Které skleníkové plyny způsobující globální oteplování - Článek - Změna klimatu

Evropská unie se snaží o výrazné snížení emisí skleníkových plynů (greenhouse gases v angličtině, GHG ve zkratce), které jsou spojeny se změnou klimatu. Přijímá proto celou řadu opatření, která mají s globálním oteplováním bojovat. Nejznámějším skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2). Existují však i další plyny, které se v atmosféře sice vyskytují v menším množství, ale mohou mít na oteplování mnohem větší vlliv.

Co skleníkové plyny způsobují?

Skleníkové plyny fungují podobně jako sklo ve skleníku: pohlcují sluneční teplo, které sálá ze zemského povrchu, zachycují ho v atmosféře a brání jeho úniku do vesmíru. Skleníkový efekt udržuje teplotu na Zemi vyšší, než jaká by byla bez přítomnosti těchto plynů.

Mnoho skleníkových plynů se v atmosféře vyskytuje přirozeně, ale k jejich hromadění přispívá zásadní měrou také lidská činnost. V důsledku toho skleníkový efekt v atmosféře roste a mění klima naší planety, což vede ke změnám ve sněhových a dešťových srážkách, ke zvyšování průměrných teplot a extrémnějším klimatickým jevům, jako jsou vlny veder a povodně.

Podívejte se na další fakta a čísla o změně klimatu.

Které skleníkové plyny existují?

Existují různé druhy skleníkových plynů a jejich potenciál globálního oteplování se liší.

Mezi plyny, které se v atmosféře vyskytují přirozeně, ale vznikají také lidskou činností, patří mimo jiné oxid uhličitý, metan (CH4) a oxid dusný (N2O).

Fluorované skleníkové plyny (F-plyny) jsou plyny vytvořené člověkem a používané v průmyslu a mají vysoký potenciál globálního oteplování, často tisícinásobně silnější než CO2. Patří mezi ně fluorované uhlovodíky (HFC), perfluorované uhlovodíky (PFC), hexafluorid síry (SF6) a trifluorid dusíku (NF3).

F-plyny se často používají jako náhrada látek poškozujících ozonovou vrstvu – chemických látek vyrobených člověkem, které se po vypuštění dostávají do horních vrstev atmosféry a ničí ochrannou ozonovou vrstvu. Na rozdíl od těchto látek však F-plyny ozonovou vrstvu atmosféry nepoškozují.

Kjótský protokol a Pařížská dohoda, jejichž cílem je koordinovat globální reakci na změnu klimatu, se vztahují na následujících sedm typů skleníkových plynů:

Oxid uhličitý

CO2 je přirozeně produkován živočichy při dýchání a rozpadem biomasy. Do atmosféry se dostává také spalováním fosilních paliv a chemickými reakcemi. Z atmosféry je odstraňován rostlinami v procesu známém jako fotosyntéza, při kterém se sluneční světlo mění na energii. Proto mají lesy důležitou úlohu při zachycování uhlíku.

Metan

Metan je bezbarvý plyn, který je hlavní složkou zemního plynu. Jeho emise vznikají při těžbě a přepravě uhlí, zemního plynu a ropy, ale také při chovu hospodářských zvířat a jiných zemědělských činnostech, při využívání půdy a rozkladem organického odpadu na skládkách tuhého komunálního odpadu. V roce 2021 pocházelo nejvíce emisí metanu ze zemědělství, lesnictví a rybolovu.

Oxid dusný

Tento plyn vzniká především v důsledku mikrobiálního působení v půdě, používání hnojiv obsahujících dusík, spalování dřeva a při chemické výrobě. Vypouští se při zemědělských a průmyslových činnostech a také při využívání půdy, spalování fosilních paliv a pevného odpadu a při čištění odpadních vod. V roce 2021 v EU vypustily nejvíce oxidu dusného sektory zemědělství, lesnictví a rybolovu.

Fluorované uhlovodíky

Fluorované uhlovodíky představují přibližně 90 % emisí fluorovaných plynů a EU usiluje o jejich postupné odstranění do roku 2050.

Používají se hlavně k pohlcování tepla v chladničkách, mrazničkách, klimatizacích a tepelných čerpadlech; jako hnací plyn ve sprejích proti astmatu a technických aerosolových rozprašovačích; jako nadouvadla do pěn a v hasicích přístrojích. V roce 2021 převažovaly v odvětvích velkoobchodu a maloobchodu, oprav motorových vozidel a motocyklů.

Perfluorované uhlovodíky

Perfluorouhlovodíky jsou umělé sloučeniny běžně používané v průmyslových výrobních procesech.

Hexafluorid síry

Hexafluorid síry se běžně používá při izolaci elektrického vedení.

Trifluorid dusíku

Trifluorid dusíku se používá jako čisticí plyn ve výrobních procesech k čištění nežádoucích nánosů na částech mikroprocesorů a obvodů při jejich konstrukci.

Skleníkové plyny a jejich vliv na globální oteplování

Vzhledem k tomu, že skleníkové plyny mají různý potenciál přispět ke globálnímu oteplování, jejich dopad se obvykle přepočítává na ekvivalent CO2, aby bylo srovnání smysluplné.

V roce 2021 činily emise skleníkových plynů vyprodukované hospodářskou činností v EU 3,6 miliardy tun ekvivalentu CO2, což je o 22 % méně než v roce 2008.

CO2 představoval v roce 2021 téměř 80 % objemu všech emisí skleníkových plynů v EU, následoval metan s více než 12 %.

Metan nezůstává v atmosféře tak dlouho jako CO2 – pohlcuje však mnohem více sluneční energie, je nebezpečnou látkou znečišťující ovzduší a jeho úniky mohou vyvolat exploze.

Všechny F-plyny dohromady představují pouze přibližně 2,5 % emisí skleníkových plynů v EU. I když jsou však emitovány v menším množství, zachycují teplo mnohem účinněji než CO2.

Další fakta a čísla o emisích skleníkových plynů podle zemí a odvětví EU.

Jak chce EU snížit emise skleníkových plynů?

Zákon EU o klimatu stanovuje právně závazné cíle pro snižování emisí skleníkových plynů: do roku 2030 by se měly snížit o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 by EU měla dosáhnout nulových čistých emisí.

K dosažení těchto cílů přijímá EU celou řadu opatření týkajících se:

snižování emisí v dopravě
stanovení pravidel pro úspory energie a investice do obnovitelných zdrojů energie
zabránění přemístění průmyslových odvětví produkujících emise skleníkových plynů mimo EU ve snaze vyhnout se přísnějším normám
posílení prvního velkého trhu s uhlíkem na světě – evropského systému obchodování s emisemi
stanovení cílů snižování emisí pro každou zemi EU
podpory lesů a dalších oblastí zachycujících uhlík