajistí větší výnos.

Společnost ZCMC má velký vliv na HDP Arménie. V roce 2022 zvýšil svou produkci a vývoz o 20 %. Za zmínku stojí, že provincie Syunik zaznamenala s 12,1 % nejnižší míru chudoby v Arménii. Tento úspěch je dán především vysokou úrovní průměrných mezd v těžebním sektoru, které převyšují průměrnou mzdu v Arménii přibližně 2,5 krát.

Dalšími významnými těžebními projekty v zemi jsou projekt Amulsar Gold (realizuje ho společnost Lydian Armenia CJSC) a důl Teghout (výrobní provoz zahajuje skupina Vallex, hlavní podíl zatím drží ruská banka VTB).

Těžební průmysl je v Arménii regulován třemi státními orgány. Ministerstvo pro územní správu a infrastrukturu vytváří státní politiku v těžebním odvětví, zajišťuje její dodržování a uděluje právo na využívání podzemí. Ministerstvo životního prostředí se podílí na tvorbě státních politik v odvětví ochrany životního prostředí a provádí omezení stanovená podle zákonů na ochranu životního prostředí. Orgán ochrany přírody a báňské inspekce vykonává státní dozor nad dodržováním norem ochrany životního prostředí v rámci využívání podloží. Zákoník o podloží upravuje vztahy týkající se využívání podloží v Arménii, určuje zvláštní práva na využívání podloží a proces získání práva, jakož i práva a povinnosti zúčastněných stran a státních orgánů.

Arménská vláda v posledních letech podnikla kroky k modernizaci a rozvoji těžebního odvětví a zavedla několik iniciativ zaměřených na zlepšení investičního prostředí, zvýšení transparentnosti a přilákání zahraničních investic do těžebního odvětví. Vláda rovněž zřídila řadu volných ekonomických zón, které nabízejí daňové a jiné pobídky společnostem působícím v těžebním odvětví.

V loňském roce arménská vláda zavedla postup pro vydávání licencí na vývoz měděného koncentrátu, molybdenových koncentrátů a výrobků z molybdenu do třetích zemí. V posledních letech došlo na světovém trhu k nárůstu burzovních cen barevných kovů, což vytváří příznivé podmínky pro růst příjmů z odvětví do státního rozpočtu. Licence vydává ministerstvo hospodářství. V licenci by mělo být uvedeno množství zboží, které má být vyvezeno, a žadatel jej může vyvážet v jednotlivých dávkách v období stanoveném v licenci, přičemž musí splnit limit uvedený v licenci. Vývoz malých množství výrobků pro laboratorní zkoušky se provádí bez licence. Vývozní licence je formou nového zvýšení daně, konkrétní ceník je následující:

- 160 000 AMD za tunu měděného koncentrátu

- 800 000 AMD za tunu molybdenového koncentrátu

- 1 000 000 AMD za tunu feromolybdenu.

Arménská vláda nedávno schválila soubor změn daňového zákoníku, jejichž cílem je vytvořit příznivé daňové prostředí pro rafinaci slitin a zlatého koncentrátu a také konkretizovat pojem „drahé kovy.“ Změny navrhují, aby operace zahrnující prodej drahých kovů osvobozených od DPH byly považovány za operace nepodléhající DPH, ale naopak umožňují podnikatelským subjektům vyrábějícím zlaté slitiny započítat částky DPH zaplacené dodavatelům na suroviny použité k výrobě. Podle vlády se očekává, že přijetím pozměňovacích návrhů se vytvoří daňové prostředí, v němž budou mít místní a zahraniční společnosti zabývající se zpracováním zlata rovné provozní podmínky.

V roce 2022 zajistil těžební sektor státnímu rozpočtu Arménie daňové příjmy ve výši přibližně 200 miliard AMD (475 milionů EUR) z celkových 2 bilionů AMD příjmů, což znamená, že 10 % daňových příjmů pochází z těžebního sektoru. Navzdory pozitivnímu vývoji však těžební odvětví v Arménii čelí několika výzvám, včetně nedostatku investic, zastaralé infrastruktury a problémů v oblasti životního prostředí. Arménská vláda podniká kroky k řešení těchto problémů a snaží se do odvětví přilákat nové investice, aby podpořila jeho růst a rozvoj.

Příležitosti v arménském těžebním sektoru pro české společnosti zahrnují transfer technologií, modernizaci a rozvoj těžební, dopravní, energetické, vodohospodářské nebo bezpečnostní infrastruktury na podporu těžby nejrůznějších nerostů. České firmy mohou vytvářet společné podniky s místními arménskými společnostmi a rozšiřovat své aktivity, aby tak získaly přístup na místní trhy. Kromě toho arménský těžební sektor potřebuje modernizaci, což je příležitost pro české firmy dodávat kvalitní moderní technologie a vybavení nebo sdílet své odborné znalosti.

Sabina Nováková, zástupkyně vedoucího zastupitelského úřadu