Česká nezaměstnanost opět mírně klesla. Za duben o 0,1% na 3,6%

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v dubnu poklesla oproti předchozímu měsíci o 0,1 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 3,6 %. Tento výsledek byl v souladu s očekáváními trhu. Na úřadech práce bylo evidováno 262 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o 18 tisíc více, než před rokem, a o 12 tisíc méně, než před měsícem. Naproti tomu volných pozic je hlášeno 285 tisíc, což je o 60 tisíc méně, než před rokem, a prakticky stejně, jako před měsícem. Na jedno volné pracovní místo tak aktuálně připadá 0,9 uchazeče.

Ze srovnání jednotlivých okresů vycházejí tradičně nejhůře Karviná s mírou nezaměstnanosti 8,3 %, Most (7,0 %) a Chomutov (6,4 %). Naopak nejnižší čísla hlásí, taktéž tradičně, Praha-východ (1,5 %), Pelhřimov (1,6 %) a Praha-západ (1,7 %). Na jedno volné pracovní místo připadá nejvíce uchazečů v okresech Karviná (10,8), Bruntál (5,4) a Most (4,8), nejméně pak v okresech Praha-východ (0,2), Mladá Boleslav (0,3) a Praha-západ (0,3).

Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce března a Česku v nich nadále patří pozice nejméně nezaměstnané země Evropské unie, když zde míra nezaměstnanosti dosahuje 2,6 %. Následuje Německo a Polsko (shodně 2,9 %), na opačném konci žebříčku pak nalezneme Španělsko (13,3 %), Řecko (11,5 %) a Itálii (8,1 %). Evropský průměr činil 6,1 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té, kterou reportuje české ministerstvo práce.

Český pracovní trh zůstává v excelentní kondici, když na něm navzdory problematickým cenám energií a všeobecnému ekonomickému ochlazení pokračuje po zaměstnancích vysoká poptávka. Samotný dubnový pokles vyplývá ze standardní sezónnosti, kdy rostoucí venkovní teploty umožňují náběh venkovních prací. Je sice skutečností, že duben historicky přinášel i svižnější poklesy míry nezaměstnanosti, než právě o 0,1 procentního bodu, ovšem vzhledem k tomu, že se česká ekonomika teprve oklepává z předchozí recese a vykazuje téměř nulový růst, se jedná o úspěch. Tím spíše, když se na český pracovní trh evidentně podařilo integrovat i desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. I vyhlídky na nejbližší měsíce zůstávají příznivé. Zatímco ještě donedávna podnikatelský sektor zůstával v plánech na nábory nových pracovníků opatrný, s postupným odezníváním energetické krize zde opět plánovaná zaměstnanost pomalu narůstá. V průběhu léta tak lze počítat s dalším poklesem míry nezaměstnanosti a ani podzimní ochlazení by již nemělo vést k dosažení mety 4 procent. V průměru pak pro letošek počítáme s hodnotou poblíž 3,7 %. Poněkud alarmující jsou ovšem tyto signály pro Českou národní banku, která věřila, že stávající nastavení úrokových sazeb povede k dostatečnému ochlazení ekonomiky a potažmo i rozdivočelé inflace. Silná vyjednávací pozice zaměstnanců totiž pravděpodobně povede k dalšímu tlaku na růst mezd a návrat ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se tedy jeví jako čím dál obtížnější. Zvýšení základní úrokové sazby přesto spíše nepředpokládáme a jako pravděpodobnější varianta se nám jeví pozvolnější tempo jejího poklesu, který podle nás započne v září letošního roku.

Vít Hradil
Hlavní ekonom

Okomentovat na facebooku